CULT OF FIRE po viac než skvelom debutovom zápise „Triumvirát“ prichádza v podobe novinky „Ascetic Meditation of Death“ s dielom, ktoré bude rozhodne ťažším orieškom. Časy, keď sa Kult Ohňa počúval takmer sám sú nenávratne preč. Novinka je rozhodne dielom uzavretejším, kompaktnejším, neprístupnejším a hlavne minimálne o triedu kvalitnejším. Nenechajte sa však odradiť prvotnou uzavretosťou a dajte opusu náležitý čas. Odmenou vám budú omamne jedovaté čierno čierne plody Zla od samotnej Kali, či už v podobe podmanivej melodiky úvodného kusu, tajomnej mystiky štvrtej inštrumentálne zborovej litánie, či následnej pripomienke hrdého tributu Pánovho Kladiva. Pred vydaním albumu sa hovorilo o pomyselnom súboji na diaľku s novinkou Inferno v boji o tohtoročné uchvátenie domáceho Temného trónu. A ako to teda dopadlo? Nebyť debutu Triumph, Genus, v mojich očiach by prvenstvo pripadlo jednoznačne CULT OF FIRE.

9.5/10

Já znovu démonicky posedlý jsem black metalem, kdy plní tělo mé východní kulturou a schopen je prostoupit slechy mé motivem v mrazivým, jež je směsí monumetální i hřejivou. Nechť kvete plamenem nesmrtelným tento Kult Ohně a svírá nás ve kleštích svých. Již není mnoho black metalů, které zaujmou a nad údělem jejich zaplakal jsem kolikrát. Hindu - black metal Ohnivého Kultu nepatří však mezi stádo polochcíplých koz zbloudile posetých po černozemních lukách.

Nechci nijak srovnávat, ale novinka CULT OF FIRE mi svým přístupem dělá lépe po těle především svou dotaženější masívností. Ve svinském marastu je po celou dobu alba dost zajímavých motivů na to, aby byl člověk vystaven neustálému objevování. Byly i minule, ale dnes mne to baví o poznání víc. Vlastně je to ukázkový příklad nahrávky, která je ve vší své počestné extrémnosti dost variabilní na to nestát se nezajímavou a na smrt pobledlou. Má na to. Po kompoziční stránce jsou CULT OF FIRE na svém prozatímním maximu a krok vpřed je znát. Neobvykle pojatý černý kov, který má všechny smysly v pořádku a dokáže to prodat. Jsem spokojen.

8/10

V kontextu black metalové tvorby v rámci České republiky lze říct, že nová deska CULT OF FIRE je zcela výjimečným a ojedinělým vývozním artiklem, jímž může naše republika terorizovat zahraniční black metalové luhy a háje. Jestliže byla poslední deska Inferna takřka k dokonalosti dotaženým black metalem, který v sobě velmi dobře integroval různé soudobé trendy v rámci žánru, drásavou atmosféru i čistý zvuk, zde recenzované album "मृत्यु का तापसी अनुध्यान" je dle mého názoru s Infernem či „podobnými“ kapelami zcela nesouměřitelné. Album je tak diametrálně odlišné, tak „jiné“, že to člověku až vyráží dech. Kategorie sama pro sebe, chtělo by se říct. CULT OF FIRE mě naprosto ohromil tím, že když už si napsal název alba i názvy skladeb v sanskrtu a podrobil motiv coveru i texty idejemi satanistické stezky levé ruky, tak že je to na té hudbě skutečně poznat. Ono to jednoduše všechno dohromady doopravdy funguje – ideje zde dokonale korelují s hudebním vyjádřením oněch idejí. Je to neuvěřitelné, ale hudba místy působí způsobem, jak kdybyste se ocitli někde v Indii a přihlíželi nějakému mystickému rituálu, což dělá strašně moc. Do této desky by prostě a jednoduše člověk neřekl, že vůbec mohla vzniknout v Evropě, natožpak v Česku. Tak moc je deska přesvědčivá, tak moc je uvěřitelná, tak cize a orientálně působí, že pokud by mi někdo řekl, že se jedná o boční projekt Vetise Monarcha z Weapon (původně Bangladéš) či o undergroundový klenot z Indie, uvěřil bych tomu. Přeci jenom jsem si však všiml určité souvislosti s českou scénou. Nevím, jestli jsem jediný (a to ponechávám jako námět do diskuse), ale v určitých – spíše těch pomalejších – pasážích jsem měl pocit, jak kdyby mi to, co slyším, „něco“ připomínalo. Po pár dalších posleších mi to došlo: Tom Coroner a jeho bývalá, nebál bych se napsat, že kultovní kapela, Lykathea Aflame. Určitý podobný rukopis či dokonce blízkost melodií jsem tam skutečně vypozoroval, nejzřetelněji pak ve skladbě "दिव्य प्रेम की ज्वाला से दग्ध", jež album uzavírá. To však v žádném případě není výtka, spíše naopak. Desku nelze než doporučit, neboť pánové z CULT OF FIRE nás přímo vybízejí k famóznímu kosmickému tripu až kamsi do srdce Vesmíru. Ponechávám bez hodnocení, jelikož kvalita nahrávky transcenduje hodnotící stupnici.