Polská UG black metalová scéna nabízí spoustu zajímavých věcí. Ať už jsou to známější kapely, jako je například Mgła, Blaze of Perdion a Thunderbolt nebo ne tolik profláklá PLAGA, o které bude následující pojednání. V překladu z polštiny to neznamená nic jiného, než právě „mor“ nebo „nákaza“. Naše „archivy“ nám toho o kapele moc neřeknou, jelikož členové si přejí zůstat v anonymitě, jak je tomu psáno na Last.fm (žádné rozhovory, jen uctívání ďábla a temnoty). Jediným uvedeným představitelem je Vvojciech, který se podílí na činnosti známé formace Leichengott. Satan ví, kdo za tím projektem vůbec stojí.

Tří skladbová deska nabízí oproti demu s „nápaditým“ názvem „Plaga“ z roku 2009 krom lepšího produkce více procítěnou hudbu s lehkým závanem záhrobí a temnoty. Každý track začíná zmučeným výkřikem a poslední sekundy jsou pojaty ve stejném duchu. První song „Goblet of Bitternes“ od trýznění postupně vygraduje ve smršť podpořenou řezavou kytarou a tepáním bicích. Vše se pak zklidní a zde … Zde začíná nákaza. Jak jinak, než dalším zběsilým tempem. Místy se pak objeví i typické „mgłovské“ vyhrávky. Bicí zde snižují tempo až téměř do punku, ale záhy opět gradují až do vesmíru, jakoby chtěly ono slunce doopravdy sežrat, nebo alespoň stáhnout pod zem do své hnilobné říše temnot. „Pożeracze Słońc“, aneb druhý song, po kterém se také album jmenuje, se zase vrací do těch pomalejších, hnilobných tónin, vyrušených jen kratší melodickou vyhrávkou na kytaru. Sznur, neboli „provaz“ v překladu do češtiny, je doslova odevzdání do rukou ďábla, neboli pána temnot a oslava jeho velikosti. Nebo též by se dala pochopit jako triumf smrti. Opět na nás ze všech stran padá hniloba, umocněná téměř výsměšnou vyhrávkou na kytaru, která neslibuje už žádnou další naději. Jen umřít a prodat svoji duši do říše temnot.


Závěrem uvedu, že na poli polského černého kovu PLAGA jistě zaujme seriózní místo, jelikož když „ji“ porovnám se zaběhlými formacemi, tak nabízí úplně „novou formu“ zla a jeho neprozkoumaná zákoutí. Jejich anonymita podtrhuje zapálenost pro okultno a ničení všeho svatého pod rouškou temnoty. Nač jména? Toto je black metal bez kompromisu. Žádné vybroušené kudrlinky, ani nic, co by mohl akceptovat smrtelník , který o black metalu četl cosi v novinovém článku z minulého století, případně absolvoval pár hospodských debat na toto téma. Zde se ukáže, kdo má cítění pro syrovost a ne pro přeslazenost a dovede jejich obskurní myšlenky pochopit. Totální šílenství, gradující v beznaděj, to je to, co mi při prvním poslechu EP projelo hlavou, kdy jsem se postupně propadal do stále hlubšího jícnu hada temnot. Stačilo se nechat unášet zvukovou siločárou vstříc smrti. Není zde moc co porovnávat z předchozí tvorbou, jelikož na svém kontě mají zatím tří skladbové demo a stejně „trackově“ kadenční EPčko z minulého roku, které nás ve dvaceti minutách provede mystickým soubojem Slunce a Tmy. Nezbývá mi tedy nic jiného, než upřímně desku pochválit. Určitě se neztratí v šedi tuctového materiálu, kterého se vydává stále víc. Můžeme se tedy těšit na plnohodnotné dílo, které se snad objeví co nejdřív. Kdy to bude, to ví snad jen sám ďábel. Snad se ho dočkáme, jelikož Jeho cesty jsou nevyzpytatelné.