SLUNOVRAT jsou relativně „mladou“ českou kapelou. Mladou v uvozovkách, neboť i když je „Sword & Iron Cross“ první deskou kapely, rozhodně není prvotinou pro většinu členů, kteří již mají odehráno své v kapelách jako Enochian či Silva Nigra. Se SLUNOVRAT jsem se poprvé setkal na letošním Hell Fast Attacku, kde mě příjemně překvapili, ale i přesto byly mé pocity poněkud rozpolcené, neboť hudba kapely není 100% typickým black metalem.
Zpravidla se o hudbě SLUNOVRAT dozvíme, že hrají jakýsi heathen thrash/black metal, což, pokud muziku znáte, je odpovídající, pokud však nikoliv, nejspíše si představíte něco úplně jiného. Thrashová energie je sice v muzice silně přítomná, ale jinak tento žánr v hudbě SLUNOVRATu příliš neslyším. Snad bych řekl, že v hudbě slyším více death metalu než blacku, a není tomu jen díky hluboko posazeného vokálu. Osobně jsem po prvním koncertním kontaktu čekal „větší kanál“, ale Midgard si vcelku vyhrál s polohami hlasu, a tak se nedá říci, že by byl vokál čistě death metalový. Ale ani to není příliš důležité, neboť celé desce naprosto dominují „Burzumovské“ klávesy. Ty prezentují skvělé melodie, které nesou důležitou atmosféru. Pojem „Burzumovské“ si obhájím snadno. To, že mi melodie zkrátka ambientní tvorbu Burzum připomínají, je věc velice subjektivní, méně subjektivní je však přítomnost coveru „Han Som Reiste“. Myslím si totiž, že pokud vás při poslechu okamžitě netrkne: „To je Burzum!“ (a to je nepravděpodobné, neboť cover je velice svojský), budete skladbu považovat za další ambientní mezihru, která 100% zapadá do melodického konceptu „Sword & Iron Cross“. Mimochodem, předělávka se mi líbí více než originál.
Vadí mi však jedna věc. Přijde mi, že když se ke slovu dostanou klávesy, tak kytary silně ustoupí do pozadí a tvoří pouhou kulisu, zvukovou výplň. To je škoda, neboť SLUNOVRAT rozhodně zvládají tvořit parádní kytarové linky a riffy, viz třeba v „Black Sun“ nebo v „Severské Zlosti“. Ale kdyby byla každá skladba kopala řiť natolik jako „Picture of Immortality“ (moje nejoblíbenější), která obsahuje jak dobré riffy, tak skvělé klávesové melodie, zřejmě desce naložím výjimečnou známku. Žel tomu tak není a často skladby nabízejí pouze jedno nebo druhé. Nejasně se cítím ohledně docela velkého množství klávesových inter a meziher. Jistě, album tak lépe plyne a skladby do sebe lépe přechází, ale také by mi nevadilo, kdyby byly lehce kratší. Také mi nějak nesedí umístění „Todeszone!“ za „Han Som Reiste“.
Zvuk je klasickou ukázkou studia Digaz, kde nahrávali kupříkladu Inferno, Oldblood či Silva Nigra. Pokud máte lehce ponětí, tak si asi představíte, jak SLUNOVRAT zní, ale jak je zřejmé, zvuk by mohl být o fous lepší.
Debutové album SLUNOVRAT přestavuje velice solidní materiál s mnoha výtečnými nápady, ale i zbytečnými přehmaty. Každopádně jsem zvědavý, kam se kapela vydá s dalším titulem. SLUNOVRAT rozhodně mají na to (nejen) mě silně překvapit.
K recenzi poskytl: Ravenheart Prod.
