Asi se už každému stalo, že jeho či její oblíbená kapela ohlásila pozastavení nebo přímo ukončení své hudební činnosti. Člověk pak většinou bývá rád, když se objeví sdružení nové a kvalitní, schopné zahrát podobně stylizovanou hudbu. V mém případě to byli Arkhon Infaustus, kdo mi „zlomil srdce“ a SVART CROWN jsou těmi, kteří možná jednou zaujmou jejich místo. SVART CROWN se již na stránkách Mortem zinu objevili, psal jsem recenzi na debutovou desku „Ages of Decay“. Doporučuji vám si ji vyhledat a opět přečíst, rád bych totiž na některé mé poznatky navázal. Asi největším negativem minulé desky byla občasná nevyrovnanost nápadů. Tedy, že některé nezáživné skladby drželo nad vodou jen několik zajímavých riffů. Novinka je v tomto ohledu mnohem konzistentnější, každá skladba má svůj spád a k dispozici spoustu zajímavých riffů a melodií. To je dohromady skloubeno téměř mistrovských způsobem, skladby v sobě obsahují momenty rychlé a intenzivní, melodické i epické, pomalé a chytlavé, to vše pomícháno v různých kombinacích, až je trochu problematické vše pobrat. Osobně mám rád desky, které na posluchače kladou jisté nároky, co se týče pozornosti, ale během prvních poslechů jsem byl zmatený. Okouzlený propracovaností hudby, avšak stále trochu mimo a neschopen si desku užít naplno. Ale jelikož jsem pisálek, po kterém se vyžaduje recenzované desky řádně naposlouchat, s tímto malým „problémem“ jsem se popral, překonal jej a nechal se albem zcela pohltit. Předpokládám, že indikátorem kvality u velkého množství metalových fanoušků je nutkání u hudby hrozit, třepat hlavou či jinak vyvádět. Za sebe mohu říct, že já mám při poslechu „Witnessing the Fall“chuť si tu palici doslova ukroutit!
Na začátku recenze jsem odkazoval na dnes momentálně nefunkční Arkhon Infaustus. SVART CROWN s těmito francouzskými narko-teology pojí několik věcí. Zaprvé zvuk, neboť o mixing a mastering se postaral stejný pán, jenž je odpovědný za vyznění posledních desek Arkhon Infaustus a Kickback. Zvuk je tedy hutný, dynamický a originální. I přesto, že je každý nástroj skvěle usazen a nazvučen, „Witnessing the Fall“ si rozhodně nehraje na klasický (a dnes poněkud ohraný) audio „křišťál“. A za druhé mají společně s Arkhon Infaustus (a třeba i takovými Immolation) výtečný smysl pro decentní disharmonii a intenzitu. Na rozdíl od nich však u SVART CROWN převládá intenzita a energie na úkor bezútěšnosti a sklíčenosti. Poslední dva jmenované aspekty osobně poněkud postrádám, ale je to chyba? To nevím.
Trochu mnou hlodá červ nejistoty, když píšu tyhle poslední řádky, neboť jsem „Witnessing the Fall“ vlastně nic pořádně nevytknul. A vzhledem k tomu, že poslední dobou ze mě lezou jen pozitivní recenze, mohlo by se zdát, že měknu či lezu kapelám a labelům, co posílají proma, do zadku. Ale ono to s deskami, jako je tato, ani jinak nejde. Jen houšť!
P.S.: Brzy po vydání této recenze vyjíždějí SVART CROWN na evropské turné a obdaří Českou republiku hned čtyřmi zastávkami - v Plzni (18.2), Mostě (19.2), Strakonicích (20.2) a Karviné (21.2). Doufám, že vás recenze a hudba kapely zaujmou a také si půjdete zdevastovat krční svaly jako já.
K recenzi zaslal: Svart Crown @ MySpace
