Vím o lidech, kteří po zjištění, že nahrávka byla nahrána doma a na „koleně“, ji dokáží odsoudit rázně a bez poslechu. Podle mě je to do nebe volající stupidita, nicméně ti, kteří rádi poznávají nové plody práce hudebních nadšenců většinou u prvotiny Abyss to Oblivion pražského projektu Frondescent Gout poskočí radostí.
O Frondescent Gout jste se ledacos mohli dozvědět již z rozhovoru, který jsem s Exnihilem spáchal, a nyní už chybí jen ten poslední artefakt - rozbor nahrávky jako takové... Samotný Exnihilo, podle vlastních slov, posílal nahrávku Naga productions pouze aby se dozvěděl, zda-li je nějakým způsobem publikovatelná. Když mu ale přišla nabídka na vydání, určitě to pro něj bylo nemalé překvapení, a již tahle samotná skutečnost nastiňuje poměrně velký potenciál dema.
Jak jsem naznačil na začátku, tak vše bylo „ukováno“ v těch nejundergroundovějších podmínkách za sesuvu omítky:-) To se logicky na celkovém zvuku nahrávky samozřejmě muselo podepsat. Počítač si vybral svou daň a přenesl na zvuk trochu svého „já“, tudíž je na první dojem zřetelné, že demo je domácí výroby. Na dojem druhý je mi sympatický zašuměný zvuk, který celou nahrávku posunuje jakoby někam do pozadí, a rozhodně se nemusím bát o to, že by hudba Frondescent Gout potřebovala prasácký zvuk, protože oplývá veskrze primitivitou, je tomu právě naopak. Druhou, a stejně rozporuplnou složkou, jako je zvuk, jsou naprogramované bicí. Nedočkáme se jakéhokoliv přechodu a velmi často zanikají ve zvukové kouli, ale na druhou stranu nejsou naprogramované nijak tragicky, a vzhledem ke kompaktnosti nahrávky ji snad ani moc nekazí. Předposlední složku na kterou se zaměřím je zpěv. Zde to bude asi „nejzajímavější“. Někdo ho vyzdvihne, někdo ho zavrhne. Bez ohledu na srozumitelnost, která je nulová, je Exnihilův zkreslený vokál, z mého hlediska, důležitým aspektem na demu. Věřím, že na novém počinu bude vokál podaný jinak, ale na Abyss to Oblivion se tyhle mutantské skřeky prostě hodí... No, a to poslední na konec. Veškerá melodika, party, i chaos, který Exnihilo na svém nástroji předvádí, jsou těmi nejpozitivnějšími prvky. Opravdu v každé písni jsou momenty, které dělají z hybridní mutace dravou a průraznou black metalovou smršť. Ne, žádná stagnace na místě! A to je to pozitivum... Veškerá podaná hudba působí velmi celistvým dojmem, který ve své podstatě zní mnohdy až disharmonicky, či rozháraně. Právě to možná dává demu ten „svěží“ nádech.
Zrodilo se ambiciózní demo projektu, který se nyní rozrostl o baskytaristu a rozroste se, doufejme, o další přínosné členy. Hudba se snaží neohlížet na skupiny stylově podobné a razí si svou vlastní cestičku, která je již nyní lehce k rozpoznání.
Ten, kdo má rád rozmanitou hudbu, si s FG ruku nepodá, ba ho bude považovat za album směšné, naopak ten, kdo má rád trochu experimentování, brutality či sebedestrukce čnící z alba na sto honů, ten možná najde v tomto pražském projektu mnoho pozitivního, a určitě s ním neztratí kontakt. Exnihilo paradoxně předčil svým výtvorem i skupiny od kterých se čekalo mnoho. Útočit ze zálohy je někdy přece jen výhoda...
