Latinská Amerika. Co vás jako první napadne, když se v duchu vydáte na tento kontinent? Hlavou vám mohou problesknout deštné pralesy, hory, socha Krista v Riu, karneval, či počáteční impulz k holení ženských klínů. A co takhle argentinský fotbal, či víno ze slunných chillských svahů? Nemusíte se však děsit, nedal jsem se k žádné cestovní kanceláři a necpu vám nějaký "extra výhodný" last minute do zavšiveného hotelu s rozbitou klimatizací a rychlé nevolnosti způsobující polopenzí. Před časem se mi dostala do imaginárních rukou split nahrávka dvou jihoamerických hord. A (pro pořádek) destinačně se jedná právě o Chille a Argentinu. Při letmém pohledu na pouhé čtyři skladby jsem chvíli bojoval s myšlenkou, mám - li se tím vůbec zabývat, nebo ne. Nakonec jsem (aspoň tedy myslím) dobře udělal, jelikož si nejsem jistý, zda někomu budou prezentované kapely vůbec něco říkat. A takové menší rozšíření obzorů není na škodu, že? Je sice pravda, že black metalu je dnes všude jak vietnamských večerek a člověk nemusí poslouchat každý pšouk, ale pro jednou to snad případní přítomní kritici překousnou.
Kapely jako "Wrathprayer", či "Hades Archer" ze stejných končin dokáže identifikovat poměrně dost lidí a (dovolím si takovou slovní hříčku) hodně lidí z těchto lidí si nejspíš řekne, že by jim v rámci této země i stačily ... A tudíž je pro ně tato recenze nejspíš zbytečná. Pro všechny ostatní však jsou zde následující řádky.
Tak schválně, vážení. BLACK VUL DESTRUKTOR (dále jen BVD) snoubící se s ET VERBI SATHANUS (dále jen EVS) na poetické dvoj nahrávce s názvem "Apokalypse Towards Apokalypse". Je si někdo jistý v kramflcích, po odhalení obou názvů? Já o těchto kapelách nikdy neslyšel, bylo mi rovněž ctí až nedávno. Z počátku na mě jméno prvního interpreta působilo až komicky, takže mi chvíli trvalo, než jsem se dosyta pobavil, abych se mohl dostat k samotné hudební stránce. Druhé rovněž patří mezi ty zajímavější pojmenování. Nechme však jména jmény a pojďme se podívat na to, co nás na oněch avizovaných čtyřech skladbách čeká. Nečekejte žádný orkán čistě nových nápadů, ale ani žádnou vepřárnu aka nové "Demonomancy". Místy se mi dokonce zdálo, že hodně věcí (především riffů) už moje uši někdy slyšely. Tím jsem si však dojem kazit nenechal.
BVD na nás vtrhnou jako první a zavalí nás náporem míchanice black a death metalu. Co se týče kvality jejich vystoupení, nejsem z něj nijak extra rozpačitý. Produkce je taková, jako má být. Pochybuji, že by jim slušelo něco jiného. Melodičtější kabát by byl rozhodně na škodu. A co na to odpoví EVS, jejich chillský soused? Ten doslova napochoduje s úderným black metalem podpořeným thrashovým podhoubím. Militantně znějící bicí nutí na židli sedět jinak, než klidně. A ruce mají tendenci se sami od sebe sevřít v pěst. Do toho zběsile hoblují kov a kosti nabroušené kytary. Vokál připomene xy black-deathových titánů, takže se žádný šok nekoná.
Co se stopáže týče, EVS dostali prostoru méně, ale i tak na mě stačili udělat větší dojem, než BVD. Především pak song "Gehinnor" si dovolím doporučit k případnému poslechu. Uprostřed se nachází jeden ne příliš komplikovaný (a asi ani ne moc originální), ale za to zábavný riff. Nevím, jak toto splitko spravedlivě ohodnotit, ale jak jsem již napsal - lepší skupinou pro mě byli EVS. V záplavu nahrávek sice očekávám, že deska postupem času upadne v zapomnění, ale to mi zas tak nevadí.
