Tahle bandička pocházející ze Švýcarska a říkající si RORCAL je pro mě novinkou a musím uznat, že jsem ostuda, protože její diskografie rozhodně není neobsáhlá. Nicméně já tedy s poslechem a objevováním začnu u nejnovější nahrávky, která si nechává říkat „Világvége“.
Škatulka sludge/doom/post-hc? Přidejme moderní black metalové nápady a můžeme je nechat zavřít do této ohrádky, z čehož vyplývá, že je to záležitost spíše pro otevřenější hlavy (úsměv). Deska je poskládána skutečně velmi netradičně a posluchač se musí obrnit velkou dávkou trpělivosti, než se prokouše k tomu, co ho donutí pustit si nahrávku znovu. I mně to trvalo dlouho, než jsem se s nahrávkou sžil a pochopil co, kde, jak a proč. První dvě skladby se nesou v duchu schizoidního a nehty po zrezlé oceli škrábajícího sludge/doomu/ambientu a vůbec se nechce věřit tomu, co se začne dít, až tato epizoda skončí.
Po totálním zadupání posluchačů do země přichází jiný (lepší?) druh zla a chladu - konečně se potemnilo a velice ochladilo a zrychlilo - kovový, v jistých směrech až nelidsky naindustrialovatělý zvuk a tuny výrazných melodií v moderním cold/black metal stylu a pod to všechno nemilosrdné sypanice, já zírám - poslouchám pořad RORCAL? Poslouchám pořád „Vilagvége“? Nádherně disharmonické riffy a atmosféra z nejzamrzlejší planety ve vesmíru, prostě lahoda a obrovské překvapení, další banda hcčkářů valí mohutnej black metal! Některé pasáže mi i připomínají milované Ash Borer, mistry atmosféry, slyšte například "V".
V nastoleném stylu už deska dojede do zdárného konce a žádný zásadní zlom už nás naštěstí nepřekvapí. Nahrávka překypuje netradičními nápady a výraznými momenty, originálními riffy a melodiemi a velice odcizenou atmosférou. Zvuk je opravdu povedený, všechny nástroje jsou čitelné a vokál je klasicky post/sludgově zabarvený, což kvituji s povděkem. Vypíchnul bych zmiňovanou „V“ jako skladbu s nejmocnějším atmem na desce a "VII", protože melodie v ní jsou, minimálně zlehka, inspirovány Satyricon.
Po prvních dvou skladbách, nesoucích se v duchu sludge/doom/ambientu, RORCAL rozpoutávají moderní cold/black/post peklo, které je pro mě jako balzám na duši v záplavě všech těch růžovejch shoegaze pseudoromantických projektů a je to ten správný důvod, který mě nutí desku opakovaně vkládat do přehrávače. Výborný zvuk a antilidksá atmosféra vynáši nahrávku z průměru a já budu doufat, že kapela bude pokračovat tam, kde "Világvége" skončila, protože rychlostně, melodicky a svými nápady mají na to, být top v daném žánru.
