1. Mortem zdraví INFERNO. Nová deska „Omniabsence Filled by His Greatness“ je konečně venku. Co se v kapele odehrává teď, když je novinka konečně venku? Co bylo mimochodem důvodem za roční mezerou mezi nahráním a konečným vydáním desky?

Ave.
Řekl bych, že nic zásadního se vcelku neděje. Vše jde tak nějak v nastolených a opakujících se směrech - jednoduše jak jsme zvyklí a jak se dalo očekávat. Stojíme nohami na zemi, připravujeme se na koncerty venku a zámořské tours.
Hmm, co říct k takové prodlevě mezi nahráním a samotným vydání? Jednoduše, někdy je lepší být číslo jedna u malého vydavatelství, než číslo 66 u velkého, pokud mi rozumíš. Firmy v dnešní době potřebují čím dál tím více peněz na chod svých stájí nebo také chtějí ukojit svůj hlad po penězích, a tak je normální, že se snaží vydávat prvně kapely, které jim co nejrychleji naplní kapsy či vrátí náklady spojené s výrobou, reklamou atd. Je to smutné, ale tak to je. Umění, jeho kvalita, vyzrálost, oduševnělost šly dnes trošku stranou a prvotní je jméno, velikost, potažmo prodej a zisk. Od toho se vše odráží a okolo toho se dnes věci točí.

2. Než začneme probírat album nové, zajímalo by mě, co se dělo po vydání zlomového alba „Black Devotion“, od kterého uběhly čtyři roky. INFERNO poprvé vyrazili hrát za hranice Evropy a deska získávala i dobrá hodnocení. Jaký tedy mělo „Black Devotion“ pro INFERNO význam a dopad?

Tohle album bylo zlomové, ale zároveň bylo nějak přirozeným posunem a určitým vývojem. Také tomu přispěla změna sestavy. Kdyby to tak nebylo, bylo by to selhání ve vlastních řadách, protože ona potřeba dělat věci trochu jinak, byla patrná už dříve. Většinou umění imituje život; jeho výpadky a změny. A tak bylo namístě přijít s něčím u INFERNA odlišným a neotřelým. Vdechnout čerstvý vítr do plachet na všech frontách. Pro některé fandy to znamenalo konec a pro druhé to byl nový začátek. Tak jako pro nás. Nehodláme se dnes utopit ve vodách sterility, a proto se snažíme nalézat a propojovat v jeden celek s nekonvenčními a nezvyklými styly, které nám mohou pomoci a učinit tak tvorbu daleko vnímavější, zajímavější a rozporuplnou. To je účel. Dát našemu umění význam a tvar. Proto považuji „Black Devotion“ za důležité album a mezník pro všechna nastávající.

3. Co já vím, tak útržky materiálu, které vznikaly po vydání „Black Devotion“, nebyly až tak drasticky odlišné od zmíněné desky. Co vás nakonec vedlo vytvořit takové album, jakým je „Omniabsence Filled By His Greatness“? Jak vůbec probíhalo skládání? Měli jste jasnou vizi, které jste chtěli dosáhnout?

Po nahrání „Black Devotion“ bylo samozřejmé, že naše další deska bude odlišná. Byl cítit obrovský přirozený potenciál zkusit dělat věci jinak, a tak bylo namístě vrhnout se do tohoto víru chaosu. Okusit ono novátorství, přerod a vlastní umělecký rozvoj, to byl pro nás hnací motor. Byli jsme plni inspirativních impulsů a nebyl důvod se tomu všemu nepoddat. Zpočátku se konstrukce skladeb držely ve standardních postupech a přístupu, který se objevoval i u „Black Devotion“ a čím více se deska blížila k finále, bylo zřejmé, že vše bude jinak. Ta změna vlastně ani nebyla vnímána. Bylo to vyústění, osvobození a poddání se umělecké a instrumentální touze. Tahle deska není cestou pro každého a ne každý ji dokáže strávit, to nás ale určitě netrápí. Pro nás bylo důležité ono myšlenkové oproštění se od standardních směrů. Byla to vzdorující síla, která nám nabídla spoustu cest, tvarů, představ a nové svobody. Tohle byly a jsou ústřední stránky nové existence.

4. Novinku bych osobně jednoduše popsal jako srážku těch nejvýraznějších prvků švédské a francouzské black metalové scény. I když tipuji, že Vy to vidíte jinak a že vás při tvorbě neinspirovaly pouze kapely jako Ondskapt a Blut aus Nord. Jak byste svou dnešní tvorbu popsali Vy?

Myslím si, že je zbytečné hledat popisek k naší hudbě, ale jak píšeš; má to něco z francouzské dekadence i švédské temnoty, ale tohle album může působit na každého jinak. Podle jeho vlastního pojetí a chápání.
Důležitý je dopad desky a její magičnost, svojskost, instrumentální vyzrálost, opakované nalézání a hloubka. Se Ska-gulem máme podobné názory na některé oblíbené nahrávky nebo kapely. Což je velké plus, takže je naše směřování, komunikace a vize v tomto ohledu jednodušší, a proto jsme schopni věci udržet konzistentní. Všichni se snažíme také navzájem kreativně obohacovat, což umožní nabýt tvar věcem, které mohou být čerstvé, rozmanitější a tak se stát ideologickým a uměleckým celkem. To se nám myslím na „Omniabsence...“ podařilo.

5. Teď když je „Omniabsence Filled By His Greatness“ konečně venku a vy si již mohli utvořit dostatečný odstup, jak jste s deskou spokojeni? I když se jedná o veliký krok kupředu, nemáte pocit, že to ještě není váš vrchol? Určili jste si nějaké cíle, kterých byste za pomoci nové desky rádi dosáhli? Ať už to je jiný label, více koncertních příležitostí či cokoliv jiného?

Těžko odpovědět jestli je tahle deska vrcholem. Produkcí a zvukem toho můžeš získat spoustu; zvlášť od studia Necromorbus a člověka jakým je Tore Stjerna. V našem případě to byla první zkušenost s takovouto osobností a studiem. On sám nás viděl, stejně jako my jeho, poprvé v životě a proto řeknu, že tohle album bylo takové poznávací. Věřím, že další může jít po všech stránkách klidně dál. Ono je velice důležité určité souznění všech zúčastněných, tedy pochopení, poznání se. Čím více víš o určité věci nebo člověku, tím lépe jsi schopen tvořit. V jiném případě může být výsledek velice nesourodý. Také nechceme své umělecké rozhodování nebo směřování nijak obhajovat. Potřebujeme uměleckou nezávislost. Není dobré, když na umění působí venkovní tlak. Přesvědčení a samotná tvorba by pro ni měly být důvodem. Proto nemáme žádné cíle a s pokorou sobě vlastní přijímáme, co přijde. To, co tě může povznést, tě může i zabít. I tak to bereme

6. Mimochodem, je na nové desce něco, na co jste obzvlášť pyšní? Nějaký detail, pasáž skladby či něco jiného? Je mi jasné, že jste hrdí na desku celkově, ale ta má určitě nějaký svůj „vrchol“?

Věřím, že každý z členů INFERNA na této desce nachází něco jedinečného a má svá vlastní oblíbená místa; Ať už masivní rytmy, děsivé melodie, přes velkou škálu nálad a pocitů, ale to je taková ta tvůrčí sebekritika nebo ocenění pro ukojení ega. Všichni ale nejvíce oceňujeme „Omniabsence…“ pro svoji výjimečnost v řadách desek INFERNA, její technickou vyspělost, určitou soudržnost v propojení a promísení různých stylů. Jsem rád, že se nám podařilo vytvořit po všech směrech konceptuální album: od muziky, přes texty, po zvuk. Ještě krátce o zvuku... Osobně si hodně považuji ono unikátní vyznění, které není pro Necromorbus úplně typické. Není to úplně zvuk, jaký mají Watain či Valkyrja. Mohu říct, že jsme v tomto studiu našli něco, co může být naše. Nevím, zda by se na té desce měl hledat nějaký vrchol, či zda vůbec nějaký má. Tohle je jako mozaika, kde není možné něco vyčlenit a vyjmout, jinak by se vše zbortilo. Je třeba to brát jako monumentální celek, progresivní negaci ponořenou do vod black metalu.

7. Nahrávání v Necromorbus studios bylo plánováno už po vydání „Black Devotion“ a nakonec k němu minulý rok skutečně došlo. O jeho průběhu není nutné se rozepisovat, spíše by stálo za to se zeptat, co tahle zkušenost kapele přinesla? Myslíte si, že jste ze spolupráce s Torem Stjernou získali maximum? Nabízí se také otázka, co dál? Je jasné, že nové album nasadilo laťku hodně vysoko, minimálně po zvukové stránce.

Pokud bude možnost, tak i další album chceme točit v tomto studiu. Je to velice profesionální studio, kde přesně dokážou vytvořit to, co potřebuješ. Dokážou zachytit všechny ty specifické pocitové elementy, bez ohledu na formu, které dělají hudbu živelnou, dynamickou, bez hranic, vstříc nekonečnému hledání... Ta spolupráce byla nesmírným přínosem. Ještě nikdy jsem nezažil, aby člověk, který to vše zaznamenává, ovlivnil tak razantním způsobem samotnou nahrávku. To prostě u nás není. Myslím, že vrchol nebyl dosažen. Cesta je cíl...

8. Změn nebyl ušetřen ani vokál, jindy nejvýraznější poznávací prvek INFERNA. Vokály jsou hlubší, pro někoho snad až death metalové a v mixu působí utopeně. Proč? Tvůj hlas teď sice působí jako další instrument, avšak značně tím utrpěla srozumitelnost projevu.

To je vše pravda. Vokál je položen níže a dotváří tak kulisu k samotné hudbě. Působí to uceleněji, což byl záměr. Stejně tak jako zkusit hlubší projev, který by dodal nahrávce na magičnosti. Vše šlo ruku v ruce tak, aby pocit z nahrávky a její dopad byly co nejsilnější. Rozdílné vize a přístupy někdy vedou k nejlepšímu cíli.

9. Mohli bychom říci, že téměř každé dlouhohrající album INFERNA bylo jiné po stránce hudební, ale také textové. Jaký máš sám z toho dlouhého a mnohdy výrazného vývoje pocit? Je jasné, že když se prohodí hlavní skladatelé, tak hudba změní svou tvář, co bys ale řekl o svých textech, které za tu dobu také prozkoumaly spousty témat?

Nepotřebujeme tvořit stále dokola stejná alba; nejsme tady pro plnění tužeb posluchačů. Na to je umění příliš svobodné. Chceme vždy vytvořit něco jiného. Nemyslím si ale, že by tohle byl záměr; takhle tomu prostě vždy bylo. Nechceme se opakovat a vytvářet si hranice, které by nás svedly do šedě. Opakování se, vykrádání sebe sama, to vše zabijí zevnitř. Naše hudba je taková, jaké jsou momentální stavy mysli, jaké jevy doprovází život, jaká je sestava. To vše je vyjádřením určité cesty k vznešenosti a k vlastní dokonalosti v daný moment. A to vše se odráží v hudbě a v textech. Je to o osobním vývoji a emocích. Nechceme se vázat pravidly či tím, co musíme. Nestaráme se o sounáležitost a patetické lidi, kteří potřebují uznání skupiny. Pravé umění žije v nápadech a esenci nežli ve formě.
Už vidím ty reakce a názory o následování trendu a podobně... Sereme na to. To, jak žijeme svůj umělecký život a překračujeme nízké iluze nebo myšlenky, je pouhá věc náhledu a naší svobody. Jen tak se umění dá živit.
Nemusíme se znát navzájem, ale jestliže nepátráme po pochopení, je vše zbytečné.

10. I když se to ještě před pěti lety nezdálo, české black metalové kapely ušly pořádný kus cesty - a to nejen po zvukové stránce. Objevila se zajímavá nová jména. Kapely a muzikanti, od kterých nikdo žádný pokrok neočekával, se bičují do co nejlepších instrumentálních a zvukových děl. No a z letargie se probraly i staré legendy. Jaký z toho máte pocit a co vás za poslední dobu na domácí scéně nejvíce potěšilo či překvapilo?

Jsem velice potěšen současným vývojem. Je pravda, že českou scénu až tak moc nesleduji, ale nahrávky, které mi měly zkřížit cestu, tak také učinily, a jsem velice spokojený. Konečně se česká scéna probrala. Kapely získávají pozornost a těší se oblibě nejen u nás, ale i v zahraničí. Převážně mladé uskupení mne překvapily. Jinak vše staré, navrátivší se, mělo zůstat pohřbeno.

11. Bavme se teď o konkrétních budoucích plánech INFERNA. Album je venku, vyjde rovněž i nějaký merchandise? Jak to vypadá s koncerty a případnými tours? Je už v plánu i nějaká nová hudba? Hovořilo se o splitku s Kozeljnikem…

Jsou připraveny motivy na trička a mikiny k novému albu, snad se brzy objeví. Dále máme domluveno několik koncertů v České republice, zúčastníme se festivalu Black Flames of Blasphemy ve Finsku a na přelomu listopadu /prosince odehrajeme 8 koncertů v Mexiku. Dále jsou na únor naplánována turné po Brazílii a Evropě. Snad už vše dopadne dobře.
Teď zrovna nekomponujeme nic nového. Dáváme si tvůrčí oddech a vše směřujeme na promotion a koncertní aktivity. Ska-gul odjel na čas pracovat do Ameriky a tak nyní zacvičujeme koncertního hosta pro naše nastávající rituály. V mezičase v sobě určitě budeme živit myšlenky na další album. Tím pádem se odsouvá split z Kozeljnikem, které ale určitě chceme zrealizovat.