BLUT AUS NORD jsou na Mortem zinu často recenzovanou kapelou. Podívejme se ale do časů, kdy Mortem ještě internetové vody nebrázdil, do roku 2001. V té době vydali BAN po pětileté odmlce album nazvané „The Mystical Beast of Rebellion“, které rázně oddělilo prvotní melodickou tvorbu kapely a naznačilo, do jakých úděsných sfér se muzikanti vydají příště. Dle mého názoru je „The Mystical Beast…“ neprávem přehlíženým albem diskografie BLUT AUS NORD a v žebříčku oblíbenosti řadím tuto desku hned za ďábelské „MoRT“. Po deseti letech od vydání prvotní verze se BAN, ve spojení s vydavatelstvím Debemur Morti, rozhodli pro opětovné vydání alba. 2001
Hudba představená na „The Mystical Beast of Rebellion“ je stejně černá jako stránky bookletu originálního nosiče. Kdo měl tu čest držet původní verzi v rukou, mi dá za pravdu - všechny stránky, vyjma úplně poslední, jsou černo-černé. A černota je základní esencí šesti kapitol alba. Pro přirovnání nemusím jít daleko. Vezměte si legendární „Transilvanian Hunger“ – jeho monotónnost, temnou atmosféru, krkavčí vokály, ostrouhejte vše na kost, na to nejzákladnější a nejryzejší jádro! Odhoďte melodie, zaměňte je za kytarovou stěnu, jenž připomíná foukání větru, zabijte tu poslední lidskost, co v Transylvánském hladu zbývá a dostanete „The Mystical Beast of Rebellion“ – neboli absolutní esenci black metalové hudby. Míval jsem velké problémy s pochopením této desky, dokud jsem se jednou nesebral ven, zrovna když prudce sněžilo, směrem k okraji města. Z místa, které se nachází velice blízko hranic s Polskem, toho nelze příliš vidět. V zádech jsem měl poslední městskou zástavbu a před sebou rádoby nekonečné pole. Obloha byla temně oranžová, v dáli šly tušit světla dalšího města, v uších mi hrála šestá kapitola „The Mystical Beast…“ a já se rozhodně necítil v pořádku a už vůbec ne na tomto světě… 10/10
Tři nové skladby – nové pojetí konceptu a pocitu starého deset let. BLUT AUS NORD se o dosažení zmíněného pocitu pokusili trochu jinak. Hudba již není black metalem, nýbrž něčím, čemu by více seděla nálepka „doom metal“. Splnili tedy BAN to, co slíbili? Ano i ne. Nové skladby „The Mystical Beast of Rebellion“ nejsou tak kompaktní a nepracují na tak podvědomé úrovni jako ty staré. Novinka mi přijde jako by složená na koleni, vidím Vindsvala, jak drží svou kytaru a hledá správné riffy a melodie. A to je špatně, já nemám vidět nic! Jen totální čerň! Vyčkal jsem si také na večer, kdy opět hustě sněžilo a udělal si podobnou procházku, jakou jsem vzpomínal výše (jen ten reliéf krajiny se po letech trochu změnil). Jaký byl můj pocit a zážitek? Impozantní, nikoliv však zničující a odzbrojující… Ale abych Vindsvalovi nekřivdil. Nové skladby jsou umně poskládány, dobře pracují s opakováním jednotlivých kytarových motivů a snad s výjimkou první půlky druhé skladby mají dobrou atmosféru a ubíjející náladu, která se té původní přeci jen docela podobá. A musím přiznat, že při několika momentech mě skutečně objal chlad. Tak jako tak, čekal jsem mnohem více, protože bonusové skladby „The Mystical Beast of Rebellion“ nedosahují temného majestátu původní edice. 7/10
Celkově vzato; i přesto, že mě nové skladby neokouzlily tolik jako ty původní, je mi tato re-edice víc než sympatická. Stokrát raději si poslechnu nové skladby, které se snaží na atmosféru původního díla navázat, než zbytečné bonusy v podobě živého záznamu či nevydaných skladeb, které mnohdy kouzlo prvotní edice naruší.
K recenzi poskytl: Debemur Morti
