Před krátkým časem oběhla black metalové obecenstvo celkem nejasná a vpravdě nečekaná zpráva o ukončení činnosti bratro-Slováckých Evil Dead. Logicky vyvstalo několik otázek, z nichž ty nejčastější jistě byly: „Je toto úplný konec pro všechny členy? Budou se společně či sami ještě něčemu na hudebním poli aktivně věnovat?“ "Ano, budou", zní má odpověď. Hlavní mozek zesnulých Evil Dead, Azgath, před dvěma lety zúročil svou snahu v první demo projektu Stronghold, pojmenované „Volanie stromu smrti“a bez jakékoliv nadsázky mohu říci, že se jedná o počin, který doposud vyposlechl počet lidí, jenž by dokázal zdravý člověk spočítat na svých končetinách.Když jsem byl požádán o zrecenzování a já se chtěl dozvědět, kde se stylově hudba pohybuje, bylo mi obratem řečeno, že na rozmezí podobnosti s Ashen Light... Logicky jsem byl překvapen, velmi mile překvapen. A nejen to, tato slova mě naplnila vřelým očekáváním. Jednoduše, styl, kterým se Ashen Light prezentovali po dobu své existence (především debutem „Pesn Velesa“) je nezapomenutelný kult.
Oproti bezbožnému masakru, který Azgahth prezentoval formou Evil Dead, se na Strongholdu zaměřuje na opravdu majestátní hudbu plnou ambientních prvků. Podobnost s Ashen Light bych bohužel tolik nehledal, hlavně díky absenci flétny, nicméně nasáklost atmosférou je ohromná. Nejedná se však o nějaké veselé poskakování po jarním rozkvetlém poli, vše je odrazem té nejtemnější stránky přírody. Jediné co místy legendární Rusy evokuje, je hojné a majestátní využívání kláves, které jsou u Strongholdu sice více v popředí, ale kouzlí podobně podmanivé melodie, jenž mnohdy dávají zapomenout na to, že se v hudbě vůbec vyskytují i melodie kytarové. Síla správného využívání kláves je jednoduše podstatná.
S atmosférou úzce souvisí samozřejmě zvuk a pokud danou atmosféru opěvuji, se zvukem to bude na vážkách. Ačkoliv na zmiňované klávesy působí kladně, na ostatní nástroje, místy i na vokál, naopak drtivě. Kytary se střídavě derou na povrch či do pozadí a pokud bych si na něco po doposlechnutí písně vzpomněl, kytary to nebudou. Jiné je to samozřejmě v pasážích či písních instrumentálních, kde hrají hlavní prim. Jedná se však o vybrnkávačky podepřené ambientními základy.
Jak by se dalo očekávat u alba natáčeného v těch „nejundergroundovějších“ podmínkách, zvuk je zastřený, tupý a nevýrazný. Pozitivum je, že jednoduše není třeba baskytary :-).
Posluchač znalý Evil Dead a Azgahtova vokálu si jistě představí jak tento faktor vyzní. Mě se v podstatě líbí, rozumět není samozřejmě nic, ale co do atmosféry, svou úlohu zvládá dobře.
Bicí jsem si nechal záměrně nakonec... Kapitola sama o sobě... Jak jistě leckdo odhadl, jedná se o automat, jenž je naprogramován vskutku podivně a bohužel nepřesně. Očekával jsem, že s postupem času si na umělost zvyknu a v atmosféře zanikne, nestalo se. Vše navíc dovrší okamžik, kdy se hudba pohybuje ve stále stejné stupnici rychlosti a kopáky se začnou z ničeho nic předbíhat. Neskutečně rušivý a odpudivý element.
Napříč všem nedostatkům, které jsem vytýkal a které se odvíjejí i od zvukové stránky, je „Volanie stromu smrti“ opravdu příjemné na poslech. Podařilo se docílit osobité a upřímné atmosféry, která neurazí, a hudby, která je v mnoha ohledech propracovaná, plná výborných melodických prvků...ale i chaosu a nestability. Nebránil bych se čistšímu zvuku, který by způsobil kvalitnější vyznění všech nástrojů, zkvalitnit práci s automatem, který se dá v dnešní době naprogramovat opravdu autenticky... A hlavně, držet se více ambientních a instrumentálních vizí (za příklad bych uvedl skvělou druhou píseň „Chrám noci“). Nehrnout se tak vehementně do black metalových končin a pokud ano, zvýšit strunnou produktivitu. Rozhodně ale neztratím Stronghold jen tak z hledáčku.
