Sedm let od vydání prozatím poslední desky MAYHEM bylo nejen dlouhých, ale hlavně protkaných mnoha změnami a zvraty. Odchod hlavního skladatele a kytaristy Blasphemera vyvolal značně silnou vlnu diskuzí, kdo jeho místo zaujme a jak se popere s případnou tvorbou nových skladeb. Mezitím se v kapele objevilo několik živých hráčů, mezi nimi třeba i Morfeus z Limbonic Art, ale až v 2011 se ke kapele připojil kytarista Teloch, který se stal součástí pevné sestavy MAYHEM a tím pádem i novým hlavním kytaristou. Během častého koncertování, které loni neminulo i ČR, však nebylo představeno nic nového.
Během ostravského koncertu jsem se od Attily dozvěděl, že na nové desce se pracuje (což on sám zmínil i během našeho videorozhovoru) a na skládání se podílí celá kapela. Víc informací jsem však nezískal. Až v průběhu února se na webu Season of Mist objevily první informace a také ukázka skladby „Psywar“, která se bude nacházet na novém albu "Esoteric Warfare", které vyjde někdy v polovině roku.
Side A:
Titulní a zároveň jediná skladba, co se objeví na chystané desce byla slavnostně uveřejněna na serveru YouTube a tak trošku poodhaluje, co nás bude čekat. „Psywar“ na první poslech dává tušit, že kapela navazuje na předešlý opus „Ordo ad Chao“, ale rozdílů je na ní mnoho. Co je výrazně znatelné, kromě odlišného a dle mého soudu daleko zajímavějšího zvuku (hlavně co se bicích týče), je riffování, které náramně připomíná styl pána Snorre Ruche z Thorns. Skladba hodně evokuje tvorbu tohoto kultovního projektu nejen ostrými kytarovými stěnami, ale i lehce industriálním podkladem, s kterým se MAHYEM jakoby vrací lehce do minulosti (odkaz na „Grand Declaration of War“). Skladba se nese převážně v rychlejším tempu, ale postupně kolísá i do pomalejších pasáží. V plné kráse se představuje i Attila, nejen co se textové stránky týče, ale i co do jeho vokálního projevu, který je oproti předchozí desce více blackový (neobsahuje tolik drownových sk(m)učení). Osobně skladbu „Psywar“ hodnotím velice kladně. MAYHEM se povedlo vystoupit z jejich vlastního stínu a Teloch na kytarách odvedl dobrou práci. Zda se nechal inspirovat Snorreho rukopisem, nebo se na skladbě opravdu nějak podílel, je spíše na polemizování. I tak jsou ve skladbě slyšitelné jeho typické kytarové vychytávky, které můžete znát třeba z jeho projektu Nidingr. Zkrátka a dobře jsou MAYHEM ke svému třicátému výročí v dobré formě a nezbývá jen doufat, že nová deska bude minimálně na stejné úrovni kvality.
Side B:
Na druhé straně malého černého kotouče se nachází skladba „From Beyond the Even Horizont“, která se na nové desce neobjeví a je jen bonusem tohoto singlu. Od prvního poslechu se nemohu zbavit dojmu, že jde o nepoužitou skladbu z „Ordo ad Chao“, hlavně díky pochodovému rytmu, tíživě skřípějícím kytarám a Attilovu vokálu, což byly hlavní znaky předchozí desky. Připomínat však na druhou stranu může i novější tvorbu Abigor. Po několika vteřinách výrazně zrychlí a nabere super drive, v kterém exceluje hlavně baskytarová hra (zajímalo by mě, zda jí má na svědomí Necrobutcher) a díky poměrně agresivnímu charakteru z ní opět cítím lehký návrat zpět, tentokrát spíše k desce „Chimera“.
Obě skladby však dokazují, že MAYHEM i po všech těch změnách a po tolika letech mají stále co nabídnout a věřím, že nová deska bude stát za to. Osobně se jí už nemohu dočkat, a pokud bude minimálně ve stejné kvalitě jako „Psywar“, máme se jistě na co těšit. Nechme se tedy překvapit. V kolenech však cítím, že se dočkáme něčeho velkého….
P.S. O textech si můžete udělat svůj obrázek z vloženého videa...
K recenzi poskytl: Season of Mist
