Oficiální vydání šesté desky ANAAL NATHRAKH se rychle blíží a kromě klasické recenze vám přinášíme i rozhovor, který již tak klasický není. Byl pořízen krátce před samotným vystoupením kapely v Praze 29. září minulého roku. Tehdy jsme se s Dufaqem odebrali do zákulisí, kde nám David V.I.T.R.I.O.L. Hunt poskytl přibližně dvacetiminutový rozhovor na kameru. Report a živé záznamy z akce jsme vám již dávno zprostředkovali, žel kvůli časové vytíženosti a všelijakým technickým problémům se nám nepodařilo videorozhovor řádně připravit. Řekli jsme si, že by byla ostuda tento rozhovor pohřbít, a tak vám jej nyní představujeme alespoň v textové podobě. I přesto, že je toto povídání poněkud staršího data, věříme, že se bude jednat o příjemné čtení, které rovněž představí novou desku "Passion" v odlišném světle.

Dalihrob: Začneme se snadnou otázkou. Jsou už nějaké zprávy ohledně nového alba?

Oficiálně řečeno, ne. Neoficiálně, jelikož tě znám, tak ano, hudba už je víceméně dokončená a vlastně jen zbývá ji nahrát, což již mohlo dávno být, ale měli jsme nějaké problémy na osobní úrovni, pár měsíců zpátky. Ale jak se vrátíme z turné, tak ji rovnou nahrajeme. Lidé ji budou snad moct slyšet ze začátku příštího roku.

Dalihrob: Předpokládám, že novinku nahrajete tak jako obvykle. Mick v krátkém sledu nahraje hudbu, pak přijdeš ty a zaznamenáš vokály...

No, máme teď trochu více volnosti díky pár novým technologickým věcem, na kterých jsme zapracovali. Je pak snadnější se vracet. Mick nahraje hudbu, poté nahrajeme vokály. Následně můžeme lehce upravit hudbu, aby k sobě vše pasovalo.

Jediné, co jsme mohli předtím udělat, bylo natočit vokály na nahranou stopu, kterou již nešlo změnit, protože jsme nahrávali na úseky, ale teď známe pár vychytávek, a tak to bude pro mě jednodušší, ale to je zjednodušeně ono. Máme v hudbě pár děr, které potřebují doplnit a máme v hlavě pár zvukových zvláštností, v základu to je stejné.

Dalihrob: Myslíš, že by se na novince mohly objevit nějaké experimentálnější skladby jako "Regression to the Mean" nebo "Incipid Flock" ?

Ano, momentálně přemýšlíme nad něčím lehce experimentálním, ale nemáme v úmyslu všechny příliš překvapit. Takže na novém albu, na kterém teď děláme, nějaké budou. Ještě to úplně nevím, protože jsme ho ještě nedokončili, ale nějaké experimentální nápady se vyskytnou. A na desce poté budeme mít nějaké velice zvláštní věci, ale to jsou plány do budoucna. Nemusí to být nutně jako "Regression to the Mean", jen trochu zvláštní a snad o něco hrozivější a nepříjemnější než standardní skladby ANAAL NATHRAKH.

Dalihrob: Máte u Candlelight po vydání alba a myslím si, že již můžeš s jistotou říci, zda jste spokojení nebo ne…

S Candlelight, no... Není nic jako dokonalý label, nic jako label, o kterém se dá mluvit jen v dobrém - a pokud ano, je to jen tím, že je kapela nadšená z kontraktu a ještě si nic špatného nezažila.

Měli jsme s nimi pár menších neshod, kupříkladu jsme se neshodli kvůli videu, které jsme natáčeli k nové desce („More of Fire Than Blood“).

Ve smlouvě stálo, abychom udělali video, a tak jsme se na to vrhli a poslali jim účet a oni řekli: Neříkali jste, že natočíte video, proč utrácíte bez dovolení naše peníze? A my: Bylo to ve smlouvě.
Menší neshody jako tahle, ale většinou to bylo ok, vybavím si jednání s horšími labely. Jsou většinou docela otevření.

Nejsou úplně perfektní, ale to není žádný label a žádný z těch předtím nebyl ani na úrovni "ok", takže "ok" je skutečně dost dobré.


Dalihrob: Když už jsme nakousli video k "More of Fire Than Blood", tak jak probíhalo nahrávání?

Mick zná chlapíka, co režíruje videa a dohodli jsme se s ním, že to natočíme. Dohodli jsme se, ať předloží návrh příběhu, on to ani není vlastně příběh, ale prostě nápady. A to bylo ono, sebral se a většinu připravil. Pak jsme to probrali s mými nápady, co by se mělo dít, s Mickovými, ohledně uměleckého pohledu, světel a tak. On to pak udělal, my jsme se ukázali jen na jeden den, pak to vyšlo. Bylo to fajn, chtěli jsme udělat něco netypického.

Dalihrob: Jo, je celkem neobvyklé...

Dave: Jo, o to šlo, obvyklá videa jsou většinou nudná. Nechceš vidět další videoklip kapely, jak stojí na pódiu, hrají a mlátí hlavami. To jsem viděl už tisíckrát a je to nudné jak svině. Možná bylo úspěšné, možná ne. Mně se líbí a je jiné, myslím, že jsme dosáhli, čeho jsme chtěli.

Dufaq: Já mám otázku ohledně posledního koncertu na Brutal Assaultu. Jak jste si jej užili a jak se vám líbil i festival celkově.

Přišel nám excelentní. Myslím, že jsem to říkal i na pódiu, že nehrajeme příliš často. Nikdy předtím jsme v České republice nehráli a nevěděli jsme, co čekat. Měli jsme udělat podpisovku a čekali jsme, že tam bude tak 10 lidí, kteří budou chtít podpis, pár fotek atd., ale čekala tam na nás řada snad 150 lidí. A poté, když jsme hráli, jsme nečekali, že nás musí sledovat úplně všichni návštěvníci. Bylo to cca uprostřed dne... No, myslím, že celková kapacita festu je asi 10.000 lidí a tam stálo tak 7.500. Uprostřed dne, nehráli jsme před nějakým headlinerem nebo tak, takže nás reakce všech skutečně zaujala.
A co se týče festivalu, bylo to fajn, hlavně pevnost, což si myslím, že je skvělé místo, co stojí za to už jen navštívit. Během Napoleonských válek na tom místě zemřelo snad 60 000 lidí, což je zvláštní, když na to pomyslíš, takže ano, užili jsme si to tam.

Dufaq: A jak se těšíte na dnešní show?

Dnešní? Vůbec nevím...

Dufaq: Ani představu?

Ne.

Dufaq: Čekáš nějakou krev na pódiu?

Krev je fajn. Většinou je moje, bylo by hezké, kdyby i někoho dalšího. Vůbec netuším, jak to bude vypadat, nebyl jsem ještě uvnitř, nevím, kolik tam je lidí. Měli jsme zvukovku, pak se šli projít, je to tady pro nás neprobádaná zem, tak jsme se byli podívat. Doufám, že bude dobrá, uvidíme. Je menší problém s dnešním koncertem, protože tuším v Black Psu hrají Cephalic Carnage a Psycroptic. Není to dobrý den pro koncert. Jasně, není to stejná hudba, ale spousta lidí by ráda šla na jeden nebo na druhý, takže nevím, kolik tu je lidí a nebudu nikomu zazlívat, že šel zrovna na ten druhý koncert.

Dufaq: A který koncert z turné byl zatím nejlepší?

Zatím ten v Rotterdamu.

Dalihrob: První?

Jo, líbil se mi klub, jmenuje se Baroeg. Je to starý klub, pořád se tam koncertuje, já už tam párkrát hrál. Byl dokonce moshpit i na pódiu.


Dalihrob: Co si myslíte o Praze? Měli jste čas, takže hádám, že jste se byli podívat po památkách.

Byli. No, já tady byl už před rokem s bývalou přítelkyní, protože většinou nemáš čas nic vidět, zvláště na turné, a to jsem tu už párkrát hrál. Uvidíš klub, autobus, ubytování.

Byl jsem to já, kdo částečně organizoval tohle turné a vycházel nám jeden volný den, což jsem řekl, že ten musí vyjít na Prahu. Takže jo, byli jsme se podívat do chrámu Sv. Víta, muzea tortury, na Staroměstské náměstí.

Řekl bych, že to je zvláštní místo. Je to fascinující město, zvláště Staroměstské náměstí a jeho historie, ale nic z toho už není opravdové, protože celá ta oblast je turistická, když chceš pivo, tak vyplázneš 60 korun, ale když půjdeš o kilometr dál, tam, kde skutečně bydlí Češi, tak tam máš všechno za polovinu.

V centru Prahy existuje jakási zvláštní bublina, a to mi přijde trochu jako ostuda. Nechci říct, že by se všechny úžasné historické budovy měly strhnout a postavit místo nich kancelářské budovy, ale také se mi nelíbí, že je z města jedno velké muzeum, jestli mě chápeš.

Takže pro mě je lepší se od centra trochu vzdálit a prohlédnout si, co se skutečně děje. ANO, budovy jsou nádherné, ANO je to zajímavé místo k vidění, ale také se rád podívám mimo centrum.

Pro mě je ale jedna z nejdůležitějších věcí na Praze Kafka. Já miluju Franze Kafku. No, byl jsem se podívat do muzea Franze Kafky, už jsem tam byl dříve a mají zde obchod se suvenýry, chtěl jsem si koupit čajový ručník. Když jsem tam byl prvně, tak jsem si koupil hrnek... Četl si Kafkovy věci, že?

Dalihrob: Samozřejmě.

Idea utěrky s vyšitým Kafkou je ve své podstatě nesmyslná. Utěrka neví, co je zač, neví, kdy utře hrnek, a to mi přijde v určité smyslu docela Kafkovské. Utěrku neměli, tak jsem si koupil magnet na lednici. Je to ta nejzbytečnější věc, na které si můžeš vybavit napsané jméno F. Kafky, což je odpovídající, pokud mě chápeš...
Miluju Kafkovo muzeum, je to tam skvělé.

Dalihrob: Zkrátíme to na poslední dvě otázky. Na obal "In the Constellation of the Black Widow" jste použili malbu Gustava Dorého. Víš o tom, že kapely jako Timeghoul a další jej použily už dávno před vámi?

Ne, nevěděl. Když jsme dělali na albu, bavili jsme se o tom, jaký použijeme obal a řekl jsem Mickovi... Mick je malíř, řekl bych, že to víš, takže maluje věci...

Dalihrob: Jo, viděl jsem pár jeho prací.

Doma maluje portréty, olejomalby a takové věci.

Dalihrob: Dokonce ilustroval knihu pro děti, byla docela strašidelná…

Jo, on má takové věci rád... Když jsme byli v Sedlecké kostnici, v Kutné hoře, tak si vše fotil pro podklady k artworku.

No, ale o čem jsme mluvili předtím... Mick maloval obaly (většinou podle mých nápadů) a teď jsme na to šli jinak. Díval jsem se bez hlubšího důvodu na internetu po obrazech, zkrátka jen tak. Našel jsem ten obraz a říkám: „Micku, podívej se na tohle.“ Přišel nám perfektní, nepřemýšleli jsme nad tím, že by jej někdy někdo použil. Nemá copyright, tudíž jej může použít každý. A navíc sedí ke konceptu ANAAL NATHRAKH. Ta planeta je celá šedá, mrtvá.

Dalihrob: A spousta lidí vlastně žadoní směrem k smrti.

Ano, je to smrt a Smrt triumfálně sedí nad planetou, ale také z toho cítím intenzivní samotu, protože když zapřemýšlíš nad tím, co postava Smrti je a co potřebuje, nemůže existovat jen sama od sebe, nemůže existovat jen ve smrti, neboť v té nic není. Potřebuje svým způsobem život. Takže ten obraz zobrazuje smrt jakožto postavu v opravdu pochmurné pozici. "Ano, vyhrála jsem, ale již nemám nic dalšího." A také je zde nápad, nejsem si jistý, zda to je i na obalu, asi ano, ale je tam vyobrazen pták, jak odlétá pryč, vrána nebo havran, a to je sám o sobě také symbol smrti, poslední kousek naděje, jenž odlétá i od samotné smrti a ta je ponechána samotná ve své říší, kde není nic, nelze v ní nic dělat, je zbytečná, takže i samotná smrt tak může vlastně zemřít. Líbí se mi tenhle nápad, ale vůbec netuším, že by někdo obal použil a ani jsem po tom nepátral.


Dalihrob: Ok, poslední otázka. Víš o něco budoucích plánech Fukpig, Benediction či dokonce Mistress? Plánuješ snad i napsat knihu?

Ne, nic s Mistress, kapela skončila. Odehráli jsme poslední koncert a ten byl prostě o Krvi, Hlenu, Hnusu, ani si to pořádně nepamatuju, byl jsem ožralý. Jo, to byl ten nejlepší způsob, jak to ukončit.
Co se týče Benediction, nejsem si jistý, ale je napsaná spousta muziky. Nemáme žádné konkrétní plány, ale ono to časem přijde.

Fukpig mají venku nové album a mají před sebou pár koncertů. Na posledním koncertu jsem hrál na basu a na těch dalších pár koncertech budu hrát taky. No, a poté... Fukpig je hodně chaotická věc, nikdo nic neví dopředu, prostě se kurva uvidí.
Jestli napíšu knihu. Ne, knihu ještě ne. Začal jsem psát pár článků.

Dalihrob: Jo, viděl jsem ten jeden na stránce Damnation festivalu.

Jo, to je jeden. Mám rozpracovaných dalších šest, takže tak.
Nevím, zda je dostupný i zde, ale v Anglii máme magazín Terrorizer, docela známý. A snažil jsem se je přesvědčit k vydání článku na poslední stránku. Spousta magazínů má na poslední straně nějaký sloupek a napadlo mě, že by to byl pěkný nápad. Asi ho tu nedostáváte, ale je to fakt velký zine.

Dalihrob: Známý tu je, ale nemá žádnou českou mutaci.

Jasně. To, co jsem po nich chtěl, bylo, aby lidi psali o věcech spřízněných s jejich hudbou, ale nebyly jen o tom, co dělají. Takže kupříkladu já jsem napsal článek o "Zlu v lidstvu", něco takového. Nebo Karl Sanders by mohl napsat článek o Egyptu, ale ne ve smyslu o čem s kapelou hrají, ale co mohl třeba Egyptský pantheon bohů znamenat pro někoho, kdo žil v té době. Ví o tom dost...
Takže to je takové ukročení od věcí, kterým se věnují, ale pořád to je zajímavé počtení. A jestli se ten nápad ujme, tak tam pár věcí ještě napíšu, uvidíme.

Dufaq: Ok, super. A nějaká závěrečná slova pro čtenáře a fandy?

No, uvidím se s nimi dnes večer. :)
A kromě toho doufám, že neumřete sami.