Šest let totiž udělalo své. Nezměnil se záhrobní styl, ani jeho rychlost, ale změnil se způsob jeho podání. COMATOSE VIGIL jsou známí jako atmosférický funeral doom projekt, a tak je složka náladovosti jejich hudby velmi podstatná. A ta se spolu s novinkou proměnila zásadně. Neubylo na její naléhavosti, ale pohybuje se v docela jiných mantinelech. "Fuimus, non Sumus..." je díky ní mnohem temnějším albem než prvotina. Jejich doom metal je nadále tím atmosférickým, ale nepůsobí tak provokativně ostře a kontrastně, ale spojil se spolu s kytarami do jedné trudné linie. Potom už je vše o přístupu. Na jednu stranu se ztratila jistá originalita v podání až kosmické vzletnosti, na stranu druhou zní kapela kompaktněji a doom metalově původněji.
Novinka přesně dle zvyku pokračuje v šílené stopáži jednotlivých skladeb. Tedy oproti debutu je vlastně ještě prodlužuje a konečné číslo tracků se zastavilo na skromné trojce. Těžké funerální hymny je poměrně složité rozpárat, nasát jejich vůni a složit zpět. Debut byl v tomto ohledu stravitelnější. "Fuimus, non Sumus..." je záhrobnějším pokračovatelem temných kosmických vizí, které dokáží pořádně zmáčknout a vynutit si maximální pozornost. Ona kosmičnost, ve spojení s kapelou velmi ráda připomínaná, úplně nezanikla, ale atmosféra alba je více než cokoli jiného těžce ponurá a chystané tripy mimo Zemi mají většinou zpožděný let. I přes všechny tyto pohnutky zůstanu u názoru, že na novince postrádám něco silnějšího, něco nad plán, nad čím se vážně pozastavil. Ta plyne v režii ponurého downtempa hodně nad stylovým průměrem (což jsem očekával), ale také se mi zdá jaksi unavená a místy nevýrazná.
Nebudu skrývat, že jsem fanouškem debutu, tudíž ve mně novinka vyvolává jistý druh zklamání, ale přesto ji hodnotím kladně, s důrazem na celistvost. COMATOSE VIGIL vsadili na temnotu a větší pohřebnost a je na každém z nás, jak jejich volbu oceníme. Měli pocit, že je čas na změnu, tak ji prostě podle svého nejlepšího mínění provedli. Já jedno z mých nejočekávanějších funeral doomových alb rozhodně beru za své, ale tělem mi kolují i rozpaky. Ještě dodám, že zajímavostí nahrávky je její troj-jazyčná lyrika, kde je vedle angličtiny a němčiny možné oprášit azbuku a těšit se z rodné řeči kapely.
K recenzi zaslali: Solitude Productions
