Pravé zimní varování z Kanady udeřilo poněkud nečekaně a rychle. Nejen, že se v této velké zemi poslední dobou vyrojilo docela dost zajímavých uskupení, ale díky ENSORCELOR tu máme i jedno disponující totální ledovou zrůdností. Nestává se často, aby po jednom EP byla kapela oslovena a žádána o další info. V případě ENSORCELOR to však nešlo jinak. Pokusit se nasát něco arktické atmosféry přímo od nich byla nutnost.

1. Zdravím do Montrealu, jsem rád, že na Mortemu můžeme přivítat tak zajímavou kapelu, jakou ENSORCELOR bezesporu jsou. K tomu, proč si to myslím, se ještě dostaneme. Pro začátek mi postačí vědět, v jakém rozpoložení se momentálně nacházíte?

V zimním. Zimním a pozitivním.

2. Nechme otázky na váš vznik a jednotlivé členy stranou, stejně za vás mluví hudba. Zajímal by mě pravý důvod pojmenování kapely; ENSORCELOR zní opravdu dobře, ale jak máme k tomuto názvu přistupovat - co znamená? Nic moc jsem k tomu nenašel...

První věcí, na kterou se nás lidé vždy ptají, je „co to znamená“, asi stejně často jako „je to skutečné slovo?“. A ne, není to „skutečné“ slovo, ale pokud víme, slovo je „skutečným“, dokud něco sděluje, dokud má určitý význam, i kdyby tento význam byl nejasný. Myslím, že první nápad začal klíčit díky skladbě Emperor „Ensorcelled by Khaos“. Nevím, co tím mínili ONI, ale to slovo se postupně propracovalo do naší běžné mluvy. Ve francouzštině slovo „sorcellerie“ označuje magii, takže pro mne slovo „ensorcel“ („očarovat“ - pozn. překl.) vždy označovalo nějakou určitou formu očarování, ale značně fyzické formy. Jako je magie, která začíná přetvářet tělo na základní, ale těžko poznatelné úrovni. Určitý druh intervence, která je, jak by řekl Cronenberg, „průnikem skrze závoj těla“ na možná méně, možná více absurdní úrovni. „Ensorcelling“ („očarování“ - pozn. překl.) je pro mě i určitou částí zkušenosti, kterou míváme z žijícího světa. To určité kouzlo, která na vás svět může seslat. Znáš to, nedokážeš mu odolat, když se procházíš lesy a cítíš to neuvěřitelné vlákno vinout se kolem tebe. Nebo to šílené růžové nebe v zimě, kdy vidíš skoro stejně jako ve dne. Dokonce i jídlo - konzumace jídla, dobré jídlo, příliš mnoho jídla, to vše tě může změnit, přetvořit tvé myšlenky, zkušenosti tvého těla, tvůj vztah k okolnímu světu... Jak to kouzlo zlomit? Těžko říct, obvykle prostě musíš počkat.

3. Z vaší hudby cítím, spíš než bych ji nějak nuceně škatulkoval, něco na způsob ledového soundtracku. Tedy zvrácenějšího ledového soundtracku. Jsou v něm dlouhé zvukové plochy, nahromaděný vztek i drobná dávka melancholie. Nevadí vám tohle formulování? Anebo přesněji, jak vy sami cítíte svou tvorbu?

Rozhodně uvažujeme jak ve zvukových plochách, tak v písních. Když píšeš skladby trvající 15 nebo 20 minut, posouvá se tvé vnímání jednotlivých částí skladby, což je zároveň výzvou i osvobozením, protože většinou prostě nelze použít běžnou strukturu písně a jen všechno hrát déle nebo pomaleji či vícekrát. Skládání se stane spíše evokováním nálady nebo pocitu konkrétního místa. Naši hudbu rozhodně určitá melancholie prostupuje, ale tím to nekončí. Skladby na „Urarctica Begins“ se všechny různými formami zaobírají koncem světa, ale neřekl bych, že bychom se snažili docílit pocitu oslavy konce jako takového, ale spíše toho, že je nesmysl „smutnit“ ohledně něčeho tak obrovského a nezastavitelného. Co se týče „soundtrackovitosti“, nebyla nějakým záměrem, ale počínaje naší první nahrávkou začíná určité pokračující vyprávění, příběh, který začíná i končí na „Urarctica Begins“, ale momenty a kapitoly z něj se objevují v pozdějších skladbách…

4. Počítám, že nutný vliv na ENSORCELOR bude mít prostředí, ve kterém žijete, to je samozřejmé. Kanada je z větší části obecně brána jako divoká, lesy a ledem obehnaná země. Dalo by se ve vašem případě mluvit o jisté fascinaci zimou?

Strašně rád bych řekl, že Kanada je mytické a starobylé místo, ale my žijeme ve městě. Nepochybně, nějakých pět měsíců v roce tu máme kosu jak prase, ale venku v lesích prakticky nebýváme. Ale jinak můžu říct, že mě zima absolutně fascinuje. Miluji ji a vždycky tomu tak bylo. Utváří vztah člověka k půdě i období a rozhodně hraje roli v našich skladbách i životech, ať už v těch osobních nebo muzikantských. Nemůžu ale mluvit za nás všechny, chápeš, někteří kurva nesnášejí zimu, protože je surová a nepohodlná a každý je pořád nemocný, v depresi a má všeho dost. Je snadné romantizovat, ale jen chci říct, prostě nebydlíme ve srubech v horách (bohužel).


5. Na to navazuje otázka vlivů po hudební stránce. Zkuste vyjmenovat pár důležitých jmen, které vás formovaly. Jednoduchá otázka, ale pro čtenáře by mohla být zajímavá různorodostí, kterou bych trochu čekal. Pojmenovat totiž nějak věrně tvorbu ENSORCELOR je námět k mnoha diskuzím.

Myslíš kapely? No, rozhodně posloucháme hodně heavy metalu, black metalu a doomu. Kromě toho většina z nás pochází z punkového nebo hardcorového pozadí. A řekl bych, že tohle všechno se nějak vplížilo do naší tvorby. Protože se vůbec nezapojuji do psaní hudby, moje vlivy jsou spíše literární. Myslím si, že by bylo docela fér říct, že Immortal a Neil Young hrají prakticky tu samou roli na utváření naší muziky...

6. ENSORCELOR na mě působí jako takové nečekané zjevení na konci roku, k nahrávce jsem se totiž dostal trochu později... Zejména oceňuji takovou tu garážovou dřevnost, nebo chcete-li "pravost", v které se EP nese. Jaké máte prozatímní ohlasy na tento váš přístup, co se zvuku týče? Hodláte v podobném duchu pokračovat i v budoucnosti nebo chystáte změny. Já si myslím, že by to byla škoda, dává vám to takový ten „původní mustr“, přirozenost ...

Jsem rád, že se ti ona syrovost líbí. Je zajímavé být součástí scény, která tolik oceňuje syrovou, špinavou, lo-fi, „kvltovně“ znějící muziku, protože myslím, že nám některé části naší nahrávky připadají prostě jen ŠPATNÉ, ale pro mnoho ostatních je zrovna to přesně ten druh kazovosti, která se lidem líbí. Právě jsme dokončili nahrávací session, která dle mého zní velmi odlišně; věnovali jsme jí více času a nahrávali jsme ve velmi rozdílných podmínkách (první nahrávání proběhlo v naší zkušebně, promrzlé betonové kostce, ve staré, rozpadající se průmyslové budově u trati), takže doufám, že si udržíme onu naléhavost a přirozenost. Ale jakmile člověk začne myslet moc dopředu na to, co dělá, je zde vždy riziko, že je ztratí...Zároveň byl ale nový materiál nahráván „přáteli pro přátele“ ve studiu, které postavili naši přátelé tady ve čtvrti (Crane Studio), takže z toho máme dobrý pocit.

7. „Urarctica Begins“ vyšlo už v dubnu. Co se od té doby urodilo ve vašich hlavách za nový materiál, chystáte např. na příští rok vydání regulérního alba? A Chystáte se pro album použít nějakou ze skladeb z EP? Mělo by nějak tematicky navazovat, nebo se bude jednat o odlišnější přístup a jinou polohu ENSORCELOR? Osobně jsem třeba rád, když se kapela na staré songy vykašle a dá na album jen nové. Staré patří do starých a nové do nových :), nač to opakovat!?

Naše nové skladby jsou mnohem, mnohem pomalejší, mnohem temnější a mnohem delší. Plánujeme někdy v průběhu roku vydat dvouskladbové LP úplně nového materiálu, které se dle mého bude námětově velice lišit. Bude se jmenovat ENSORCELOR II: CRUCIFUGE. Zatímco materiál na EP byl velice chladný a neutěšený, tyto skladby si sice zachovají hutnost a pomalé tempo, ale půjdou spíše připodobnit k žijícím systémům než k „absolutní smrti“. Obě se zabývají rozkladem lidského druhu, a to začleňováním do říší rostlin a plísní, takže je mnohem výrazněji cítit organičnost, vlhkost, růst, kvašení a hnití. V základu se album zabývá pohybem mimo doménu člověka jako takového. Vydáno bude skrze label našeho kytaristy - MEDIA TREE. Kromě toho jsme znovu nahráli jednu skladbu z EP („This Even Doom“) a další skladbu, která zapadá do tematické příběhové linie, kterou určilo EP; je velmi, velmi chladná a ponurá. Tyto skladby použijeme na našich budoucích albech. Jedním z nich bude split LP s francouzskými MONARCH, což jsou naši skvělí přátelé a vynikající kapela, takže se moc těšíme.


8. Zachytil jsem na netu pár vašich fotek z živých vystoupení. Vypadá to opravdu intenzivně. Oceňuji hlavně stojan na mikrofon, kmen stromku holt nemá každý. :) Zahráli jste si už jako velmi mladá kapela v zahraničí, třeba v USA? Co má návštěvník vaší show očekávat; když si budu myslet, že maximální hlukovou destrukci, asi nebudu daleko od pravdy, že?

Mimo Montreal moc nehrajeme, minulé léto jsme odehráli několik koncertů s MONARCH, ale jen v Kanadě. Někdy do budoucna plánujeme dát do kupy větší turné, ale je to docela problém, protože jsme všichni dost zaneprázdněni a celkem na mizině. Nevím, co bych měl říct, že mají lidé od našich show očekávat. Pro nás to nepochybně bude dost opilá, dost hlasitá a dost pomalá záležitost.

9. Když už jsem v souvislosti s ENSORCELOR zmínil trošku melancholie, mám tím na mysli song "This Even Doom“, jeho hlubší náladu a ženský vokál. Patří ten jemný ženský hlas vaší basačce Yailén (doufám, že jsem nezaměnil jména)? U nás v ČR je také jedna sludge kapela, kde baskytaru (i když nezpívá) třímá žena - Gospel of the Future, říká vám to jméno něco?

Gospel of the Future neznám, ale podívám se po nich! Čisté vokály nazpívala Yailén, která zpívá i na našem novém materiálu, a to více.

10. Ode mě vše, rád jsem pokecal alespoň tímto způsobem. Mějte se fajn a budu se těšit na vaši novou nahrávku, ať už vyjde kdykoliv. Doufám, že spolu nemluvíme naposledy, budu na vás pamatovat.

Potěšení na naší straně! Děkujeme, že jste nás kontaktovali, je pro nás ctí objevit se na vašich stránkách. Mějte se!