Zlomovým obdobím pro tuto kapelu byl rok 2006, kdy ukončili činnost doom metaloví Thee Plague of Gentlemen a na jejich troskách vyrostli SERPENTCULT. Ti plus/mínus pokračují v doomovém stylu, ale s přesahy ven, tedy žádná ortodoxní robota. Na kontě za tu dobu mají demáč a dvě alba. To druhé a dnešní pitvané v sobě nese hlavní změnu v rezignaci na ženský vokál. Michelle Nocon minulý rok opustila řady skupiny a ta dále pokračuje jako ryze mužské trio. Styl, jakým bychom mohli tvář SERPENTCULT nejlépe definovat, by mohl být hutný, ale netypický doom metal kolaborující se svým ''stoner'' příbuzným, sem tam docela psychedelickým a nestálým. Fakt, že je tvorba Belgičanů poměrně rozmělněná vývody pryč z doom metalového rybníčku, má za důsledek jistou neurovnanost a tím pádem nezařaditelnost. Ovšem nejedná se o žádné experimentální umění a avantgardní onanie, tím spíš, že jde kolikrát o solidní zmatek a člověk pak zapomene, co poslouchá a než přijde nějaká zajímavější pasáž, má chuť vše povypínat. Momentální snaha SERPENTCULT je něco na styl ''prostě hrajeme a uvidíme''. Předchozí počin ''Weight of Light'' jsem příliš nerozdýchal, Michelle není špatná zpěvačka, ale nějak mi do hudby SERPENTCULT nepasovala. Spíš to jako celek tahá za uši a místy až znemožňuje vzájemnou solidárnost. A tak, že bych si v této fázi kapely nějak liboval, se říci nedá. Ta je ale u konce, na řadě je novinka ''Raised by Wolves'' a především zvědavost, jak si pánové s absencí ženského vokálu poradili. A proč to neříct rovnou, dost nerozhodně. Hudebně je album opět někde mezi stoner a doom metalem, chvíli to graduje, spodky kytar dřou o zem, hobluje se a pak zas vše utichá do oparu vyčkávání a lehké psychedelie. Změna je jen v prodloužení jednotlivých songů a zmírnění jejich počtu na albu. ''Raised by Wolves'' se snaží mít takovou lehce temnou atmosféru, snad ji i má, ale já album vnímám hlavně jako poloinstrumentální dílo s vyčkáváním zpěvu. Po vokální stránce si to hoši totiž pořešili vyčůraně.
V úvodní skladbě máme co do činění s poměrně nalehávým hlasem, který je v pozadí doprovázen těmi hrubšími, a tak si myslím, že se do sytosti vyřvali všichni zúčastnění. Střed alba drží dvě drtící instrumentálky ''Crippled and Frozen'' a ''Longing for Hyperborea'', z nichž zejména druhá jmenovaná ve mně vzbuzuje uspokojení a opravdu mě baví. A když už se zdá, že i poslední vál zůstane poplatný souboji tónů a střídání motivů, nenakrákán ani nezapěn, objeví se slušná hrdelní masáž blackového střihu. No vida, ani to nebolelo. Takže, abychom si to shrnuli - SERPENTCULT je napůl instrumentální trojka, která má v užití svých vokálů trochu hokej, ale na druhou stranu ani ten melodický, ani havraní mě naprosto ničím nevadil a svůj účel splnil. Do budoucna bych se tolik neutápěl v dlouhých plochách beze zpěvu a daleko víc bych to celé prořval, prozvracel či jen tak procítil. Potenciál tu evidentně je.
''Raised by Wolves'' je albem, které předčí svého staršího příbuzného, baví mě mnohem více, ale přesto nepatří mezi ty výtvory, které bych bezbožně hltal a vybíjel u nich svou energii. SERPENTCULT stojí na křižovatce a zatím se ještě nerozhodli, jakým směrem se vydat. Snad zvolí správně a příště budou akčnější.
