Po nesporně vydařené nahrávce „Pure Unadulterated Hate“ se z tábora TERATISM dere na povrch další nenasytná bestie. Fakt, že muzikanti zahaleni v černá plátna nekonvertovali k víře Ukřižovaného, je neoddiskutovatelný. Vždyť se stačí podívat na papírové pouzdro, které drží temný digipack v pomyslném vězení. Dva kozlí neznabozi nesoucí na ostrých kostech již jen polovinu hnijícího Krista, jež pomalu ale jistě trousí vnitřnosti na pokroucený pentagram…úžasně nesvatá podívaná.
Ostatně tihle maniakální blackoši si všechny tyhle kozly, ďábly, lebky a obrácené kříže náramně užívají i přesto, že jde již o velmi profláknutou tématiku.

Ke cti TERATISM však je, že své image divadélko dokážou přetáhnout i do samotné hudby.
Tentokrát se kapela nespouští k nějakému dalekosáhlému intru, dva akordy a stroj na bolest a nenávist se pomalu roztáčí… Bolest zde není žádným implicitním pojmem, protože abyste byli schopni zčernalou placku„Via Negativa“ poslechnout celou bez přestávky, to vyžaduje obrovskou duševní sílu. Můžete stokrát přísahat, že jste ten nejvíce TRVE black metalista a i přesto se kloním spíš k názoru, že tahle nahrávka je natolik nepříjemná a negativní, že člověk se zdravým rozumem toho nebude schopný.

Texty naplněné popíráním všeho svatého, dosti naturalistické bolesti a rouhání, jsou podpořeny skřípavými kytarami, které zde zastupují mučicí nástroje všeho druhu i charakteru. Vcelku jednoduchá a hráčsky nepříliš náročná kytara však není primitivní a kytarista „Domitian“ rovněž nebude úplný magor, jelikož svým nástrojem přímo koresponduje s celým tímto PURE EVIL spolkem. „Via Negativa“ má v sobě několik geniálních momentů, to je bez debat, kytary společně s bezchybnou bicí sestavou tvoří vynikající tým, avšak několik vlaštovek léto nevytvoří.
Nadále platí stejná situace jako u minulé desky, 70% obsahu je tvořeno doslova hustou šlapanicí odehrávající se ve středním tempu, které ubíjí a tlačí k zemi.
Někdy je příjemné pozorovat zachovávající se tradici klasického black metalu, ale někdy je na čase přestat vařit vodu a sáhnout do studnice vlastních nápadů. Abych jen nekritizoval, je několik věcí, kterými mě TERATISM vzrušují. Jde o prakticky nekonečný a stále dokola absolutně nenávistný vokál. Co se týče vokalisty Wratha, tak se nemůžu nabažit. Je jasné, že tenhle vokální kanál je způsobený nějakým pro mě neznámým efektem, ale na tom nesejde, když je výsledek úžasný. Na druhou stranu by nebylo na škodu nahrávku částečně zredukovat, ve svých padesáti minutách obsahuje deset skladeb a některé působí jako poměrně laciná vycpávka, čímž ubíjí daleko výraznější jedince.
Ve své podstatě se ani nijak nezměnila ponurá a bolestná atmosféra, kterou TERATISM zvládají velmi dobře. Je prakticky k nepoznání od starších desek, mění se pouze zvuk, který bych si i dnes dokázal představit lehce jinde. Skřípající kytary jsou sice dalším čertem do party, ale náročnějšího posluchače jistě příliš nepotěší.


„Via Negativa“ je dosti rozporuplná nahrávka a má recenze jistě nepůsobí jinak. Zpočátku jsem byl z tohoto čertova dostaveníčka dost natěšený, ale postupem času má radost opadala, až se zastavila na neutrálním bodě.
TERATISM jsou jistě páni muzikanti a své nástroje ovládají do detailů, jen je nejspíše opustila sestra múza. Neviděl bych to však jako nějaký extra pád do hlubiny, protože pevně věřím, že právě cesta k většímu zlu bude i cesta k mnoha jiným TRVE fanouškům. Osobně to kapele nezazlívám, ale budu se raději vracet k starším věcem, protože na ně se nedá zapomenout, na rozdíl od tohoto počinu, který vás velmi brzo přestane bavit.

PS: Znalí starších nahrávek jistě zbystřili, že se nyní objevily již dost staré skladby v novém hávu. Spíš jsem toho názoru, že tehdejší splitko mělo vydatnější zvuk a celkově na mě působilo lépe. Ale to jen aby řeč nestála…