Bouře podporovaná tamtamy začala terorizovat už tak dost zpustošenou krajinu, evokující obraz chování lidského elementu k matce Zemi. Najednou se vynořilo několik postav zahalených v pláštích. Bez jediného pohybu přihlížejí dění, a pak se ztrácejí neznámo kam. Je očividné, že to je jejich práce. Představuji vám IRKALLIAN ORACLE. Kdo je v této zakuklené partičce se nejspíš nedozvíme. Hudebníci se rozhodli zachovat anonymitu, aby zřejmě ještě víc podtrhli onu "bezvýznamnost" jedince, o které bude ještě řeč. Pokud jste příznivci těžkotonážních prasáren, "Grave Ekstasis" by vám jistě uniknout nemělo. Kdo by to byl na první pohled řekl, že pod hadí spirálou (vyobrazené na titulní straně alba) se bude skrývat něco tak nezemského. První pohled tedy klame? Nebo je mrzký obratlovec ztělesněním pomsty? Zapojte svou fantazii a pojďte se do alba řádně ponořit.
Posluchač pohybující se v tomto žánru jistě okamžitě namítne, že je to prachsprostá vykrádačka "Portal". Dokonce i dešifruje, že to hodně smrdí "Vexovoidem", nejčitelnějším albem těchto chapadláků. Proč by se však někdo nemohl inspirovat takovou ikonou, jakou "Portal" bez pochybu je? Žánr, který IRKALLIAN ORACLE prezentuje, je prostě black - death "portálovského" ražení, to zakrývat nemusím. I když jsem se tomu chtěl původně vyhnout, tak mi to nedá tyto spojky s "Portal" nevytvářet. Nízko položené kytary vytvářející houstnoucí atmosféru, kterou v mžiku proříznou snůškou až podivně pozitivních (?) riffů. Nic, co se nedalo uchovat v krátkodobé paměti. Zdálo se mi však jako problém vybavit si je po důkladném rozjímáním nad celým materiálem. Přitom se nejedná o mlácení prázdné slámy. To vše doprovází poměrně agresivní vokál, který se tak nějak i očekává. Není to však chorobné kázání, na které jsme zvyklí od Australanů, ale spíš hrdelní řev a to se mi líbí! Bicí? Nejsou tak valivé, ale přesto se nebojí zrychlit z nuly na sto. Odborná definice, že? Lahodí mi především jejich nazvučení a čitelnost. Na tu si sice tolik nepotrpím, ale občas to není na škodu. Nechávám však na hlavě. Myslím si, že by na nich šlo ještě pracovat. Pokusím se tedy alespoň naznačit pocity, které se mi při poslechu "Grave Ekstasis" honí hlavou.
Samotná propast čeká, až malověrní spadnou do jejího pekelného jícnu. Okolní svět kolem vás se bortí. To, co kdysi bylo skálou, se během okamžiku mění v prach, který přechází do tornáda ničící vše kolem sebe. Přírodní úkaz postupně nabývá na síle a do své náruče přijímá křoviny, stromy a střechy domů. Už je tak blízko. Možná až moc blízko na to, aby se dalo nějak jednat. Chcete snad uniknout? A máte vůbec kam? Prašný trychtýř vás stejně dožene a přepraví do nenasytných útrob zemského jádra. Je hladové a smrt jedince je při tomto procesu bezvýznamná dokud celé lidstvo neprojde důkladnou katarzí, bouře se neutiší a tornádo bude nadále plenit. Schováváte se v nejbližším (běžně dostupném) protiatomovém krytu a doufáte, že je to snad jen zlý sen... A zde opět vstupují na scénu temné postavy v pláštích, kteří nevypadají na to, že by nabízeli spásu. Přišli si pro vás osobně. A tak se jen modlete, abyste se rychle dostali do éteru a nemuseli snášet jejich týrání byť jen o sekundu déle. Cítíte, jak vám praskají kosti a do očí se vám ženou krvavé slzy. Je konec. 43 minut uplynulo.
Odpoutejte se tedy od předsudků, že se před vámi zhmotňuje kopie protinožců. Když je něco podobné, nemusí to být ihned špatné. A co se pocitů týče, "Portal" mi při poslechu evokuje úplně jiné myšlenky, než IRKALLIAN ORACLE, které není pověstným slizem, bahnem a temnotou, ale esencí čehosi jiného. Hněvem samotných vnitřních útrob naší planety. Kapela ukázala, že má potenciál stvořit v budoucnu ještě něco krutějšího, a tak si nechám nějaké ty "body" do rezervy.
