Objekt 4 je dark ambientový projekt se Švédska, odkud jsou také o kus známější MZ. 412, jejichž hudba si po stránce atmosféry může s Objekt 4 podat ruce. Tito Švédové, kterým je tato recenze věnována, jsou „mágy“ klaustrofobické a děsivé hudby, kterou si skvěle umím představit ve hrách typu Half-life, Doom či Suffering – prostě a jednoduše, ve hrách, kde se pohybujete v opuštěných továrnách, věznicích či márnicích a více než přežití očekáváte brzkou smrt.Hudba je, jak se na ambient sluší, jedovatě plazivá a hlavní složkou je vcelku neměnné pozadí, které evokuje vzdálený hučící větrák či bzučící transformátor (nebo nějakou podobnou „serepetičku“). Možné nastávající spokojení se s nepříjemnou „samotou“ vždy ve správný čas přeruší zneklidnění v podobě skvěle se hodících zvuků (snad samplů – Objekt 4 je, jak jsem se snad nemylně dohledal, ryze počítačový projekt.), které představují jak padající kovové předměty, zavírající se dveře a další „strojové zvuky“, tak i nejasné, vzdálené „hluky“, které by mě, kdyby nevycházely pouze z repro beden, přinutily nadělat si do kalhot.
V Objekt 4 je cítit inspirace (tak jako snad v každém dark ambientu) pravým mistrem a to Lustmord. Podobně děsivá a nejistá atmosféra, která si i přes nesoustředěný poslech vybere na posluchači svou daň v podobě strachu o svá záda. „Hudba“ je vlastně jakýsi příběh, ačkoli díky dokonalé absenci hlasů, si každý onu „cestu“ může vykládat jinak. Ve mně Objekt 4 jednoznačně evokuje prostředí Vetřelce či Resident Evila.
Celé album má 60 minut, tedy sedm skladeb, přičemž jsou téměř identické – dle mého názoru by se Objekt 4 neměl nechat zahanbit, kdyby celé album udělal v podobě jedné dlouhohrající skladby, jejíž atmosféra by postupně gradovala. Předposlední a zároveň nejdelší skladba, o dvaceti minutách, má v sobě i náznaky jisté melodie, ale přesto nijak výrazněji nevybočuje. Je poměrně bouřlivou přípravou na konec cesty, tedy na sedmou skladbu - klidný „dojezd“, který může být stejně vysvobozením z komplexu, tak jako smrtí. Já osobně jsem s recenzovaným dílem velmi spokojen. Po poslechu mám jen chuť na takový malý nehumánní experiment – pustit Objekt 4 do sluchátek nějakému klaustrofobikovi.
