1. Ahoj, jsem velmi rád, že vás mohu společně s ostatními přivítat na stránkách Mortem zinu a představit čtenářům. Kde zrovna trávíte svůj čas a jaké dojmy se k vám zatím donesly na stále čerstvé album ''Blood Seed''?
Brittany: Díky. Od návratu z turné jsme doma v Idaho. Hodně času teď trávíme ve studiu. Snažíme se nahrát jeden starší kousek, který jsme napsali a nikdy nevydali. Album "Blood Seed" bylo přijato fakt dobře. Většina lidí je jím překvapena, protože nevěděli, co mají očekávat. Zdá se, že jsou nadšeni vyvážeností řetězově založeného melodického materiálu a těžkého kytarového zvuku.
2. Musím se zeptat na věc okolo vašeho názvu, proč vlastně přišla změna jména z Pussygutt na WOLVSERPENT? Je třeba v tom hledat něco hlubšího nebo si to situace prostě vyžadovala a není třeba si nad tím zbytečně lámat hlavu?
Brittany: Přezdívku Pussygutt jsme si s sebou nesli od našich 18 let. Prostě přišel čas na změnu. Začali jsme s honováním vize a zvuku. Potom, po nějakém tom duše hledání, jsme se rozhodli, že jméno Pussygutt pošleme navždy na odpočinek. Bylo to částí našeho přeskupení a strojeností našich záměrů.
3. Je fakt, že oproti takovému ''She Hid Behind Her Veil'' cítím z ''Blood Seed'' více folklóru, i ten minimalismus se mírně roztáhl, album má více vrstev. Cítíte to podobně? Co vás při tvoření ''Blood Seed'' ovlivňovalo? A jak moc pro vás bylo důležité se pod hlavičkou WOLVSERPENT od prací Pussygutt odlišit?
Brittany: Jo, taky v "Blood Seed" vidím víc folklóru. Album "Gathering Strenghts" jsme vydali po "She Hid Behind Her Veil" a před "Blood Seed". Je to mezi nimi takový mezník. Máme tam prvky folku, ale taky avantgardní komorní hudby s použitím klarinetu, houslí a violy. Muzikálně jsme se hodně vyvinuli. Ostrost se stala naším záměrem. V "Blood Seed" je víc přítomný pocit.
To, co nás ovlivňovalo, byla hlavně tuhá a dlouhá zima v šedém zamračeném údolí. Boj s tím, že jsme kapela. Tím, že jsme byli na pár turné po západním pobřeží, jsme se snažili najít naše místo a zjistit, co od hudby vlastně chceme. Co se kapel týče, poslouchala jsem Khanate, Thor's Hammer, Eyvind Kang, Elemental Chrysalis, Flower Travelling Band, švédský psychedelický rock obecně. Dále třeba Krautrock, gamelang (označení pro orchestr bicích nástrojů tradiční indonéské hudby – pozn. překl.) z Bali a taky jsem se dost ponořila do vokální hudby z východní Evropy.
Nezaobírali jsme se změnami mezi tím, co jsme dělali jako Pussygutt a mezi tím, co děláme teď jako WOLVSERPENT. Pořád jsme to my dva, kdo dělá hudbu, a je jedno, jakou přezdívku zrovna máme. Je nám ale jasné, že za to, kam jsme se dostali, může vývoj.
4. Je právě drone doom spolu s pár dalšími oživujícími prvky tou hudbou, co dvojici Green - McConnell plně uspokojuje? Ten minimalismus v nich, dlouhé plochy, neméně dlouhé songy... Věnujete se bokem i jiné, rychlejší, popř. komplikovanější hudbě? Počítám, že jste experimentům otevřená dvojice. Jsou nějaké speciální věci, jejichž využití vás vyloženě láká a zatím nebyla příležitost je použít?
Brittany: Ano, ta obsáhlost a hmotnost „drone doom“ je pro nás velice uspokojující. S prvky ambientu a akustiky namixovanými s masivností kytar a zesílenou brutalitou, je to jako malovat velkým štětcem s drobnými štětinkami, které rozšiřují detail textury. Ta vyváženost je velmi uspokojující. Dřív jsme hrávali mnohem rychleji se sklony k matematičnosti. Avšak takový materiál jsme nikdy nevydali. Bylo příjemné tak hrát, ale bylo to spíš jenom jako trénink. Bylo to v čase, kdy jsme hráli s větším tempem a metrem. Pro nás však začalo být příliš intelektuální udržet pozornost na nějakém experimentování. Stále ještě používáme několik prvků tohoto matematického experimentování, zvolnili jsme ale tempo, čímž jsme to schéma ale dost zkomplikovali pro posluchače.
Blake: Na jedné straně je "Blood Seed" tím nejjednodušším, co jsme kdy napsali. Na straně druhé nejnáročnějším a nejkomplikovanějším (nepočítaje kytarové riffy). Atmosféra pro mě byla to hlavní. Nahrávka, na které pracujeme teď, byla až nesnesitelně náročná na zahrání, když jsme ji psali. Riffy na novém albu zapříčiní, že "Blood Seed" bude vypadat jako thrash metalové album.
5. Jak vypadají koncerty WOLVSERPENT? Dbáte na nějaké doplňky, které musí být součástí pódia? Daří se vám zahrát si na různorodějších akcích nebo jste využíváni spíše jako koncertní kapela pro užší okruh posluchačů?
Brittany: Live akce momentálně vypadá jako temná komora – řada reproduktorů a zesilovačů, bicí set, moře kabelů, kostí a svíček kolem pódia. Vždycky máme čtyři své lebky – jedna zavěšená na bicích, dvě na každé straně bicích a jedna na stole vedle Blakea. Svíčky jsou naaranžované pod nimi, čímž podmiňují efekt. Před začátkem koncertu zapalujeme kolem pódia kruh ze šalvěje. Občas do toho zahrneme i větší objekty, jako třeba vrbové proutky, stromy a tmavé závěsy. Hrajeme pro celou škálu publika. Nemáme žádný užší okruh posluchačů, do kterého bychom zapadli, aspoň pokud vím. Hrajeme všechno - od hlučných a metalových show až po MENSA pikniky. Hudba je pro všechny, kteří jsou ochotni se otevřít a uvidět to, co k nim promlouvá. Byla by to ostuda hrát jen pro pár lidí. Pro obrovské publikum to ale taky zrovna není.
6. Album ''Blood Seed'' tvoří všeříkající názvy skladeb - WOLV a SERPENT. Jak podrobně je nutné se zaobírat, o čem doopravdy tyto dva songy jsou? Může to být jen obyčejná definice jména WOLVSERPENT, tedy pouhé spojení dvou slov, či jdou sami o sobě hodně do hloubky? Jde mi o to, že když už jste si zvolili jméno WOLVSERPENT, které zní tak mysticky, jestli je třeba na vás tak pohlížet a nebýt při tom jen povrchní?
Brittany: Ano i ne. Ano, má to hlubší smysl a může se na nás nahlížet se stejným mysticismem. A ne, nemusíš se na nás dívat skrz jeho rubáš. Co tím myslím.. Vždycky je zde hlubší smysl pro ty, kteří se po něm pídí. Neustále vytváříme nové smysly pro věci všude okolo nás. Je to tam, pokud jsi schopen to uvidět. Pro posluchače ovšem žádné smysly nevytváříme. Do hudby dáváme své vlastní plány, a to, co znamenají, je pro každého, doufejme, unikátní. Takže, pro některé zde bude hlubší rezonance s obrazností, zvukem a smyslem sdílná. Pro ostatní budeme jen pár lidí bušících do bubnů a hrajících neandrtálské riffy s použitím příliš mnoha zesilovačů. HA! Může to být cokoliv, hluboké i stinné zároveň. Záleží na tom, jak moc je posluchač otevřen a jak moc hledá nové zážitky. Snažili jsme se předat posluchači hlubší zkušenost, zatímco si bude užívat čistou tíhu zvuku.
7. Vaše album jsem si velmi oblíbil. Nejprve jsem mu moc nevěřil, stále se od něj odvracel, ale pak mu dal šanci a získalo si mě. V recenzi na něj jsem v nadsázce označil song ''Wolv'' jako spojení Lumsk a Sunn o)))... Táhne se jím zajímavá, neustále se opakující folklórní atmosféra. Jak důležité je pro vás čerpání z folklórních odkazů a tyto úlomky třídit do vaší hudby? Líbí se mi, jakým způsobem (avantgardnějším) jste si s tímto aspektem poradili. Ve své podstatě cítím tuhle atmosféru z celého ''Blood Seed'', není přímo na povrchu, ale stále tam někde je...
Brittany: Jsem ráda, že jsi ty folklórní prvky v naší hudbě objevil. Vyprávění příběhů a mýtů je nádherným způsobem předávání lidské zkušenosti. Moudrý člověk mi jednou řekl: "Mýtus je lež znamenající odhalení Pravdy." Hudba má v sobě obrovskou sílu připoutat nás k lidským příběhům. Skrz nás má sílu odhalit a tlumočit tolik! Je to nádherné hřiště zkušeností. WOLVSEPRNET je velmi ponořen do vyprávění těchto zkušeností. Je to mix hraní si – nebraní se příliš vážně – stejně tak jako zkoumání toho, co v tomto světě znamená být hudebníkem a člověkem. Je to jako použití mýtu, ale reálným způsobem – ne tolik předstírání, ale spíš poodhalování kouzla světskosti.
8. Je jasné, že u každého jedince vyvolává hudba obecně jiné stavy a nálady. Přesto, měl by poslech WOLVSERPENT popohnat posluchače k něčemu výjimečnému, dejme tomu niternějšímu, popř. se aspoň zamyslet sám nad sebou, když čas plyne tak pomalu...?
Brittany: No, nebyl to ani tak záměr s posluchačem na mysli, když jsme album psali. Doufáme ale, že hudba měla na posluchače nějaký efekt – hodnotu. Předpokládám, že by to mohlo být cokoliv. Vypadá to, že naše pozornost, jako lidí, je velmi slabá. Pokud by se nám podařilo zabrzdit a soustředit se na něco po delší čas, dost by nám to pomohlo. Tím myslím, že mi je vlastně jedno, jak lidé naši nahrávku přijmou. Doufejme, že udělá dojem, něco vyvolá nebo odhalí – odpor, euforii... Cokoliv.
9. Hodláte spolu se svým budoucím materiálem dále využívat jméno WOLVSERPENT, nebo to, co chystáte, vyjde opět pod jiným názvem? Pokud jsem zmínil nový materiál, existuje už něco z něj, co byste rádi zmínili? Tohle je jedna z možností. Kdy zhruba můžeme tyhle nové věci očekávat?
Brittany: Budeme vydávat "Gathering Strengths" a "Blood Seed" jako 2CD - a to jako WOLVSEPRNET. "Blood Seed" bude die-hard edice. Obě budou k dispozici k našemu US turné v květnu/červnu 2011. Máme rozdělaný vedlejší projekt s A Story of Rats jménem Mezektet. Mezektet vyjde toto léto audio kazeta. Dalším vedlejším projektem je Aelter. LP a audio kazeta vyjdou později v tomto roce. Doufáme, že materiál, který právě nahráváme, bude vydán na konci roku, a to pod přezdívkou WOLVSERPENT.
10. Chystáte se nové věci vydat zase pod labelem 20 Buck Spin? Mohli byste tuto firmičku krátce představit? Nestojí za jejím chodem náhodou někdo z vás?
Brittany: "The Gathering Strengths" a "Blood Seed" 2CD vyjde pod Crucial Blast. Die-hard edice "Blood Seed", audio kazety, Mezektet a Aelter vyjdou pod naší soukromou firmou Wolvserpent Records. 20 Buck Spin je skvělý label. My ho ale neřídíme. Je to malý label z Olympie ve Washingtonu v USA. Vede ho extrémně inteligentní fanda všeho metalu. Podporujte 20 Buck Spin!
11. Spolu s pocity z vaší hudby jsem zmínil i jméno kanadské kapely Menace Ruine, jež na mě působí podobným dojmem, i když více chaotickým a šílenějším... Měli jste možnost se někdy s touto kapelou setkat? Popřípadě co říkáte na to, že mám tendenci vás k nim přirovnávat?
Brittany: Ne, zatím jsme se s nimi nesetkali. Líbilo se mi co jsem slyšela z jejich nahrávkách. Je skvělé, že jsi našel něco společného.
Blake: Přirovnávání mi nevadí. Mám rád Menace Ruine, zvláště pak album "The Die is Cast". Poprvé jsem ho slyšel až někdy minulý rok a velmi mě nadchla jeho schopnost zachytit tak temnou a těžkou atmosféru. Rád poslouchám kapely, které používají prvky metalu, noisu, folku nebo dark wave různými způsoby. Například Bohren & Der Club of Gore nebo OROM.
12. Přirovnávání mi nevadí. Mám rád Menace Ruine, zvláště pak album "The Die is Cast". Poprvé jsem ho slyšel až někdy minulý rok a velmi mě nadchla jeho schopnost zachytit tak temnou a těžkou atmosféru. Rád poslouchám kapely, které používají prvky metalu, noisu, folku nebo dark wave různými způsoby. Například Bohren & Der Club of Gore nebo OROM.
B&B;: Děkujeme za váš zájem. Hail všem českým fanouškům! Dokud se opět nesetkáme!
