Stává se pravidlem, že nahrávka, od které mnoho nečekáte, snadno převálcuje mnohem známější a očekávanější jména. Mladíci (a jedna slečna) HAMFERð toto splňují naprosto beze zbytku. Doom metal v jejich podání není tím unylým a mnohé nudícím preludováním na téma deprese a povšechen bordel života, ale zaručenou kvalitou. Jako první seznámení s nimi slouží tohle čtyřskladbové EP ''Vilst er síðsta fet'', díky němuž zaznamenali nejeden kritický chvalozpěv. A na Mortemu to nebude jinak. Je mi velkou ctí, že jsem byl vyzván právě já, abych vám tuto začínající kapelu představil. Už jenom lokalita jejich původu je sama o sobě zajímavá a krom válečníků Tyr si ani jinou kapelu pocházející z Faerských ostrovů nevybavím. Něco na té zemi bude. Nejsem velkým fandou vyprávění Tyr, ale musím uznat, že jejich pojetí metalu má v sobě neopakovatelný muzikantský mustr, který svým způsobem nesou i HAMFERð. Dvě naprosto odlišné kapely a přece k sobě mají tak blízko. Jejich domov v nich spojuje evidentní návaznost na vlastní tradice a styl hraní. Je specifický, velmi dobře slyšitelný a hlavně odlišný od jiných (i skandinávských) seskupení. A to jsou rozhodně plusové body.
Doom metal HAMFERð je balzám. Gradující zpěvná melancholie provázející poměrně skromně, o to však zaníceněji po malém ostrově. Opravdu dlouho jsem neslyšel tak přirozenou doomovou nahrávku. Je v ní čistota, krása, návaznost na klasiku žánru a zjevná radost se o vše podělit. Texty v rodném jazyce jsou díky vokálnímu výkonu Jóna Hansena přetaveny v dokonalost. Vynikající zpěvák a konečně zas někdo, kdo je schopen zazpívat téměř všechno. Jeho barva hlasu k HAMFERð sympaticky sedí a je až k nevíře, jak se všechny úlomky tohoto EP volně a bez násilí naskládaly v jeden. ''Vilst er síðsta fet'' podpořili také tři hosté. Jsou jimi perkusionista, pianista a houslista a jejich stopy jsou díky stopážní skromnosti materiálu snadno rozpoznatelné. Zajímavostí je určitě i využití starého faerského žalmu ''Harra Guð, títt dýra navn og æra'' a překopání k obrazu svému. Jako obyvatel moravské kotliny si verzi HAMFERð přeložím pouze jako vkusně se hodící do celkové koncepce EPka s nezbytnou větší hymničností staré skladby. Tak velí tradice.
Jsem zvědavý, jakým způsobem si kapela poradí s velkým albem, ale tento předkrm ukazuje na mnohé. Nejen na potenciál, nadání a určitou exotičnost, ale zejména na schopnost dávat do hudby to vzletné neviditelno, které umí vykouzlit jen málo vyvolených. Z HAMFERð tohle já cítím a vnímám. Melodramatická melancholie s vůní Faerských ostrovů, studeného oceánu a zamlžených pobřeží. Nutnost pro všechny nalomené duše a nový prostor pro objevení výborné mladé kapely.
