Norsko je kolébkou zemí, která psala historii black metalu, na tom už nikdy nikdo nic nezmění. Místní kapely vždy měly zvláštní cit pro to, jak tvořit hudbu a byly v něčem výjimečné. Samozřejmě, časy se mění a nic již není tak blyštivé, jak bývalo, nicméně je stále dobré sledovat nové projekty, které se v Norsku zrodí. Jedním z takových je i HINSIDIG, kapela, která zcela jasně ví, co chce. A jejich debutový album je něčím, co mě osobně baví i po měsících poslechů. Pokud jste se někdo s kapelou ještě hudebně neseznámil, určitě tak po dočtení rozhovoru učiňte, protože pokud vám atmosférický black metal není proti srsti, budete mít o favorita více.

1. Zdravím do Norska. Vaše země je už dlouhá léta známá jako kolébka black metalu, avšak lze častěji slyšet ze všech koutů světa, že dochází k jakési stagnaci – staré kapely již nejsou tak produktivní, nebo se od stylu odvrátily, a mladých moc nepřibývá. Zajímal by mě tedy názor člověka, který do toho vidí určitě mnohem lépe, než všudypřítomní kecálkové…

No, osobně si myslím, že všechno to haló okolo norského black metalu je způsobeno, nebo minimálně vnucováno médii. Jak se black metal v průběhu let „(pr)očišťoval“, mediální zájem klesl, takže toho už o norské scéně neuslyšíš tolik jako dřív. Také si myslím, že black metalový standard se v průběhu let zvýšil a žánr se natolik geograficky rozšířil, že je mnohem těžší sledovat jednotlivé scény než dříve. Což je ale podle mého pozitivní.

Norská scéna je jednou z nejstarších black metalových scén a myslím si, že je jen přirozené, aby se kapely vyvíjely; na vzestupu je teď ale i scéna Trondheimu (Nidaros), ve které se pohybuje hrstka obstojných kapel oddaných staré škole black metalu.

2. HINSIDIG je kapelou, kterou v České republice pozná jen hrstka posluchačů. Vznikli jste v roce 2007, nicméně jsem se k vám dostal až nyní díky debutové nahrávce „I en Tidlos Host“. Co bylo důvodem vzniku HINSIDIG a jaké cíle si při tvoření hudby kladete? Kam chcete s HINSIDIG směřovat?

Důvod vzniku HINSIDIG je vcelku prostý. Chtěli jsme se vyjádřit prostřednictvím hudby... A to je tak nějak vše. Nejsem si moc jistý ohledně hudebního směru, kterým se s HINSIDIG budeme vyvíjet. Momentálně začínáme s novým materiálem a zapracováváním prvních vizí. Jedná se o vcelku pomalý proces, protože náš bubeník žije v Německu a já bych chtěl, abychom do budoucích nahrávek všichni zasahovali stejným dílem. Jsem si vcelku jistý, že se budou v mnoha směrech lišit od našeho debutu, ale stále to budou HINSIDIG se svými klíčovými prvky.

3. Debut „I en Tidlos Host“ je vlastně rozvité demo „Bak og Forbi...“, mám pravdu? Co bylo důvodem pro použití všech skladeb z dema (kromě intra a outra)?

Zmiňované demo byla původně jenom nahrávka zkoušky. Zkompletování alba trvalo mnohem déle, než jsme plánovali, a protože jsme byli s demem spokojeni, rozhodli jsme se ho vydat. Dá se říct, že to byl takový nezamýšlený teaser, i když já osobně si užívám atmosféru dema více než alba.

4. Když jsem šel do prvního poslechu debutu, očekával jsem syrový black metal, nicméně hned při první skladbě jsem přišel na to, že jsem se mýlil. Vaše hudba je atmosférická, majestátní a spíše než na brutalitu dbá na výsledný dojem z poslechu. Nejde se tedy nezeptat na to, co bylo vaší hlavní inspirací při tvorbě skladeb? Bylo vaším záměrem tvořit hudbu v takovémto duchu, nebo vše tak nějak přirozeně vyplynulo?

Je dost těžké říci, co bylo hlavní inspirací, protože materiál vznikal v dlouhém časovém rozmezí. Samozřejmě, stále jsem měl v hlavě určité pocity, které jsem se snažil přetvořit v hudbu, ta se pak dále vyvíjela. Pamatuji si, že v těch úplně prvních dnech HINSIDIG, nebo snad možná ještě o trochu dříve, jsem chtěl dát hudební podobu oněm ohromujícím a pohlcujícím pocitům, které mívám při svých toulkách v horách, když stojím na vrcholu nově pokořené hory. Myslím si, že právě tohle mělo vliv na onu majestátní atmosféru některých partů. Hudba HINSIDIG je také z části ovlivněna norskými kulturními a přírodními motivy, samozřejmě kromě vlivu některých raných norských uskupení jako Dimmu, Troll, Strid, Ulver a Manes.


5. Protože jsou texty v norštině a já si z nich osobně moc nepoberu, tak mi prozraď, jaká je textová náplň desky, případně jaká je její hlavní myšlenka? Je zde nějaké téma, myšlenka, kterou považujete v HINSIDIG za zásadní a můžete již teď tvrdit, že bude provázet celou vaši tvorbu?

Texty jsou introspektivní a osobní, ale lze na ně nahlížet i jako na příběh o uvědomění si neexistence Boha, pochybnostech o vlastní hodnotě a smyslu života. Texty popisují emoce, které pociťuje jedinec, jehož svět se rozpadá, cestu skrze bolest a zoufalství, osobní Ragnarök.

6. Jaký byl důvod pro to, že jste na album nahráli cover skladbu od Dimmu Borgir? Nějaký speciální vztah?

Abych pravdu řekl, bylo to prostě jen spontánní rozhodnutí, které jsme učinili ve studiu. Neměli jsme co by, tak jsme si prostě řekli „Kurvaco, nahrajeme cover od Dimmu!“. Tak nějak jsme ani nemínili skladbu na album umístit, spíše byla v plánu jako bonus pro vinyl nebo speciální edici, ale nakonec si z nějakého důvodu cestu na album našla, což rozhodně nevadí. Ale - abych byl upřímný - osobně preferuji originál, ha ha.

7. Velmi luxusní mi přijdou nekytarové instrumenty ve vaší hudbě – byly tvořeny počítačově, či nahrávány fyzickými nástroji? Budu hodně drzý, když si dovolím říci, že přesně toto mi k norské kapele sedí? Odkaz na přírodu, její temnější stránku, velká inspirace její silou a krásou atd.

Inu, díky.

Beru to jako kompliment. Všechny chorály jsme nahrávali já a Gaurvorn, ale orchestrální prvky jako housle byly vytvořeny syntetizátorem. Zkrátka jsme prostě nemohli táhnout někoho z Norska do studia v Německu jen kvůli tomu, aby nám nahrál dvě minuty monotónní melodie, hehe. Možná příště.

8. Myslíš, že lze už nyní hovořit o tom, jak HINSIDIG zní, nebo si myslíte, že se ještě budete hudebně a technicky vypracovávat a výraz vaší hudby se změní?

Myslím si, že je příliš brzy na nějaké řeči o vlastním zvuku, ale řekl bych, že nás výrazně charakterizují naše chorály a specifické táhlé a emotivní melodické linky, o kterých mohu prohlásit, že si na budoucích nahrávkách udrží svoji prominentní pozici.

Tak jako každý umělec, i my se chceme vyvíjet. V průběhu času se asi vždy bude vyvíjet to, co budeme chtít vyjádřit, což se odrazí v naší hudbě.

9. Máte již vytvořeny nějaké nové skladby? Tato otázka se nabízí, neboť velká část alba již byla stvořena před lety. Jestli ano, jaké jsou? Změnila se nějak jejich délka a výraz? Protože dle mého názoru vám skladby delší stopáže hodně sedí, dobře tak vyniká atmosféra a vše okolo…

Ano, nějaký nový materiál máme. V těchto dnech například nahráváme skladbu pro kompilaci Tormenting Legends.

Jak jsem řekl, také pracujeme na materiálu pro nové album, ale vzhledem ke vzdálenosti se jedná o dost pomalý a časově náročný proces. A protože nás všechny dost zaměstnávají ostatní záležitosti a projekty, následovníka debutu před příchodem roku 2012 nevidím reálně.

Zatím se mi moc nechce nový materiál nějak příliš komentovat, jednak protože není hotový, ale také proto, že chci, aby se vyvíjel přirozeně. Atmosféra a emoce zajisté zůstanou klíčovými faktory naší hudby, což se odrazí i v délce skladeb.


10. Jste koncertně aktivní nebo to ve třech zatím nelze, či jste to nezkoušeli?

Zatím jsme byli pouze studiová kapela, ale na tento rok nějaké show plánujeme. Nic zatím není zcela dáno, ale myslím si, že někdy okolo léta odehrajeme alespoň jedno vystoupení i v České republice.

11. Na závěr bych se rád zeptal, jestli něco víte o České republice, odkud k vám tento rozhovor mimo jiné dorazil… Používám tuto otázku často, neboť mi přijde, že je přínosné, když se lidi dozví, co o dané zemi vědí lidé tisíce kilometrů za jejími hranicemi…

Nikdy jsem v České republice nebyl a moc toho o ní nevím, tedy kromě toho, že je původním domovem Keltů a bývalou součástí Uherské říše. Ani českou hudební scénu neznám příliš konkrétně, ale samozřejmě, že znám kapelu Root.

Také mám rád některá vaše piva, i když jsem moc českých značek neochutnal. Zatím.

12. To je ode mě vše, nechci vás déle trápit. Šlo mi o to, abych HINSIDIG přiblížil čtenářům v České republice a oni si dostali kapelu více do podvědomí. Aby to však neznělo jen jako pouhá propagace, tak děkuji za výborné album, které bylo samozřejmě hlavním impulsem k tomuto povídání. Ať se daří!

Díky za váš čas!

S pozdravem
(I)