Jistě si nejeden ze čtenářů položí při pohledu na tento článek otázku typu: „Co tu mají co dělat Borknagar?“. Ano, ač tato norská veličina v poslední letech předváděla úchvatnou vizi severské metalové moderny, která v mém případě vyvrcholila téměř dokonalým opusem „Epic“, do řádek Mortem zinu se opravdu nehodila. Jenže... Znalejší z vás jistě vědí, těm ostatním napovím. Je tomu několik měsíců, co se z tábora Borknagar ozvalo: „Nové album bude plné akustického folku.“ A jak známo, folk není našemu zinu hudbou cizí, tedy nový počin Vintersorga a spol. sem jistojistě zapadá. A jak bylo slíbeno, tak se také stalo. Dostalo název shodný s jednou ze skladeb uveřejněných na dosud poslední desce „Epic“. Názvem se tedy stalo slovíčko původ, pramen či zdroj... „Origin“.
Takže... Máme co dočinění s čistě folkovým albem. Žádné black/viking metalové postupy jako na albech „Borknagar“ či „The Olden Domain“, ani žádné prvky metalové moderny, která se tak nádherně proháněla tóny stále ještě aktuálního „Epicu“. Prim zde hrají akustické kytary, flétna, housle, trocha samplů, Vintersorgův čistý vokál a nějaké to občasné pohlazení bicích.
Folk, folk a pouze folk. V podání Borknagar se ale jedná o folkovou hudbu velmi osobitou. Akustický základ jemně podbarvený bicími, nastavený houslemi či flétnou, které dodávají na atmosféře a umocňují niterní pocity z tvorby vikingů. Flétny jsou pak hlavní složkou v mnoha folkových či folk metalových kapelách. Narozdíl právě od těch folk metalových kapel zde flétny netvoří pouze nějakou jednoduchou, pod kůži se vtírající melodii, jsou tu naopak mnohem složitěji podané. Mnohým se tedy na první poslech jistě pod kůži nedostanou a že by se vtírali? To v žádném případě. Jenže tohle všechno lze slyšet v klasickém folku. Jak se tedy projevuje ta zmiňovaná osobitost „Origin-u“? Osobitost zde jde ruku v ruce se strukturou skladeb, které míchají klasické folkové pasáže, s
aranžemi a postupy, které často připomínají nemetalovou složku alba „Epic“. Kapitolou samo o sobě je pak Vintersorgův vokál, který snad ani neumí špatně podat zlato, které má v hrdle. Linky známé z jeho působení v jeho mateřské a stejnojmenné kapele a u Borknagar počínaje albem „Empiricism“ se naplno projevují i zde a po chvilce si je s „borknagarovským folkem“ zamilujete a nedovedete si představit jedno bez druhého. Andreas dodává hudbě na náladovosti, tvoří pochmurné, veselé, romantické i melancholicky skleslé momenty. Ač jsem měl vždy v oblibě spíše Vortexe, zde pan Hedlund dokázal, že se mu i v mých „zaujatých“ očích dokáže bez problémů vyrovnat.
Velmi těžko hodnotit práce, které svým způsobem méně či více vybočují z dosavadní tvorby kapely. Velmi těžko je hodnotit tak, aby zde bylo místo pro srovnání se zbytkem zpravidla naprosto odlišné dosavadní tvorby. Někdy to samozřejmě vůbec nelze. Takový případ bych viděl u „Kveldssanger“ Ulver. Tam bylo srovnání s dosavadní tvorbou téměř nemožné. Naopak „Origin“ je sice „čistě“ folkové album, přesto je zde rukopis Borknagar více než zřetelný. A pokud by se vám chtělo si „Origin“ a právě „Kveldssanger“ spojovat dohromady, nenechte se mýlit. Je to něco diametrálně odlišného.
Oficiální datum vydání této možná ojedinělé desky v historii Borknagar jest 30.říjen. Máme se tedy myslím nač těšit, trochu se uvolnit, příjemně se proposlouchat celým albem a čekat, co že si na nás vymyslí pánové příště...
