Kapela s exkluzivní živou pověstí, známá z předskakování zavedeným jménům, měla z kraje roku studiovou premiéru. Tu velkou, tedy počínaje debutem, jímž toto album je. Určitě se našlo mnoho zvědavců lačných po způsobu, jakým své živelné koncerty přetaví do drážek alba. Kam až lze nastavit hřmotné sonické laviny v propojení s vyklidněním a zvukovým relaxem? Na kterou stranu se FIVE SECONDS TO LEAVE v konečném vyznění přikloní? Jak moc bude schopna a za jakých podmínek tohle všechno vlastně ovlivnit? ''SoundScapeLandTracks'' je skutečně zajímavým příběhem. Ani ne tolik hlubokým nebo složitým, jako spíše lákavým. Je skutečně okouzlující mu naslouchat a projít tak s kapelou nemálo zajímavých míst. Album je sbírkou povětšinou atmosférických momentů, které jsou poměrně ucelené, a představivost může pracovat. Není to jen plytce nastrouhaná hutná kocovina s něčím jako atmo doprovod a klid v burácení. Nahrávka je to celkově dost poklidná, jen mírně se bouřící a nervní. Po více času si vede krotce, až se dostaví pocit, jestli to není až moc. Surovější a hlavně zvukově monstróznější chvíle začnou místy chybět. A jsme zpět u prvních pár otázek. Kapela, jejíž instrumentální kvalita je nezpochybnitelná vs. její možný nerovný boj se studiovými prostředky. Rád bych poznamenal, že nejsem nijak zklamán, ale tyto otázky jsou prostě logické.
Materiál, který je na albu, má svou duši. Je temným soundtrackem, kterému se dá s mimořádným zaujetím naslouchat a nechat se vtáhnout. Pulsující proměny jsou svým obsahem bohaté a po celou dobu alba nemají mnoho tendencí se protivit. Chce to jen pohlédnout ''dovnitř'' a aktivovat jiné než běžné rozpoložení. Jsme pak svědky podmračené výpravy po pusté krajině, která umí překvapit tím, kolik je v ní krás. I když je na první pohled tak marná a poznamenaná právě prožitým vulkánem. ''SoundScapeLandTracks'' je poskládáno tak, aby se v jeho víru pořád něco dělo a i když chvíli uspává, nikdy není daleko od probuzení. Drsné není, ale neustálá pozornost je na místě.
Největším zážitkem bude bezesporu oblíbená ''Seventh Wave'', do které je vkusně zasazen vokál Rebekah Del Rio z mysteriózního Lynchového dítka Mulholland Drive. Funguje to skvěle. Jinak FIVE SECONDS TO LEAVE mlčí a soustředí se na hudební kresbu své zpustlé vize. Tohle album není výjimečným důkazem jejich dospělosti, ani krajem záhad a tajných cest. Lze jej uchopit docela snadno, jen s přispěním solidní soustředěnosti. Není to neurvalý metalový obr, ale výpravná atmosférická záležitost obložená nijak velkou dramatičností a bublajícím bigbítem. Tep desky je povětšinou stažený, a tak ji i ve finále berme. Užít si tento příběh je rozhodně pozitivní zážitek, není čeho se bát. A koketovat s přesvědčením, že to šlo i jinak nebo lépe, mě moc nebaví. Jsem spokojen a mám před sebou album, které musím jednoznačně pochválit.
