Francouzská černá scéna je známá především lehce progresivní smečkou Anorexia Nervosa, pravověrnými Mütiilation a například i právě švédskou školou zapáchající kapelou, jenž nese název Ad Hominem. Její aktuální album Climax Of Hatred jsem si dnes vzal na mušku. Kaiser Wodhanaz, jediný stálý člen kapely fungující od roku 1998, se zaryl do podvědomí fanoušků hned první dlouhohrající deskou Planet ZOG - The End a svoje kvality potvrdil druhým, o rok mladším zářezem A New Race for a New World. Letošní fošna tedy byla očekávána s mírným napětím /alespoň u mne/. Byl jsem zvědav, jestli potvrdí kvality Ad Hominem, či přinese do hudby něco nového.

Climax of Hatred vyšlo v květnu pod hlavičkou avantgarde music a přináší 36 minut pravověrného švédsky znějícího black metalu velmi znatelně zapáchajícího chorobným thrashem. Mastering je opravdu na úrovni, zvuk je velmi čitelný a čistý, ostatně jak už je u Ad Hominem zvykem. Všechno je pěkně nazvučené a žádný nástroj nijak nepřehlušuje ostatní. Dle vzoru norských Carpathian Forest je také velmi dobře slyšet basa.

Instumentální část Climax Of Hatred bych podělil téměř rovnoměrně mezi švédskou černěkovovou školu a již zmiňované norské rarachy Carpathian Forest v jejich starší tvorbě. Ve skladbách se střídají, či různě promíchávají tyto dva herní styly černého umění a je to jen dobře.


Po přesně minutovém intru na vás vyskočí otvírák jako prase. Titulní skladba Climax Of Hatred se vám zažere pod kůži hned jak ji uslyšíte. Vrcholem této skladby je vyřvávané slovo H.A.T.R.E.D. Opravdu výborný otvírák. Třetí As I Long For je výborně našláplá agresivní věc přesně v kvalitách Ad Hominem. Další skladba The Upper Art se nekompromisně řítí vpřed aby přenechala místo páté skladbě Death To All, která mne zaujala především rychlostí, nápaditostí, vyhrávkami a tím, že na konci dokázala i zpomalit a ukázat, že toho Ad Hominem umí i víc než se hnát pryč hlava nehlava. Join or Perish podobně jako předchozí skladba začne až nelidským tempem, aby vzápětí zpomalila a to jen z důvodu, aby mohla v dalších vteřinách opět zrychlit. Nekompromisní změna temp provází tuhle skladbu. U My Loudest Scream Of Hate a Achtung už se žádné vetší překvapení nekoná, a tak může přijít směle překvapení pro všechny fans kapely Mysticum. Na řadě je totiž cover jejich songu Crypt Of Fear. Desku uzavírá pomalejší věc DSR.

Co dodat. Noví Ad Hominem v žádném případě nezklamali a potvrdili své kvality. Climax Of Hatred doporučuji každému fanouškovi rychlého, úderného, agresivního, s ničím se nemazlícího bm s tahem na branku ala CF.