1. Zdravím do tábora ALTAR OF PLAGUES současně s přivítáním na Mortem zinu formou prvního rozhovoru. Co nevidět vychází vaše nové album „Mammal“, takže počítám, že se ve větší míře věnujete promotion, je to tak?

Rozhodně jsme rozhovorům věnovali hodně času, ale vždy si rádi pohovoříme s lidmi, kteří se zajímají o to, co děláme. Naše práce okolo alba je z většiny hotová, takže teď to bude na ostatních.

2. Ještě než se pustím do svých prvních pocitů z novinky, rád bych se vrátil do období EP ''Tides''. Velmi jsem se do něj ponořil a vyšla z něj ve finále má nejoblíbenější nahrávka ALTAR OF PLAGUES. Zajímá mě důvod jejího vzniku. Mělo jen přemostit období mezi ''White Tomb'' a novinkou, něco si vyzkoušet a hledat dál ve svém vlastním výrazu? Mně tohle EP přijde velmi samostatné a dospělé. Jaký je tedy jeho příběh?

Koncept vznikl, protože hodně času trávím na západě Irska u oceánu. Nebyli jsme připraveni nahrát album, ani jsme na to neměli pomyšlení, ale kreativita o sobě dávala vědět, a „Tides“ je výsledkem. Nesnažili jsme se, aby se jednalo o nějaké propojení mezi nahrávkami nebo něco takového, EP bylo napsáno jiným způsobem, než jak píšeme plnohodnotné desky. Přistupovali jsme k „Tides“ jako ke dvěma odděleným skladbám, obě vznikly nezávisle na sobě, zatímco alba tvoříme vždy jako celek.

3. Miluji sound tohoto EP. Je mnohem špinavější než na „White Tomb“, počítám, že záměrně... Hudebně mi přijde oproti vašemu debutu uvolněnější a jako by semknutější. Zdá se mi mnohem rockovější. Jak vidíte s odstupem času hudební stránku „Tides“ vy sami?

Na „Tides“ jsem velmi pyšný v mnoha ohledech. Z desky se nakonec stalo něco jiného, než co bylo mou vizí, a to se nakonec ukázalo jako správná věc. Raději necháváme hudbu, aby si směr diktovala sama, a nikdy nepíšeme skladbu, aby byla rychlá/intenzivní atd. jen kvůli tomu, aby taková byla. Syrovou produkci jsme si vybrali záměrně, ale neřekl bych, že je kvůli tomu nějak „horší“ než produkce na „White Tomb“. Vnímáme zvukovou kvalitu jako stejně důležitou část výsledku jako hudbu takovou. Je tím, co vytváří atmosféru, která je nutná, aby předala záměr hudby.

4. Novinka dostala název „Mammal“ (savec). Proč nakonec vyhrál tento jednoslovný název a co má představovat? Bylo těžké najít ten správný výraz pro pojmenování novinky?

Jedná se svým způsobem o alegorii, která pro mne má určitý osobní význam. Jakmile bylo album hotové, poodstoupil jsem (obrazně) od výsledné práce a slovo „Mammal“ se prodralo ven ze mne. Pro mě se jedná o úplné shrnutí všech konceptů a záměrů alba. Album se dívá na smrt mimo poměry lidského života.

5. Po několika posleších nového alba se nemůžu ubránit dojmu o možná nejkomplikovanější nahrávce. Na jednu stranu jsem si ho velmi oblíbil, na stranu druhou do něj zřejmě ještě neproniknul. Přijde mi progresivnější, ukazující posun a tím jak těžce do ní pronikám, mě neustále svádí k dalším návratům. Setkali jste se s podobnými názory? Je „Mammal“ tím zásadním albem ALTAR OF PLAGUES, něčím zlomovým?

Reakce, které k nám přicházely, se velice podobaly tvé. Vždycky se mi chce doufat, že lidé dají hudbě čas, který potřebuje. Nikdy jsme nechtěli psát úderné rockové hity, vytváříme hudbu, která nás vyjadřuje jako jednotlivce. Abychom se mohli opravdu vcítit do muziky a být její součástí, potřebujeme repetitivní, minimalistické kompozice, které se pomalu rozvíjejí. Zjistili jsme, že právě tak nejlépe docílíme toho, čeho s naší hudbou chceme dosáhnout. Nenazval bych album milníkem, osobně album pociťuji jen jako další hudební dílo. To nemíním nijak pohrdavě, ale každá skladba, veškerá hudba, kterou jsme vytvořili, je pro mne velmi důležitá a signifikantní jako určitý dokument o času a místě.


6. Po hudební stránce bych nerad nějak rozlišoval, co je dobré ještě pojmenovat jako black metal a co jako rock, či cokoliv jiného. Důležitá je atmosféra „Mammal“. Ta není tolik semknutá jako v případě „Tides“, má více faktorů. Je složité ji nějak definovat, jako jemnější, temnější či osobitější, je velmi specifická. Budete souhlasit s názorem, že je to určitě nejosobnější záležitost historie ALTAR OF PLAGUES?

Atmosféra je pro nás klíčem a jedná se o něco, co chceme neustále v naší hudbě udržovat. Nyní je důležitý styl/žánr - nástroje i noty, které používáme, jsou jen prostředky, jak dosáhnout konečného výsledku hovořícího čistě na úrovni emocí.

„Mammal“ je po textové stránce zatím nejosobnějším dílem, které jsme vytvořili. Naše dřívější texty byly jistým způsobem vypravěčské, zatímco „Mammal“ objevuje smysl a význam smrti v mém vlastním životě. Hudba se hodně vyvinula poté, co byla napsána většina textů – protože sdělení bylo intenzivní, i hudba samotná se stala mnohem intenzivnější. Výsledné poselství „Mammal“ bylo hodně impulsivní záležitostí v tom smyslu, že jsme nechali intenzitu našich emocí řídit jeho vznik.

7. Zvuk se oproti „Tides“ dost pročistil. Kde jste novinku nahrávali a kolik času vám to zabralo? Pracovali jste na etapy?

Album jsme nahráli během krátké doby na venkově západního Irska. Ohledně nahrávání mám smíšené pocity. Vytváření hudby je mou vášní, ale jeho dokumentace, vlastní nahrávací proces, jsou zdlouhavé. Cítili jsme, že „White Tomb“ vyžadovalo silný a těžký zvuk, ale chtěli jsme, aby „Mammal“ bylo pocitově přirozenější, tak jako samotný proces jeho psaní. Jedním ze způsobů, kterým jsme se rozhodli udržet tok emocí hudby, bylo, že jsme nahráli veškeré vokály na jeden zátah. Abych se dostal do správného emočního rozpoložení, znovu a znovu jsem pročítal texty a pak šel nahrávat. Texty byly až příliš osobní a vyžadovaly proto upřímné vokály. Nahrávat v několika fázích něco, co mělo být upřímné, by prostě v našem případě nefungovalo.

8. „Mammal“ zdobí zajímavý cover, jakási rozmazaná fotografie dítěte. Kdo stojí za tímto nápadem a jakým způsobem byl realizován? Nevinnost dítěte jako představitele člověka dobře kontrastuje s arogantním přístupem lidstva k planetě.

Vlastně jsem jen procházel fotografie, narazil na tuhle a okamžitě bylo jasno. Velmi se mi na ní líbí, že její interpretace jsou zcela volné, protože ji nepořídil nikdo z kapely. Když tu scénu vidím, opravdu je silně propojená s koncepty alba. Tématem hudby je uvědomění, že každý umírá, naše matky, naše děti. To je myšlenka, kterou se často nezabýváme. Dítě na přebalu pro mne ztvárňuje tento pocit.

9. Hodně mě zaujala skladba „When the Sun Drowns in the Ocean“ a zajímalo by mě, odkud jste vzali ten hlas ženy? Zní to velmi autenticky, jako kdyby na gramofonu puštěný zpěv staré indiánky. Celá skladba je na poměry ALTAR OF PLAGUES nezvyklá. Mohli byste o ní v krátkosti ztratit pár slov?

„When the Sun Drowns in the Ocean“ je odkazem na starou irskou víru, že západ slunce je symbolem pro náš přechod z tohoto světa do toho dalšího. Věřilo se, že slunce skrze oceán vstoupilo do dalšího světa. Východ slunce byl chápán jako zrození a obnovení věčného cyklu. V této skladbě je i živá nahrávka něčeho, co je známé jako „keen“. Keening (odvozeno z gaelského slova caoineadh, které znamená křičet nebo plakat) je žalozpěv tradičně zpívaný nad tělem zemřelého. Opravdu se jedná o autentické nahrávky a máme obrovské štěstí, že je máme.

10. Určitým poznávacím znakem vaší kapely je délka písní. Čtyři songy na jedno album je zřejmě vaše norma. :) Obecně je zvykem očekávat ruku v ruce s dospíváním a tvarováním souboru zkracování a zobecnění struktury písní. Myslíte, že něco podobného se dá čekat i ve vašem případě, nebo ALTAR OF PLAGUES vždy budou tou kapelou, co zkrátka hraje dlouhé skladby, protože je to její tvář?

Dlouhé kompozice jsou nutné, abychom mohli rozvinout hudbu tak, jak chceme. Používáme hudbu, abychom předávali energii a silné emoce. Takovéto pocity by nebylo možné evokovat za pět krátkých minut. Není to pro nás novinkou a napsat skladbu právě takhle nám přijde velice přirozené. Nemusíme si určovat šablonu ohledně struktury a nesnažíme se opakovat. Naše alba jsou opravdu prostě jednou skladbou.

11. V dobách vašeho prvního alba jsem se často setkával s názory, že ALTAR OF PLAGUES jsou dobrou kapelou, ale v podstatě nepřinášející nic nového, jen vhodně kombinující známé postupy a motivy. Doslova by se dalo shrnout, jste jedni z mnoha, ale kvalitou v horních patrech. Zaznamenali jste podobné ohlasy? Jak je pro vás osobně důležité svojské znění a nezávislost, originalita? Já se domnívám, že minimálně s „Mammal“ by měly tyto řeči o něco ustoupit.

Miluji opravdu mnoho různých druhů hudby, vše, co si přejeme, je vytvářet něco upřímného, co by vycházelo přímo z nás. Veškerou hudbu lze rozsekat, přiřadit a přirovnat a něco takového mne nezajímá, protože to z mého pohledu ničí veškerou magii dané hudby. Hudba je buď dobrá, nebo špatná. Tím to hasne. Co se týče vytváření něčeho nového, nikdy jsme se nepokoušeli kopírovat naše inspirace. Vždy se snažíme se posouvat kupředu.


12. V případě odlišování se od ostatních je nutné něco změnit. Pokud by na tom záleželo, kam až jsou schopní v rámci experimentování ALTAR OF PLAGUES zajít?

ALTAR OF PLAGUES vždy bude prostředkem pro předávání silně emotivní energie. Rozhodně nejde o veselí, ale myslím si, že je zdravé a důležité prožívat celou škálu emocí, jichž jsme schopni. Nemáme žádné stanovené hranice, žádná omezení, ale protože se vždy snažíme udržet naši energii čistou a upřímnou, práce v malém počtu nám nejlépe vyhovuje.

13. Nepletu-li se, tak na „Mammal“ se sem tam objeví nějaká ta elektronika, ať už pro dokreslení atmosféry či propojení jednotlivých momentů. Jsou to maličkosti, ale z „Mammal“ cítím i trochu industriální odér. Chci se zeptat, jestli jste využili elektroniku více než v minulosti?

Jsem zaníceným fandou elektronické hudby. Na každé nahrávce až po „Mammal“ jsme používali syntetizátor a elektronické zvuky k vytváření atmosféry. Ale u „Mammal“ jsme se rozhodli vytvořit „atmosférické“ prvky z nahrávek, které jsem za minulý rok pořídil v terénu. Každý zvuk, který na albu uslyšíte, je skutečný a lze ho vystopovat na přesné místo v přesný čas. To je pro mne další velice osobní prvek za naší hudbou.

14. Po věcech spojených s vydáním novinky, rozhovorech a jiných propagačních aktivitách bude asi nutné vyjet na podia. Pojedete souvislé vlastní turné, nebo se přidáte k nějaké větší kapele a „Mammal“ zpropagujete alespoň takto. Hodláte si zahrát na nějakých větších letních festech? Byli jste po této stránce už osloveni?

Momentálně na tom všem pracujeme a snad už brzy něco oznámíme. Těšíme se na živou prezentaci nového materiálu.

15. S přáním co největšího ohlasu a spokojenosti s prezentací „Mammal“ bych se rozloučil. Bylo pro mě ctí si s vámi popovídat a snad se tak neděje naposledy. Progres nelze zastavit. Zdravím do Irska.

Díky.