ANDRAS je jeden z démonů, to víme. A také víme, že stejnojmenná německá banda se na scéně pohybuje již od roku 1994 a jejich styl se vyvíjí, takže v podstatě víme také to, že hudebníci již dávno neprodukují démonický black metal, ale dosti výrazně se posunuli a……a dozráli po hudební i skladatelské stránce v kapelu produkující kvalitní epický pagan metal. A jejich sláva hvězd se dotýkati bude…
O úvod desky se stará symfonická pasáž, která zapáchá takovou pompou, že si tak jemně pod vousy šeptám, pokud tohle bude pokračovat, zřejmě se nedostanu přes první skladbu. Skutečně, na mě symfonický nástup úvodní „Eye of the Seer“ působil téměř odpudivě. Tedy alespoň na první poslech; v současnosti mě ta úvodní pasáž budí každý den. Ale abych to nezamluvil, ta pompa polevuje a jednička se celkově jeví jako skladba nakonec vyvážená a uchu lahodící. Definitivně pocit odporu pak láme sypačková „Heathen Vengeance“, dost odlišná od předchozí a nepříliš složitá. Patrně i v jednoduchosti může být síla a melodie kytar s velmi decentním podkresem kláves nakonec sluší i té poměrně rychlé jízdě. Horší je to ovšem s Ecthelionovým vokálem v rychlých písních, jde totiž o monotónní afektovaný řev, jenž působí dojmem, že panáček v podstatě zpívat neumí, minimálně dře hlasivky přes svůj práh. To může být důvod… ale řekneme si to na samý závěr. Navázat lze tím, že v následující „Flag of Decline“ se tahle myšlenka částečně potvrzuje, jinak se ovšem jedná o věc úplně jinou, než byla druhá „Heathen Vengeance“. Především se opět vrací pompa z úvodu desky, zde je však mou osobou přijímaná mnohem kladněji. Připočtu-li k tomu fakt, že Nigtsky i Kerberus krotí své kytary až do podmanivých rockových linek a kapela připojuje mocné čisté chorály, musím připustit, že bych byl rád, pokud by třetí track neskončil nikdy, zároveň si také uvědomuji jednu důležitou věc; v úvodu kritizovaná pompéznost nahrávky není samoúčelná a při rozumném poskládání se zmíněnými chorály vytváří dojem přesažné výpravnosti – až mysteriózního epična. Následující titulní píseň se sice rozjíždí opět v rychlých obrátkách, ovšem i zde se věci posunou jiným směrem a kapela ve „Warlord“ ukazuje své nejsilnější stránky, totiž pohyb ve vodách mírnějších a s čistými vokály. Za povšimnutí jistě stojí i Shardikovo obracení rytmů v úvodu písně. Je vůbec poměrně zvláštní skutečností, jak široký je stylový záběr kapely. A jsem přesvědčen, že kdyby nic jiného, tak právě lehkost a pohoda, se kterou přecházejí z oblastí zběsilejších do rockových vod, případně k heavymetalovým sólům, činí kapelu zajímavou a netuctovou. Je to velmi dobře patrné v „Bastards Forward“ a i v následující „Schwertgenossen“, přičemž si ovšem skupina udržuje ten mně velmi příjemný epický náboj. Závěr sedmého songu je přesným obrazem právě popsaného, tohle mě jen tak neomrzí. „In Oblivion“ zase sahá do temnějších sfér a svými molovými tóninami vytváří kontrast k předchozí sóly rozjasněné „Schwertgenossen“. Z pohledu desky je osmička tou nejtemnější věcí, kterou muzikanti zplodili i přesto, že se v závěru projasní. Všímám si tu skvělé práce s melodiemi. Vyniká hlavně v úvodních táhlých pasážích, je ovšem dost dobře možné, že ji oceníte i v těch rychlejších a přitom stále ucítíte přítomnost epického ducha, jenž přiživuje pocit, že vše musí pokračovat někam dál. Devátá „Bastion Fenselheim“ je opět věcí daleko přímočařejší než předchůdkyně. Zvláštní, ale tohle střídání svižnějších a pomalejších skladeb mi v případě ANDRAS nedělá vůbec problém, ačkoliv ve většině recenzí jsem takové počínání kapel označoval za „trhání alba na kusy“. Němci tak zřejmě našli klíč k tomu, jak udělat desku pestrou, aniž by nutně muselo dojít k nakouskování na nesourodé díly. Ostatně, zkuste se zaposlouchat do závěrečného dua skladeb „Portrait/Nemesis“ a ujistíte se o platnosti mých předchozích slov.
Mám to tak s ANDRAS pokaždé. Na první poslech mne nezaujmou téměř nikdy (což u posledních desek přičítám z větší části právě Ecthelionovu hlasovému projevu) a poté si mě vždy nějak podmaní. Připravte se na kvalitu, na „Warlord“ je jí plno.
K recenzi poskytl: Einheit Produktionen
