Norská scéna je pro mnohé black metalové maniaky takřka (ne)svatý pojem. Není třeba zmiňovat jména, která má každý, aspoň minimálně v oboru znalý, člověk hluboko vypáleny do šedé mozkové kůry. A mezi nimi rozhodně nechybí slovutní maniaci Carpathian Forest, drtící svůj zvrhlý black metal, ovlivněný old school punkem a thrashem. Zaměřme se ale ještě konkrétněji a to na jejich oplzlého vokalistu R. Nattefrosta, který je bezmála stěžejní osobou tohoto spolku. Vždyť když se řekne CF, každý si vzpomene na páně "Hellcomander N.". Tento člověk se v tvorbě vždy neomezoval a neomezuje pouze na hluk vycházející z Karpatských lesů a tak postupně působil i ve (víceméně neúspěšných) projektech Grimm, Bloodline, dokud se v jeho mysli postupně neutvořila myšlenka na sólový projekt, jednoduše pojmenovaný Nattefrost, jehož zvrhlé sémě velmi záhy roku 2004 vytrysklo na black metalovou scénu v podobě zvrhlého debutu „Blood & Vomit“. Jak již bylo řečeno, tato nahrávka je zvrhlá. Ale "zvrhlost" je jenom špička žlutého močového ledovce pojmů, které by toto vystihly. Nabízí se přídomky jako: "Sprosté, perverzní, nechutné, zvrhlé, zlé, rouhající se, morbidní, prasácké", zkrátka mohl bych místo souvislého slohového útvaru zaplnit tuto stranu pouze vulgárními slovy a nepochybně by to postačilo. Ale pak bych byl asi pozván na kobereček :). Takže vzhůru do charakteristiky alba.
V prvních vteřinách je posluchač škodolibě klamán nábožensky laděným intrem, obsahujícím klasické atributy, jako zvonění klášterních zvonů, recitací textů v latině atd., aby v následující chvíli dostal takovou zvukovou ránu, jaká se slyší vskutku jen občas. Mohutná, rozmazaná kytarová stěna, rozostřená basa, v tom celém zanikající "šlapavé" bicí a v neposlední řadě i Mistrův nezaměnitelný vokál. Vše je přehulené, hutné, agresivní. Zkrátka zvuková sbíječka, která systematicky vyráží z posluchačovy lebky i ty poslední zbytky šedavé kaše, která kdysi byla mozkem. A posluchač si tuto újmu nechá způsobit velmi rád, protože "Blood & Vomit" je nejen velmi agresivní, brutální, ale hlavně velice zábavné. Tedy, jak pro koho, protože je zjevné, že nejeden posluchač slabší povahy bude zápolit s peristaltickou vlnou, která se bude obzvláště při zvukových intermezzech, zahrnující podrobnosti z Nattefrostových vylučovacích procesů, pokoušet zaplavit jeho ústní dutinu. Ale pokud se zaměříme na hudbu, musím konstatovat, že ačkoliv se hudební sloh písní nijak výrazněji nemění, stále si drží svůj mocný náboj energie, která chytne a nepustí až do konce alba. Autoru se zjevně podařilo najít polohu, která ačkoliv hraje na klasické raw BM hodnoty, stále si udržuje osobitou tvář, kterou si konzument rozhodně zapamatuje, přičemž tato rovnováha se Nattefrostovi velmi vyplácí. Samozřejmě nechybí i písně se vskutku "hitovým" potenciálem, např. skočná „Sluts of hell“ (známá také z výběru Fenriz presents..) anebo „Gates of Nanna“, která nezapře atmosféru kultovního EP Mayhem „Deathcrush“. Ale album je nejsilnější jako celek, nečekejme pomalé ploužení, toto je mohutná (a přiznejme si, občas i velmi fekální) energie!
Byla by škoda, nepozastavit se nad texty, které celé to typické "satan, satan, smrt, smrt" klišé podávají s nadhledem a ve velmi vulgárním provedení, což někoho může odradit. To je ale věc osobního vkusu. Dle mého názoru ale rozhodně neuškodí, po všech těch rádoby vážně míněných pózách, přijít s trochou černého humoru. Myslím, že malá ukázka bude stačit, aby si každý udělal obrázek: "Beaten and Raped!!!! Blood between your legs, Covered with cum, tears and snot I gave her all I fucking got! Whore - put your shoes on, Bitch - swallow my cum, Slut - suck me dry, Cunt - choke and die!!" Ze zjevných důvodů raději nebudu překládat do rodného jazyka, přece jenom, v češtině by to působilo ještě explicitněji:).
Ah, stejně jako "Blood & Vomit" svižně provede člověka všemi nechutnými zákoutími Nattefrostovy mysli, propsal jsem se i já ke zdárnému konci. "Krev a Zvratky" je přesně takové, jak avizuje název, krvavě svižné, akční, temperamentní, to celé podlité žaludečními šťávami prasárniček, které by člověk čekal spíše u grindové produkce, což nepochybně nebude všem "pagan, elite, true atd." po chuti. Ale všichni, kdo mají rádi pořádně zemitý nářez od podlahy, eventuelně obdařený stejně neurvalým humorem, s radostí zhltnou tento koktejl tělesných tekutin až do dna.
