Musím sa priznať, že až donedávna ma poľská úderka BEHEMOTH nechávala úplne chladným. Niežeby som ich predchádzajúce počiny nevyhľadával, to ani náhodou. Naopak, každý jeden prírastok bez ohľadu na to, či sa jednalo o full-length alebo EP, som si vždy vypočul s neskrývaným záujmom, ale z nejakého dôvodu kúzlo nefungovalo a iskra nie a nie preskočiť. No to všetko sa stalo minulosťou s príchodom najnovšieho zápisu do diskografie pomenovanom sympaticky „The Satanist“, ktorý na mňa zapôsobil silou vskutku nevídanou. Nergal dokázal všetky svoje negatívne zdravotné komplikácie z nedávnej minulosti premeniť na prúd deštruktívnej a zničujúcej energie v podobe číreho gejzíru toho najrýdzejšieho umenia a spoločne s Infernom a Orionom tak vytesali monolit, ktorý nemá obdoby nielen vo vlastnej diskografii, ale ktorý svojou kvalitou ďaleko presahuje nejedného štýlového súputníka. Dokonalá ukážka toho, keď kapela funguje ako jeden nezničiteľný, neporaziteľný a nezastaviteľný celok. Shemhamforash.

9/10

Nové album polských démonů nazvané jednoduše „The Satanist“ je ranou všem těm, co se už těšili na konec provokatéra Nergala a ono ne. Jen pár slovy shrnu, co na albu slyším, co ji vytýkám a naopak, co chválím. Monumentální atmosféra blackového aroma činí z písní neopakovatelné okamžiky, ke kterým se rád opakovaně vracím. Naopak jsem mrzutý z přebuzeného zvuku a hlavně jakési ztráty originality, do teď nedotknutelné.
Poprvé slyším z tvorby BEHEMOTH jiné interprety jako Sentenced nebo příklon k moderní vlně black metalu nastolené bohy Deathspell Omega. Netvrdím, že se jedná o průser, ale od kapely formátu BEHEMOTH, která sama inspirovala davy následovníků, jsem tohle nečekal.

7.5/10

BEHEMOTH sleduji důkladně od alba „Demigod“, kde začali upřednostňovat smrt oproti černotě. Postupně se dopracovali k „Evangelion“, která pro mě asi zatím zůstává jejich špičkou, kde zkombinovali vše, jak si to doba a fanoušci žádali.
Nicméně „The Satanist“ je na mém žebříčku těsně za „Evangelion“. Satanista je plný black metalu a hlavně je plný Orionovy basy, což je oproti minulým deskám obrovské plus, protože například a především díky ní je stejnojmenná skladba tam, kde je. Jsou to právě basové linky, které si na desce vychutnávám ze všeho nejvíc a ani se mi nechce věřit, že je hraje takovej zloun!
Celkově je na desce více pomalých pasáží, než bývalo zvykem, kupříkladu hned úvodní „Blow Your Trumpets Gabriel“, která vyšla jako singl, je ze ¾ pomalou skladbou. Taky jsem byl patřičně nervózní, jestli taková nebude celá deska, naštěstí mé obavy se projevily jako liché. Musím souhlasit s kolegou, že nakonec ta skladba krásně zapadá do konceptu.
Velice mě těší vlivy a inspirace Deathspell Omega, stejně tak zvuk, který je mnohem blíž k black metalu a kousky jako „Furor Divinus“, která jako by z kytary vypadla Necrophobic nebo „In the Absence ov Light“, kde to chlapi zezačátku narvou neúprosnou sypanicí, která se převrátí v akustickou pasáž, která vás svým proslovem donutí chvíli přemýšlet o životě i když nerozumíte ani slovo (no dobře, tak tři by se našly). A ten zlom na konci této skladby, tohle bych od BEHEMOTH a především od Inferna nikdy, ale opravdu nikdy nečekal, a jeho doomovou chvilku si pokaždé užívám plnými (d)oušky. O skoro až popovém potenciálu „The Satanist“ jako skladby není pochyb a musím se přiznat, že mi to vůbec nevadí, ale ta basa… hlavně ta basa!!
BEHEMOTH se vrátili k black metalu jak nápady, tak zvukem. Příjemná je také délka, i když abych se přiznal, nejprve jsem si myslel, že má deska tak 30 minut; inu když jsou tam mistrovské nápady, tak to pak ani 666 poslechů nestačí. Překvapení je zde spoustu, jen se zaposlouchat.

8.5/10

BEHEMOTH vydali novou desku! Dřív by mě toto tvrzení nechalo naprosto chladným, jelikož z jejich tvorby jsem zarytě hobloval pouze první dema, maximálně jsem si sem tam naložil Groma a Bouře kolem Baltiku. Nyní jsem však názor na jejich novou tvorbu zcela přehodnotil a staré počiny mi oproti "Evangelion" přijdou nemastné, neslané. Tím však nechci hanit kultovnost a přínos pro celou polskou metalovou scénu. Letošní album se vskutku "promyšleným" názvem "The Satanist" na mě skrze Gabriela a jeho trumpety vůbec nezapůsobilo a myslel jsem si, že celé album bude jen další polský death metal, který půl songu startuje, a když se rozjede, tak nám nakrásně během pár okamžiků vyprší jeho stopáž. Ale to jsem stahoval kalhoty ještě před brodem. Co se týče rozebrání alba po hudební stránce, tak nemá smysl vykrádat to, co napsal kolega Splendor prostřednictvím hnát a kovadlin. Album sice není tak brutální, jako deska předešlá, ale rozhodně se neztratí v šedi technického polského death metalu. Vyplatilo se na něj čekat. Dobrá práce!

8/10