Zveřejněním informace, že novinková deska "Flammentriebe" je zřejmě poslední metalovou nahrávkou DORNENREICH, si tato kapela zadělala na mnohem více než diskuze točící se kolem každé nové řadovky. Frontman Eviga se v tomto příjemném rozhovoru rozhodl věci upřesnit. Dále se také rozsáhle rozpovídal o lyrické náplni novinky, o jeho pohledu na dnešní svět a mnoha dalších věcech.

1. Zdravím do Tyrol! Je jasné, že jsme se u tohoto rozhovoru 'sešli' hlavně kvůli vaší novince „Flammentriebe“. Tu jste prezentovali jako poslední metalovou desku ve vaší diskografii. I přesto, že se „In Luft Geritz“ setkalo s poměrně vstřícnou odezvou, není škoda na metalovou hudbu rezignovat?

Jediné, co jsme řekli, bylo, že poslední nahrávka by možná mohla být naším posledním albem založeným na metalových kompozicích. A to je pravda. Právě teď si nemyslím, že se kdy vrátíme – například – ke klasickým 'blast-beatům'. Před námi je totiž mnoho akustických skladeb, které čekají na to, až budou stvořeny. Je ale také možné, že to dopadne úplně jinak. Ve skutečnosti je nová skladba “Wandel geshehe” původně složena výlučně pomocí akustické kytary, čemuž by člověk při poslechu finální studiové verze stěží věřil. Takže, všechno je možné a i v budoucnu dáme za dost naší lásce k vášnivé hudbě – stejně jako vždy v minulosti.

2. Každopádně jste dali do „Flammentriebe“ to nejlepší, co mohou fanoušci ve vaší tvorbě najít. Je zde mnoho místa pro black metal, který zní v kombinaci s vašimi klasickými postupy skutečně skvěle. Přesto postrádám kdysi často používané excesivní momenty. Jaký byl důvod toho, že jste se je tentokráte rozhodli vynechat?

Hm... Podle mě je na albu mnoho vyhrocených momentů – speciálně v ohledu na emocionální intenzitu a vokály. Tentokrát jsme dokonce museli při nahrávání vokálů udělat kratší pauzu, protože mně po nahrávání křiku u “Wandel geshehe” téměř zmizel hlas. Řekl bych, že je to i slyšet.
Jestli narážíš na některé části “Her von welken Nächten”, mohu jen podotknout fakt, že se nedá zcela srovnávat mysl devatenáctiletého mladíka, kterým jsem byl při nahrávání “Her von welken Nächten” a devětadvacetiletého chlapa, kterým jsem nyní. Pokud někomu jde o opravdové umělecké vyjádření, troufám si říci, že určitý vývoj je na místě.

3. Kdybys ty sám měl novinku krátce popsat, na co bys potencionální posluchače nalákal?

Je to album, které se snaží dovést možnosti a potenciály black metalu do oblasti umění – jak v hudbě a textech, tak i vzhledem. Odhaluje mystické hloubky a divoké vášně, které jste jen těžko mohli slyšet dříve. Pokusili jsme umocnit a rozvinout naší individuální cestou to, s čím začaly kapely jako Ulver, Kvist, Emperor nebo Mortal v devadesátých letech.
Ale nechápejte mě špatně. Sebechvála není můj styl. Po patnáctileté historii kapely jsem zkrátka přesvědčený o našich kvalitách a záměrech. Nicméně i já jsem fanoušek. Například o aktuálním albu Deathspell Omega smýšlím velmi pozitivně.

4. Často ve své hudbě používáte šepotu, na živo tak kupříkladu uvádíte naprostou většinu skladeb. Má podle vás pak hudba větší atmosféru a dokáže posluchače více zaujmout?

Vše se skrývá ve všeobjímajícím přístupu k životu. Obecně se snažíme vytvářet cyklické skladby, které kombinují kontrastní elementy (jako šepot/řev, akustické/zkreslené kytary) napříč jednou společnou myšlenkou, která přesahuje duální povahu mnohých úrovní lidského života. Podle mě to přivádí k uvědomění v těchto oblastech.
Šeptání samo o sobě dokáže vytvořit pocity intimity, kdežto tajemná aura vyskytující se v mnohých skladbách je velice otevřená. Všechny tyto kontrasty vytváří výraz, který, si myslím, je velice zásadní a mnohostranný.


5. „Flammentriebe“ by se dalo přeložit jako plamenné semínko. Co by si měl fanoušek pod tímto názvem představit?

Ve skutečnosti znamená „Flammentriebe“ něco jako 'výhonky ohně'. Německé slovo 'trieb' je ambivalentní. Je to klíčící semeno rostliny, ale zároveň také lidská touha po životě (Eros) a smrti (Thanatos). Pro mě klíčící semeno symbolizuje zdroj přírody, jak vzkvétá a vadne a jak je lidská touha nepoddajná. Ta přesahuje vše. Proto plamen symbolizuje lidské možnosti a přání, jež se v poslední době zdají být dohnány až do destruktivních extrémů. Plameny nabízejí teplo, ale stejně tak mohou zraňovat a ničit... 'Člověk ohně', který je v mnoha skladbách zmiňován, je bytost, která odmítá přijmout cyklickou přirozenost života a topí se v destruktivních oblastech vlastního ohně.

6. Podle všech indicií je novinka textově koncepčním dílem. Mohl by ses na toto téma více rozpovídat? O čem „Flammentriebe“ pojednává?

Chcete-li, abych byl stručný, můžu jen říci, že texty jsou v ohledu k civilizaci hrubě kritické. Jsou míněné jako obžaloba hodnot 'člověka ohně', na kterých současná společnost stojí. 'Člověk ohně' se snaží vytvořit vlastní normy a štěstí za cenu této planety a všech stvoření na ní žijících. Řízeni osudem celosvětové ekonomiky založené na růstu 'lidí ohně' odmítá fakt, že tato Země, která umožňuje lidstvu vůbec žít, se o cykly opírá. Nicméně texty nejsou jen kritikou, to by bylo příliš jednoduché. Chci říci, že je samozřejmě jednoduché být proti tomu nebo onomu, ale je podnětnější nabízet perspektivy a za něčím si stát. Jako výsledek toho všeho se druhá část alba snaží vyostřit prvky jedince – opravdu vnímat cykly kolem sebe.
Obracím se na lidského jedince, neboť jsem přesvědčen, že pouze tato osoba - která má své vlastní emoce a myšlenky - je schopna změnit takovou společnost, a to zevnitř. Ale nechápejte mě špatně, tohle všechno je daleko od manifestu moralizace. Nechci na nikoho poukazovat i proto, že i já sám splňuji až moc charakteristik 'člověka ohně'. Nicméně vidět všechno to ničení a vykořisťování jako výsledek lidského životního stylu, rutiny a konzumního chování, je něco, za co by lidé měli být obviněni. A to mě ospravedlňuje k tomu, abych mohl 'křičet'.

7. Vaše texty jsou často ovlivněny čtyřmi přírodními elementy. Necháváte se často unášet jakousi abstrakcí?

Absolutně. Trávím spoustu času sebepoznáváním se jako 'pouhého' člověka v přírodě. To znamená, že sebe a 'okolní' svět chápu intuitivně a vědomě. Každá zkušenost může být pro člověka inspirativní, ale vše záleží na individuálním vnímání a životních zkušenostech každého jedince. Já například musel čelit ztrátě mnoha milovaných osob a díky těmto zkušenostem – bez jediných pochyb – jsem se stal mnohem citlivějším v mnoha ohledech. Způsob, jak vnímat život, prosvítá v každém uměleckém projevu, což je jak hodnota, tak i zátěž. A ústí ve vášeň – včetně všech nevyhnutelných darů a chyb.

8. Pojďme se přesunout k živé prezentaci. Přijde mi, že máte v metalové scéně podobné postavení jako kupříkladu finská Apocalyptica. Zdá se, že lidé by na vašich koncertech nejraději seděli a nechali se unášet namísto toho, aby zprudka pařili pod pódiem. Čemu tento fakt přikládáš?

To pravděpodobně odkazuje opět na náš univerzální postoj k hudbě. To znamená, že DORNENREICH nabízí vše od velmi intimní, spirituální a akustické hudby až po extrémně extatické metalové skladby. Kromě toho je každá skladba cyklická a nabízí širokou škálu dynamiky a kontrastních emocí.

Vlastně jsme se teď vrátili z úspěšného turné. Každý večer jsme začínali akustickým setem, během kterého většina lidí zavřela oči a vypadala totálně zasněna do hlubších vibrací hudby. Pak jsme se na scénu vrátili se zlým metalovým setem a ti samí lidé dali vše, co měli, do písní. Znáte to; hrození, řvaní... Bylo to fantastické zejména díky tomu, že tolik lidí cítí a chápe to, co se snažíme přinést.

DORNENREICH je o poctivém a oduševnělém vyjádření. Jaké pak použijeme nástroje je méně důležité. Proto jsme skladbu “Reime faucht der Märchensarg” (která je na albu v metalové verzi) hráli akusticky, a “Jagd” (která je z kompletně akustického alba “In Luft Gerizt”) v metalové verzi. Takže kdykoli hrajeme song, nikdy nezní stejně. A to mi na turné také mnoho lidí řeklo – což je dobré. Nakonec je to právě to, co miluji. Když například koncertuje Tori Amos. Sice píseň znáte, ale vždy má tendenci formovat se podle její aktuální nálady a pocitů. To považuji za magické a autentické.

9. Pokud si dobře vzpomínám, DORNENREICH v posledních dvou letech nevystoupili v České republice. A nestane se tak ani v případě vašeho aktuálního turné s Agrypnií. Je za tím nezájem českých promotérů? Pochybuji totiž, že by vás od té doby nenapadlo vystoupit u vašich severních sousedů.

V roce 2009 jsme v Praze hráli s Agalloch. Byl to skvělý koncert organizovaný skvělým pořadatelem a s výborným publikem. Abych byl upřímný, vlastně nevím, proč letos v České republice nehrajeme. I kdybychom velice rádi, nezdá se, že by nějaký pořadatel projevil zájem. Takže, drazí čtenáři, jestli nás chcete v ČR vidět, řekněte místním organizátorům, aby se spojili s naším agentem!


10. Vaše starší metalové skladby zřejmě v blízké budoucnosti nebude možné z koncertních playlistů vypustit. Což s největší pravděpodobností asi ani nechcete. Spíš mě zajímá váš pohled na fanouškovskou základnu. Myslíte, že i vaše nová akustická hudba je bude oslovovat stejně tak jako doteď? Jinými slovy; je docela dobře možné, že se z velké míry fanoušci obmění...

Uvidíme. Každopádně nás poslední turné nakoplo k tomu, abychom se drželi naší hudby. Naši posluchači pochází z mnoha různých hudebních žánrů, a kdybych měl posoudit i jejich věk, jedná se i zde o velice širokou škálu. Což je zajisté velmi dobré znamení.

11. Na závěr by mě ještě zajímalo, z jakého důvodu jste na „Flammentriebe“ použili obal v „DVD“ formátu a kdo se o něj postaral?

Myslím, že tenhle dojem jste získali ze špatných fotek coveru. Některé internetové obchody (Amazon...) ostříhávají černé okraje přebalu, proto se může na první pohled zdát, že jde o DVD-case.

12. Díky za rozhovor a do budoucna přeji jen to nejlepší.

Díky za inspirativní otázky a zapálenou podporu. Snad do České republiky přijedeme brzy.