1. Zdravím vás do daleké Austrálie. Jsem rád, že se podařilo kontaktovat kapelu, která na poli doom metalu tolik znamená. Topíte se v propagaci nového alba nebo je ruch okolo něj zatím volnější?

Právě se nacházíme v malé periodě neuspěchanosti. Dokončili jsme americké turné a nyní necháváme labely dělat promotion. Ačkoli, nyní tu dělám tento rozhovor, takže když jsme k dispozici, máme i tak spoustu práce.

2. Novince předcházela kompilace "The Unspoken Hymns". Je lepší ji brát jako dárek fanouškům nebo jen jako předzvěst nového alba, něco na způsob: jsme stále zde, mějte to na paměti a teď to teprve přijde?

Byla to možnost, jak dát dohromady všechny ty vzácnější skladby z posledních deseti let na jednu desku. Jinak by byly roztroušeny na limitovaných vinylech, CD kompilacích a různých místech volně ke stažení. Kromě toho, oba labely, které ji vydaly (Osmose a 20 Buck Spin), byly rády, že ji mohou vypustit do světa před novým albem. Takže to fungovalo jako pěkný předchůdce, i jako možnost pro fanoušky mít tyto skladby pohromadě na jedné kompilaci.

3. Kniha králů je sepsána. Můj první dojem z ní je spojen s vynikajícím, silným zvukem. Hodně jste si na znění novinky zakládali? Kde byla pořízena?

Nahráli jsme základní stopy (bicí/kytary/basa) ve stejném studiu, kde jsme nahráli základy alba „The June Frost“. Mají staré vybavení, 24 stopou analogovou kazetu, klasické SSL pulty, které občas praskají, staré mikrofony, všude ventily, dřevěné panely na zdi… má to atmosféru a mají skvělého zvukaře. Odtud jsme vše vzali do mého malého domácího studia s podobnou atmosférou a pokračovali na dokončení prací po mnoho měsíců a mnoha výkyvů počasí. Takže produkce, které jsme dosáhli, je přesně taková, jakou jsme po celou dobu žili, dýchali a utvářeli.

4. Jako přebal knihy působí i cover. Co znamená ten symbol na něm?

Jako všechno, grafika použitá na tomto albu, je mnohostranný symbol, který se přímo netýká jediné věci, ale je to spíše hybrid vztahující se k mnoha věcem, které jsme sami vymysleli a sestavili. Obrázek v symbolu má svůj vlastní význam, jako symbol, název či pozadí, které nějakým způsobem asimilují mnoho konceptů obsahující tuto práci jako celek. Název „Kniha králů“ byl původně inspirován perskou básní „Shahnameh“ z 11. století. Takže v běžném jazyce, abych toho neodhalil až příliš, je symbolika inspirovaná Peršany. To je pouze jedna strana této mnohostranné bestie.

5. Lze chápat název nového alba dvojsmyslně? Jednak jako výpověď kapely, jež se za krále stylu může považovat, v druhém případě ji lze brát prostě jako knihu o čtyřech kapitolách, koncept. Jak si jej tedy vyložit?

Nemůžete to pochopit. Ani mi. Je to Kniha králů.


6. Podobně beru i název první skladby "Catechism of Depression". Vidím v něm podstatu MOURNFUL CONGREGATION, počínaje názvem, provedením konče. O čem ve skutečnosti pojednává?

Je to pro nás tradiční skladba na albu a také si myslím, že je základním kamenem naší podstaty. Je to skutečně o objevování lidského ducha či duše nebo životní síly, již od počátku zkažené a my nikdy nenalezneme osvícení v této lidské schránce. Promiňte.

7. Titulní song alba je vaším nejdelším v historii. Jak dlouho jste předělávali a lepili dohromady kolos, který přesahuje půl hodiny?

Dávali jsme jej dohromady více než 5-6 let. Ani si již nepamatuji začátek. Některé části se zdály, že se napíšou samy, jiné pro nás byly boj a ani se k tomu radši nechci vracet.

8. Co se struktury skladeb týče, lze "The Book of Kings" brát spíš jako návrat k "The Monad of Creation", nebo dokonce debutu? Byli kratší a méně komplikované věci na "The June Frost" spíš výjimkou?

Ne, kratší skladby nejsou výjimkou. Po celou naši historii, i na prvním demu, jsme psali kratší skladby. Jednoduše ty skladby, co jsme napsali v té době, do sebe zapadaly a v průběhu času jsme vytvořili album a rozhodli jej poskytnout.

9. Nové album podobně vidím i po hudební stránce. Nejblíže má podle mě k "The Monad...", pomineme-li nepoměrně lepší sound. Tvořili jste novinku s nějakými předsudky něčemu se přiblížit a po svém to rozvinout, nebo na podobné úvahy ani nedošlo?

Chtěl bych říct, že všechno bylo spontánní, ale musím přiznat, že jsme ovlivněni naši vlastní hudbou a jsou doby, kdy se pro inspiraci vracíme zpět do naší historie. Takže sem si jist, že tam byly momenty, které byly inspirované albem „The Monad…“. Ale celkově nebylo v úmyslu zrcadlit cokoliv z té doby. Prostě v té době vznikly skladby, které do sebe zapadaly, v takové podobě, že se nám zdálo, že by mohly na album sedět. Měli jsme i jiný materiál z té doby, který však na toto album nepasoval. Stejně jako byly části „The Book of Kings“, které byly napsány už v době nahrávání „The June Frost“, ale prostě koncepčně nesedly na toto album.

10. Mohli byste srovnat situaci MOURNFUL CONGREGATION v roce 1993 a dnes?

Myslím, že ano. Stále mám stejné smýšlení jako tehdy. Ačkoliv některé věci jsou nyní jasnější, některé však méně. Také jsem se vyvinul jako hudebník a bytost, takže i mé dovednosti dostály zlepšení / přesáhnutí. Ale počáteční plamen stále hoří stejně jasně jako v roce 1993.


11. Existujete téměř dvacet let. Byly v celém tom období momenty, kdy jste to chtěli vážně zabalit a jen těžko hledali motivaci do další práce?

Ne - a to je přesně důvod, proč stále fungujeme. Od počátku píšu pro MOURNFUL hudbu a ještě předtím, než jsme začali, jsem vyvíjel svůj styl psaní k něčemu, o čem jsem ještě nevěděl, k čemu to bude! Samozřejmě, že inspirace k psaní přichází a odchází, ale vždy tam bylo něco, co jsem pro kapelu mohl udělat jako celek, od prvního dne tak či tak.

12. Stali jste se kapelou, jež se dá považovat za kultovní ve svém žánru. Realita je ovšem jiná - civilní zaměstnání, rodina, prostě život. Nepřijde vám někdy situace okolo podobných kapel zveličována, i když se bavíme o dvou rozdílných věcech? Jaké je vaše stanovisko k pojmům realita vs. kult?

Pro ty z nás, kteří se podílejí na této práci, hudebníky stejně jako fanoušky, není rozdíl mezi kultem a realitou. Moje realita je mým kultem. Nebo naopak. Když jsme byli méně známí, opravdu jsem si nemyslel nic jiného ohledně hudby, co tvořím.

13. S koncerty jste začali až po patnácti letech fungování kapely. Jaké jsou vaše vzpomínky na evropské turné? Plánujete s "The Book of Kings" podobné tour po našem kontinentě?

Budeme znovu koncertovat na evropské půdě, na půdě našich předků, ale možná to nebude tento rok. Nejsilnější vzpomínky na naše evropské turné v roce 2009 jsou na kapely a lidi, s kterými jsme turné jeli – Mourning Beloveth a Longing for Dawn. Velcí doomoví bratři. Celkově všichni milujeme a obdivujeme Evropu. A velice si přejeme se tam vrátit.

14. Mimochodem, jak vypadá vaše příprava na koncerty? Řekl bych, že je docela obtížné zaranžovat a nacvičit takové dlouhé, epické kompozice. A pokud nejste zrovna Iron Maiden, musí být pěkně těžké nazvučit všechny ty tři kytary správně.

Tomu, aby všechny naše party a ozvučení na pódiu řádně fungovaly, věnujeme mnoho práce. Je to zkouška naší trpělivosti, ano, ale jakmile v naší zkušebně zazní první tón, jsme všichni po dalších cca 20 minut absolutně ponoření v jednu alfa vlnu. To samé platí i pro koncerty. Ne vždy spolupracujeme se stejným zvukařem, ale už jsme zažili jak úděsné, tak i některé skvělé zvukaře.

15. Weird Truth Productions - japonský label, kterému jste po celý ten čas věrni. To už nemůže být jen o obyčejné spolupráci, ale o skutečném přátelství. Co vás drží tak dlouho u jedné firmy? Určitě jste měli plno jiných nabídek, bylo těžké je odmítnout?

Ano, Makoto z Weird Truth je náš skutečný přítel a pravý metalista. Není to jen nás obchodní partner. Takže jsme nikdy neměli důvod s ním přestat pracovat. Ve skutečnosti jsme nikdy až tak dobré nabídky nedostávali. Co se týče nového alba, než abychom se upsali jedinému vydavatelství, tak jsme se rozhodli udělit licenci čtyřem různým labelům (Weird Truth, Osmose, 20 Buck Spin, Ostra). To nám umožnilo spolupracovat se čtyřmi skvělými vydavatelstvími, kterým můžeme věřit, než se jen tak nechat vrhnout do náruče jedinému labelu, kterému bychom naopak věřit nemohli.


16. Pojí vás přátelství i s dalšími veterány doom scény, např. Esoteric, Skepticism či Evoken? Jsou podle vás Thergothon tou kapelou, co celý ten "pohřeb" rozjela?

Je možné, že to rozjeli právě Thergothon. Ale musím říct, že jsme své první demo nahráli předtím, než jsme je vůbec slyšeli. Ale měli již takovou vizi, která mnoha ostatním v té době zřejmě chyběla. Jak s Esoteric, tak s Evoken jsme v kontaktu už od raných dní. Funeral a Mourning Beloveth rovněž patří k těm bratřím, se kterými jsme udrželi kontakt.

17. A co Australská scéna? U protinožců se vždy našly skvělé kapely, ale poslední dobou to je s kapelami jako Portal, Temple Nightside nebo Impetuous Ritual u vás kurevsky temné. Jste veteráni vaší scény, jsi na ni hrdý?

Asi jo. Ale u mě to nikdy nebylo jinak. Vždy jsem byl maximální fanda a nikdy jsem se nechtěl měnit či to vzdát. Nevím, proč to tolik dobrých Australských kapel zabalilo a přestalo tvořit dobrou hudbu. Alespoň, že přežilo těch pár silných.

18. Díky za vaši ochotu a čas. Za fanoušky doom metalu děkuji za takové album, jakým je "The Book of Kings". Přeji hodně štěstí a neustávající nadšení.

Díky. Snad ještě zůstaneme správnou nádobou pro přenos těch správných vlivů, které ještě nadlouho budou pomáhat tvořit ten správný doom. Co ty na to?