V případě TODTGELICHTER se daly věci během posledních tří let do pohybu takovým zásadním stylem, že by bylo nešťastné se jim nevěnovat. To bych si snad i vyčítal. Výsledkem je nové album "Angst" aneb totální proměna vnímání a směřování kapely. Stylizace z germánského black metalu, pohanských učení a naturálních hodnot ve variabilní a progresivní post black. Mimo black metalu zde najdeme přímé odkazy na prog rock nebo shoegaze, a to jsem zdaleka nevyčerpal všechny možnosti. Nová tvář TODTGELICHTER je prostě o otevřenosti a nových výzvách. Spolu s novinkou "Angst" mě napadá jedno slovní spojení víc než ty ostatní. Je to ´plnoleté album´.

1. Ahoj. Jsem velmi rád, že se bez problému podařilo najít společnou řeč a TODTGELICHTER budou mít své místo na Mortem zinu i formou rozhovoru. Jaká je nálada v táboře TODTGELICHTER před blížícím se oficiální datem vydání vaší nové desky „Angst“? Cítíte velké napětí a očekávání prvních reakcí na album, kterým jste se posunuli do dosud neprobádaných vod? Jak jste vy sami spokojeni s odstupem pár týdnů po nahrání s tím, jak „Angst“ zní atd.?

No, rozhodně nějaký tlak cítíme. Rád bych nejdřív zodpověděl poslední část tvé otázky - se zvukem jsme více než spokojeni, Eike Freese z HAMMER STUDIOS odvedl při nahrávání „Angst“ skutečně výtečnou práci a dodal albu opravdu masivní, monumentální a epický zvuk, který se nemusí bát srovnání s nejlepšími světovými produkcemi. Vlastně, nebáli bychom se kdykoliv po zvukové stránce vyzvat kteroukoliv z dnešních nahrávek, haha. Upřímně, v nic víc jsme ani nemohli doufat - zvuk je křišťálově průzračný a zároveň éterický; mocný, ale i v určitém smyslu slova klidný, když je to potřeba. Album už je kompletně hotové více než půl roku, ale stále zjišťuji, že ho poslouchám velice rád, takže to vypadá, že jsme asi opravdu vytvořili něco dobrého. Poledních půl roku bylo dost rušných, měli jsme hodně práce se sháněním labelu... No, to bylo to nejmenší. Layout přebalu, propagace, veškerá koordinace a tlak je rozhodně značný, protože stále čekáme na poslední, ale nejdůležitější reakci. Samozřejmě, lidé z našeho nového labelu (Code666) jsou opravdu entusiastičtí, tisk zatím rovněž, jak dokazují první recenze. Zdaleka nejvíce netrpělivě čekáme na reakci našich fanoušků - ta je nejdůležitější, protože vždycky bude nejupřímnější. Je nám jasné, že „Angst“ bude pro posluchače a naše staré fanoušky hozenou rukavicí. Jejich reakci očekáváme s určitou jistotou. Myslím si, že máme s tímto albem rozhodně co nabídnout.

2. Od předchozího alba „Schemen“ uběhly víc jak tři roky. Kdy jste začali skládat věci na nové album? Byl to pomalejší proces právě s ohledem na změnu způsobu vašeho vyjadřování? Čas hledání a zkoušení všech pro a proti?

Uznávám, že to může vypadat, že nám tvorba zabrala tři roky, ale nic není dále od pravdy. Když jsme v létě 2007 vydali album „Schemen“, měli jsme pouze jednu novou skladbu - tu, ze které se postupem času stala „Phobos & Deimos“. Někdy zhruba do poloviny roku 2008 jsme zkoušeli a koncertovali. Potom Frederic odjel z Hamburku, aby se v jižním Německu stal kamenickým mistrem. Pokračovali jsme ve zkoušení a dál jsme skládali bez toho, aby se zapojoval, ale dané skladby jsme stejně nakonec vyhodili. V srpnu 2009 se Frederic vrátil a začali jsme znovu psát. Studio jsme měli domluvené na březen 2010 a navíc jsme byli opravdu natěšení na tvorbu nového materiálu, takže jsme zbývajících sedm skladeb napsali během čtyř měsíců. Poslední tři měsíce jsme strávili nad vokály a pre-produkcí. To byl docela problém, protože potom, co od nás Mort odešel, jsme absolutně netušili, jak nové vokály vyřešit. A právě až ve studiu se plně ukázal Nilsův potenciál. Vůbec jsme nevěděli, že se v něm skrývá takové vokální monstrum, dokud to díky Eikemu nevyšlo najevo! Takže, jak vidíš, celý proces skládání byl spíše urychlený než pomalejší...

3. Cítím a jsem rád, že se vám povedlo dosáhnout toho stavu, kterým se prezentujete právě na „Angst“. Album je vrstevnatější, progresivní a přitom ne přeplácané. V souvislosti s albem se hovoří o proboření hranic různých stylů a vzdálení se kořenům TODTGELICHTER. Bylo hlavním úkolem „Angst“ ukázat jako kapelu schopnou experimentovat a překročit svůj vlastní stín?

Naším hlavním cílem na „Angst“ bylo, abych to vyjádřil nějak jednoduše, nahrát muziku, kterou bychom sami rádi poslouchali. Nebylo to, že bychom si stanovili cíl „pojďme tentokrát znít tak a tak“; rádi necháváme tok nápadů plynout. Všechno šlo lehce, přirozeně, jen jsme prostě postoupili jako muzikanti a skladatelé, takže jsme byli schopni lépe do naší tvorby promítnout naše hudební vlivy. Vždycky jsme byli hodně otevření, co se týkalo muziky. Najdete nás v publiku na black metalových i jazzových koncertech, naše vkusy jsou opravdu široké. Od ANJY GARBAREK po VOLBEAT po PINK FLOYD po EMPEROR po THE PRODIGY... Máme rádi muziku. Dobrá muzika, která by měla duši, to je náš cíl. Když jsme nahrávali naše předchozí dvě alba, prostě jsme jen nebyli schopni naše ostatní vlivy do hudby správně zakomponovat, tak jsme to nedělali. Kdybychom to udělali, asi by to znělo, no, špatně. Nejdůležitější je, aby hudba zněla jako celek; toho nelze docílit tak, že se do ní budeš mermomocí snažit procpat prvky, které tam nepatří nebo které nejsi schopen vyjádřit, i přesto, že je třeba správně cítíš. Co se týče našich kořenů - ano, jsou vzdálenější, ale nebyly přerušeny. Abych zůstal u této metafory - naše hudba je stále pevně zakořeněna v black metalové půdě, i přesto, že jsme již vyrostli mnohem výše. Rozhodně se nedá říci, že bychom vyrvali vše, čím jsme kdy byli, a přesadili to jinam, abych tak řekl. Byl to postupný posun. Máme rádi kořeny...ale i růst.

4. Ještě než jste definitivně složili materiál pro nové album, dávali jste také nahlédnout pod pokličku tvoření lidem kapele nejbližším? Bylo pro vás důležité znát názory na zásadní změny už při vzniku, nebo jste se naopak soustředili sami na sebe a vše pilovali v prozatímní tajnosti?

Lidé v našem nejbližším okolí samozřejmě slyšeli naši novou tvorbu. A jim, stejně jako nám, připadá jednoduše jen jako další krok našeho neustálého vývoje. Kdybys ty, posluchač, věděl, v jakém pořadí skladby vznikaly, možná by ti to také bylo jasnější... Je mi jasné, jak obrovský krok byl „Angst“ po „Schemen“, stejně jako „Schemen“ po „Was Bleibt...“. Je to proto, že každé album slouží pouze jako momentální snímek, který vypovídá pouze o dvou nebo třech letech naší cesty, ovšem bez toho, aby ukázal, jakou trasou jsme kráčeli. Co se názorů týče - jsou pro nás důležité, máme je rádi, ale při skládání nového materiálu se vždy počítá jen jeden - ten náš, haha. Našim přátelům ukazujeme pouze hotové nápady. Hotové znamená, že se nám líbí tak, jak jsou. Proto, i pokud se někomu daná věc nelíbí, stejně na ní nic neměníme. Věříme tomu, co děláme; je to naše hudba a náš způsob vyjádření se. Najdou se tací, kteří si myslí, že ví, jak bychom měli znít, a stále je tu i spousta lidí, kteří si myslí, že bychom měli vydat druhé „Was Bleibt...“. Jako, kurvaco? Ta doba je dávno pryč, každé album bylo a bude jiné. I když vůbec netuším, jak příští album bude znít, už teď tě můžu ujistit, že bude jiné. Myslím si, že pokud někomu stále nedochází, že se odmítáme a nebudeme kopírovat, měl by raději místo nás začít poslouchat Motörhead nebo AC/DC...


5. Album má odlišnou atmosféru, jeho rozpětí je oproti minulosti opravdu velké. Jaký je myšlenkový koncept „Angst“, kam nás má nasměrovat? Nemohl jsem si nevšimnout také výrazně odlišné image, kde vystupujete jako zasmušilé bílé postavy v kombinaci s futuristickým pozadím. Jak dalece je spjatá tahle vizuální stránka s konceptem novinky?

Chtěli jsme vydat „moderní“ album. Chtěli jsme mít nejmodernější možný zvuk a koncept také musel být moderní. Titul alba (strach, úzkost - pozn. překl.) poskytuje posluchači hlavní motiv, texty ukazují různé aspekty daného tématu. Artwork připomíná „městskou“ podobu úzkosti a mistrovsky ho vytvořil grafik Y. A, i když jsi velmi pravděpodobně neviděl booklet, mohu tě ujistit, že je důležitým klíčem k plnému pochopení alba. Většina strachů dnešních dní pramení z životních standardů, které dnes lidská rasa má (příklad z „Phobos & Deimos“: „Spit Fear from the TV screens“ - „strach je pliván z televizních obrazovek“), ale jejich kořeny sahají k pradávným instinktům (z „Bestie“: „...and behind a swarm of flies / gloats a grimace of fear and dead animals“ - „...a za rojem much / zlomyslná grimasa strachu a mrtvých zvířat“). Tohle artwork silně připomíná. Takže, jak vidíš, strach je opravdu širokým subjektem. Pointou vizuálního kontextu bylo, že jsme plátnem, na a skrze které se Úzkost promítá; jsme to, co spojuje vizuální a hudební stranu konceptu. Strach je promítán na bílou prázdnotu, kterou jsme my. A my ho odrážíme zpět k posluchači. Jak jen budeme mít možnost, chceme tento koncept mnohem výrazněji zapojit do našich budoucích živých vystoupení.

6. Odlišně naopak působí animovaný cover alba. Pokud má „Angst“ v překladu vyjadřovat jisté obavy nebo strach, může být motiv chlapce na obalu znázorněním ztracení se ve své vlastní úzkosti? Ve smyslu uvažování - jak velká může být nejistota dítěte, pohlcující jej a objímající ze všech stran... Vysvětlení může být asi více... Nebo má cover navodit úplně něco jiného?

Skvělé na obalu je, že poskytuje opravdu hodně prostoru pro různé interpretace. Myslím, podívej se na něj a ohromí tě, kolik různých prvků na přebalu vidíš. Topí se? Pluje? Je mrtvý? Žije? Dumá? Spí? Působí odevzdaně? Připomíná přebal katarzi nebo snad fázi před ní? Je to zaplavenost strachem? Je to obraz mysli onoho muže nebo je mu z vnějšku něco vnucováno? Přebal zve člověka, aby se zabýval vlastními strachy. Já osobně se obávám věčné a nekonečné stagnace, a i tohle v přebalu vidím. Záleží na pocitech. Také by to mohla být věčná blaženost. Přebal je vždy jen součástí celku, zbytek se odvíjí od nálady diváka. Jedině tak je dílo kompletní.

7. Díky těmto změnám, tedy jak hudebním, tak celkových idejí, se před TODTGELICHTER otevřel nový neobjevený prostor, kterého by byla škoda dále nevyužít. Je právě „Angst“ cestou a první vlaštovkou budoucnosti, kam se bude kapela ubírat? Vnímáte nové album jako první skutečnou nahrávku TODTGELICHTER, kde jste opravdu ukázali, čím jste, čeho jste schopni?

Nemyslím si, že už bychom zcela ukázali svůj potenciál. Jak jsem již řekl, stále se vyvíjíme a snažíme se s vždy dalším albem posunout dál. Vždy jsme s každou nahrávkou ukázali, kde momentálně stojíme, „Angst“ není výjimkou, tou nebude ani příští deska. Kdo ví, jak bude znít? Ani my to nevíme, nemáme žádný „velký plán“, abych tak řekl. Co víme je, že se budeme dále vyvíjet, že příští album bude opět znít jinak, už proto, že rádi objevujeme nové stezky, po kterých jsme ještě nešli. Ale zatím je ještě příliš brzy, než aby se dalo říct něco dál.

8. Na albu působí dvojice hostů Eike Freese a Nihilaz. Podíleli se na albu ještě někteří další, o kterých ještě nevím? Komu patří čistý mužský vokál v "Oblivion"? Velmi mi evokuje jistou teatrálnost vokálů mých oblíbenců Code.

Ano, Eikemu patří druhý hlas na konci skladby „Subway“, zatímco Nihilaz odječel poslední část „Neon“. Frederic má také několik partů, ale žádný čistý vokál. Veškeré čisté vokály odzpíval Nils. Je skvělé, že zmiňuješ < CODE >, Kvohst má jeden z nejpozoruhodnějších vokálů v extrémním metalu, takže by to pro Nilse asi měla být opravdu čest, haha. Na příštím albu určitě dáme jeho čistým vokálům více prostoru. Když vstupoval do studia před natáčením „Angst“, nikdy předtím to nezkoušel, takže teprve rozvíjí svůj talent. Takže si buď jistý, že toho má v rukávu ještě opravdu dost, což samo o sobě jistě posune příští album kupředu.


9. Spolu s novinkou jste vyměnili vydavatelskou společnost. Byli vám už Folter Records těsní? Přece jen cesta od pohanských tradic vašich počátků k dnešním vizím „Angst“ je velmi dlouhá. Jak pociťujete spolu se změnou firmy větší zájem ze strany médií? Počítám, že i promo akce je na odlišné úrovni…

Rozhodně mezi námi a Folter Rec. nepanuje žádná zlá krev. Chtěli jsme se jen přirozeně vyvíjet dál a Folter Rec., no...tak nějak nechtěli. Dělají to, co dělají, dělají to dobře, ale prostě mají své hranice. Byli velmi upřímní ohledně toho, že nemohou udělat a neudělají nic víc pro to, aby nás posunuli dál, takže jsme si prostě potřásli rukama, řekli sbohem a začali hledat jinde, abych tak řekl. Stále jsme ale v kontaktu a spolupracujeme ohledně starších alb, není žádný problém. Ano, Code666/Aural Music jsou hodně na jiné úrovni, udělali opravdu velkou promo-kampaň a uběhali si prdel, aby naše album zpropagovali, což je skvělé. Navíc, jejich entusiasmu se nic nevyrovná, haha. A berou věci vážně, pracují na výrazně vyšší úrovni, což je pro nás báječné. Dalším důležitým faktorem je pro nás osobní přístup. Musím říct, že zatím každý kontakt s někým z Code666 byl více než sympatický. Připadáme si u nich opravdu jako doma. Dramatické změny? Jo, tisk se o nás o dost víc zajímá. Hlavně - teď nás má na radaru i mezinárodní tisk, není to pořád jenom Německo. Zatím všechno vychází tak, jak by mělo, i když zatím čekáme na tu nejdůležitější reakci, na reakci fanoušků. Ale to se změní během dvou týdnů. Opravdu se na jejich názory těšíme.

10. Otázkou, kterou bych nerad vynechal, bude téma ´TODGELICHTER jako živá kapela´. Berete budoucí vystupování jako výzvu a nebojíte se možných kompromisů, které bych díky široké paletě atmosfér docela očekával? Jste připraveni přizvat na koncerty i své hosty, nebo jste smířeni s tím, že live verze bude prostě "jen" metalovější a okleštěnější oproti té studiové? Je mi jasné, že nejste ještě natolik velkou kapelou, ale nějaký vizuální doprovod formou promítání by TODTGELICHTER slušel... Že by další výzva?

No jasně, rozhodně se na nové koncerty díváme jako na výzvu. První, který jsme dělali v nové sestavě, byl letos v srpnu na festivalu Barther Metal Open Air. A byla to premiéra s velkým P, připadalo nám, jako bychom hráli náš první koncert vůbec, bylo to skvělé! Jediné minus bylo, že jsme hráli přes den, samozřejmě. Co se týče budoucích koncertů, budeme muset dělat kompromisy, ano. A věřím, že ačkoliv se snažíme zapojit co nejvíce prvků z alba, budeme živě znít trochu syrověji, trochu „metalověji“. Ale drtivá většina atmosféry tam bude, věř tomu nebo ne, ale na „Angst“ je ve skutečnosti minimum klávesových prvků, většinu atmosféry obstarávají kytary. Teď, když je Marta na palubě, bude klávesová stránka na ní, jakmile budeme mít možnost ji na pódiu užít. Kromě toho převezme vokály hostů z alba (kromě Hamburku, kde nám své party odzpívají sami Nihilaz a Eike). Ano, to znamená, že bude dělat i konec „Neon“ - ječí stejně jako Nihilaz! Jo, a dobře, že si zmínil vizuální stránku: promítání bude dalším krokem - jakmile seženeme promítačku. Bude zhruba ve stylu promo fotek, nebo alespoň je takový plán. Ale, ať už použijeme jakékoliv prvky, vždy očekávejte intenzivní show!

11. Díky moc za váš čas věnovaný tomuto povídání a přeji vám s „Angst“ hodně úspěchů, nových otevřených fans a uznání u kritiků, byť se nikdy nejde zavděčit všem, hehe. „Angst“ si ale maximální podporu určitě zaslouží! Mějte se a ještě jednou zdravím do Hamburgu.

Díky za rozhovor a podporu! Doufáme, že se „Angst“ bude u našich českých sousedů líbit. Rádi přineseme „Angst“ i k vám. Pokud by nás některý promotér (nebo kdokoliv jiný) chtěl zabookovat, ať se s námi spojí! Díky a čau!