Album obdrželo některé opravdu dobré reakce a právě proto, jak dobře se albu daří, máme možnost trávit tolik času na cestě. Myslím si, že je album dobře přijímáno. Nestal se z něj propadák, v nic moc víc jsme doufat nemohli. Osobně jsem připraven přijít s něčím lepším.
2. Vím, že za sebou máte únorové US turné společně s Buzzov*en. Jak to vše dopadlo, panuje v táboře COUGH spokojenost?
S Buzzov*en to byl masakr, ale domů jsme se přesto dostali v jednom kuse. Jsou to skvělí týpci, kteří už tohle všechno dělají dlouhou dobu a nikdy se nám neomrzí dívat se, jak každou noc vyjdou před lidi a všechny zabijou.
3. V dubnu potom navazujete svým evropským turné, kde budete jako headlineři. Už víte, kdo s vámi tyto koncerty odehraje, nebo se kapely budou střídat? Budou mít možnost si zahrát jako předkapely i nějaké domácí začínající bandy? Během května se podíváte i do ČR, konkrétně do Slavonic. Jak padla volba právě na toto místo a proč ne třeba na nějaké větší město? Nemyslím, že je to špatná volba, ale minimálně překvapivá ano, když se podívám na ostatní velká města, ve kterých budete po Evropě hrát.
Většinu odehrajeme každou noc s jinými kapelami. Ve Švédsku děláme týden s Kongh. Nejsem si jistý, jak to bude se všemi místními kapelami, se kterými budeme hrát, ale uvidíme spoustu našich amerických přátel. Co se Slavonic týče, tour bookuje náš kamarád Mike, takže v něj vkládáme veškerou důvěru. Je to sedmitýdenní tour, takže pravděpodobně zavítáme i do menších měst.
4. Teď bych se rád dostal k hlavnímu tématu, nové desce „Ritual Abuse“. Trefilo mě do hlavy svou mimořádnou atmosférou, a na tu dám nejvíce. Skutečně zkroušené psychedelické album a co do pozitivnosti nemocné a marné. Jaký čas vám tvorba alba zabrala? Osobně album vidím jako silnější a vyzrálejší od dob „Sigillum Luciferi“.
„Ritual Abuse“ jsme napsali za rok, ale proces skládání nezačal, dokud od vydání „Sigillum Luciferi“ neuběhl zhruba rok. Mezi nahrávkami jsme dospěli jako lidé i jako muzikanti. Kapela už není náš koníček. Je to síla kontrolující naše životy víc než cokoliv dalšího, co děláme.
5. Nebál bych se album označit termínem „funeral sludge“. Jednoduše pro to ukrutně pomalé a sklíčené tempo. Myslím, že tím, jaká je finální podoba a celková atmosféra, se od ostatních kapel docela odlišujete. To v dnešní záplavě sludge kapel není zrovna jednoduché. Stačíte se dívat kolem a sledovat jak se scéna formuje a posouvá? Nebo prostě hrnete svou COUGH mašinu, napříč metalovou špínou bez ohledu na ostatní?
Jen děláme, co chceme. Nijak zvlášť se nestarám o to, co se v muzice děje, teda kromě kapel, se kterými hrajeme, nebo hodně očekávaných alb. Také jsme měli hodně co dělat, takže nemám čas se starat o moc věcí.
6. Docela rád bych si ujasnil, kdo momentálně v kapele působí. Dle mého infa jste „Ritual Abuse“ nahráli ve třech, ale zároveň existují fotky, na kterých jste čtyři.
Brandona jsme přijali krátce po nahrání „Ritual Abuse“. Je to celkem veselá story. Přišel k nějakým penězům kvůli zbouranému pickupu a přestěhoval se z Shenandoah Valley do Richmondu. Začali jsme s ním chlastat, rozhodli se trochu zajamovat a z toho se vše vyvinulo.
7. Domnívám se, že nejsem zdaleka první, kdo se zeptá na song ''Crooked Spine'', ale musím to udělat. :) Je dost odlišný od té nemocné aury, která po celou dobu poslechu „Ritual Abuse“ nad albem visí. Taková psychedelická ušpiněná bluesárna. V jaké rozpoložení tento song vznikal, jde vyloženě o oddychovku, nebo se do budoucna vydáte podobným směrem častěji?
Pokud se dobře pamatuji, požádali jsme, aby skladba „zněla jako drogy“. David ji napsal po tom, co byl dlouhou dobu nezaměstnaný a užíval si všechny ty sračky, které s tím jdou ruku v ruce. Ani to původně neměl být song pro COUGH. Dostal se na dno a to ho inspirovalo, dát si oraz od běžného materiálu COUGH a zrodilo se něco nového. Nemyslím si, že plánoval, aby to slyšel ještě někdo další, ale přesvědčili jsme ho, aby tu skladbu dal zase dohromady. Možná v budoucnu s něčím takovým přijdeme, možná ne. Takové věci dopředu neplánujeme.
8. Co beru jako jedno z velkých plusů alba, je hojnější využití čistých nebo zkrátka více zpěvných vokálů. Je i tohle jedna z cest, jak se odlišit a dodat COUGH ještě více vlastní původnosti? Jakým stylem se rozhodujete, kde jaký typ vokálu užít? A položím zase stejnou otázku - budete do budoucna čisté vokály využívat ještě více nebo s nimi alespoň experimentovat, obměňovat je?
Riff je to, co určuje, jaké vokály použijeme. Nejde říct, jak bude znít příští nahrávka. Zatím to zní, jako že bude pěkně nasraná, ale budeme i nadále střídat čistý a řvaný vokál.
9. „Ritual Abuse“ je první velkou deskou pod hlavičkou Relapse Records. Jak jste spokojeni s podporou a spoluprací s touto veleznámou firmou? Myslím, že musí být hodně zavazující působit pod takovým kolosem. Na druhou stranu vám k tomuto kroku a možnosti musím samozřejmě poblahopřát, je to určitě zkušenost k nezaplacení.
Díky. Spolupráce s Relapse zatím byla skvělá. Šli jsme do ní s tím, že s námi totálně vymrdají a voserou nás na všech frontách, ale rozhodně to tak u nás nebylo. U Relapse pracuje i pár fajn lidí a ti se o nás tak trochu starají.
10. Vedle alba „Ritual Abuse“ je na světě také splitko s The Wounded Kings. Prezentujete se na něm skladbou „The Gates of Madness“. Byla složena a nahrána speciálně na toto split album, nebo jde o starší věc? A co říkáte na kolegy The Wounded Kings? Jak ke spolupráci vůbec došlo?
„The Gates of Madness“ jsme napsali konkrétně pro tenhle split. Skladbu jsme poskládali dohromady asi dva dny předtím, než jsme ji nahráli. Skladba od The Wounded Kings je skvělá a spolupráce s nimi byla překvapivě snadná. Jen jsme jim poslali zprávu na Myspace a všichni projevili zájem.
11. Výše zmíněné splitko se jmenuje „An Introduction to the Black Arts“, vaše adresy jsou vždy COUGH666, přebal „Sigillum Luciferi“ je plný okultních symbolů... Takže bych se chtěl zeptat – zajímáte se o okultismus nebo je to pro vás spíše „dědictví doom metalu“? Pokud se jedná o první případ, mohli byste o tom prosím ztratit pár slov? Protože osobně mi kombinace unikursálního hexagramu a antikosmické hvězdy přijde matoucí...
O okultismus se zajímáme, ale nejedná se o nic víc než o zájem, ale vše začalo jako součást metalového dědictví. Pokud se budeš dívat na přebal „Sigillum Luciferi“ jako na soustavu spolupracujících symbolů, rozhodně to bude matoucí. Jsou tam pentagramy, unikursální hexagram, listy marihuany, antikosmická hvězda, naše logo s obráceným křížem a název alba v překladu znamená „Sigil Lucifera“. Vím, že všechny ty symboly dohromady nespolupracují na spirituální, Satanistické nebo „magické“ úrovni, ale spolupracují dostatečně na to, aby odradily každého, kdo pevně věří křesťanské mytologii. Dělá se metal pro křesťany; stojí za zkurvené hovno a tu sračku si můžou poslouchat, jak jen hrdlo ráčí.
12. Mohli byste prosím říct pár slov o textech COUGH? Mají nějaký společný koncept? Jsou vaše alba koncepční? Pokud ano, o jaké koncepty se jedná?
„Ritual Abuse“ je koncepční, jak to jen v našem případě jde. Je celé o pozici, do které jsme se v kapele dostali, a není o co stát. Hodně jsem o tom přemýšlel a dělá mi dost problém odůvodnit si, proč bychom měli kapelu nechat, aby si brala tolik z našich životů. Jak už jsem řekl, kapela momentálně ovládá naše životy víc než my sami. Je to osina v prdeli, tuna práce a prakticky nic z toho. Občas přemýšlím, proč by se kdokoliv z nás měl k něčemu takovému upsat, ale jsme pořád pohromadě, tak asi máme co nabídnout.
13. Ještě bych rád zmínil, že vedle toho, že jste nejčastěji označováni a řazeni po bok sludge/doom kapel, tak z vaší hudby cítím vliv toho pravého starého doomu. Vliv Winter například. Připouštíte, že jste se do jisté míry, kdesi ve svých kořenech, nechali ovlivnit i těmito zásadními old school kapelami jako jsou Sleep či Winter? Myslím, že díky těmto kapelám vzniklo mnoho těch dnešních, inspirace je nevyčerpatelná.
Sleep rozhodně jsou naší inspirací, i když já osobně tíhnu spíš k naštvanějším věcem, jakými jsou třeba Grief. Pomalé a nasrané, to se neochodí. Je to něco jako blues, někdo prostě chce slyšet skladby o tom, jak posrané všechno ve skutečnosti je.
14. Pocházíte z Virginie. Jak funguje a jak silná je zdejší metalová scéna? Je zde možnost navštívit dostatek koncertů? Chodí například u vás v Richmondu hodně lidí? Pořádáte nadále i nějaké akce sami?
Richmond má momentálně skvělou metalovou scénu. Bývala zde hlavně punková, ale teď máme každý týden několik metalových koncertů. Většinu z nich bookuje jeden z našich nejlepších přátel. Osobně se zapojuji do bookování jen v případě, že do města mají přijet nějací naši opravdu dobří přátelé.
