Když v roce 2011 vyšlo druhé album amerických Negative Plane – „Stained Glass Revelations“, naprosto jsem mu propadnul. Jak už to v podobných případech bývá, sháněl jsem si o kapele všemožné informace, a tak jsem pochopitelně brzy narazil i na existenci tajemné entity zvané FUNEREAL PRESENCE. Bestial Devotion, ona chobotnice za škopky Negative Plane, totiž mistrně vládne nejenom paličkám, ale i ostatním nástrojům, bez kterých se poctivý metal neobejde, a své pravověrné hudební choutky realizuje právě zde. První oficiální nahrávka „Sepulchral Cold“ vyšla bez fanfár také v roce 2011, a to na desetipalcovém vinylu. Avšak jeho hudební obsah byl znám jen málo jedincům i přesto, že jej vydalo kultovní vydavatelství AJNA, a dokonce se mu dostalo pozornosti ve Fenrizově „pořadu“ Band(s) of the Week. A aby toho nebylo málo, „Sepulchral Cold“ o rok dříve předcházela obskurní demo kazeta. Ta sice obsahovala stejný materiál jako zmíněné EP, ale její existence byla široké metalové obci dosud skryta. Některé poklady black metalového undergroundu je stále nutné „pracně“ vyhledávat…
„The Archer Takes Aim“ je tedy první dlouhohrající deska FUNEREAL PRESENCE, která nabízí čtyři nové skladby, z nichž tři přesahují hranici deseti minut. Honosí se tedy tohle dílo přídomkem „progresivní“ či nedej bože „moderní“? To v žádném případě. Tahle deska je vysloveně archaická! A to i bez toho, aby Bestial Devotion hrál jak ponocný a schovával své riffy v zahuleném zmatku, tak jak to mají ve zvyku jistí samozvaní ochránci starých pořádků. Takový přístup není nutně špatný, ale FUNEREAL PRESENCE jsou jiní. Jejich poklona staré škole je vznešená, kvalitní a autentická (a přenesu se přes fakt, že si občas vypůjčí nějaký ten riff, hehe).
V prvé řadě se jedná o poklonu škole severské. Druhá a třetí deska Darkthrone tady smrdí z mnoha riffů, stejně jako rané surové vyznění Emperor. Ovšem Bestial Devotion je zcela jistě fanouškem i našich Master’s Hammer či pánů z Tormentor a věřím, že nadšeně hrozí i u inteligentního a potemnělého heavy metalu, jakým se prezentovali třeba Mercyful Fate. A nad tím vším se samozřejmě vznáší i sakrální aura domovských Negative Plane. Snad bych měl jen upozornit a dodat, že byste neměli očekávat černočerný monolit ozářený pohřebním měsícem. „The Archer Takes Aim“ je mystická a surreální nahrávka, ze které dýchá atmosféra skomírajícího dne a přítmí večera.
Tohle album rozhodně není jednohubka, nad kterou si snadno smlsnete. Hitovek se nedočkáte a pro někoho budou skladby příliš rozvláčné a dlouhé. I mně chvíli trvalo, než jsem si všiml jak pozvolna, avšak účinně kompozice sílí. Nedočkavcům bych tedy doporučil se dříve soustředit na předposlední instrumentálku a závěrečnou „Gestalt des Endes“, které mi přijdou o něco účinnější. Avšak desku si pořádně vychutnáte až s opakovanými poslechy a pozorným studiem.
FUNEREAL PRESENCE rozhodně doporučuji, a to nejen fandům zmíněných kapel a starého black metalu. „The Archer Takes Aim“ asi nebude velebit každý, ale vůbec bych se nedivil, kdybychom se k ní po mnoha měsících vraceli raději než k mnoha jiným takzvaným „deskám roku“.
K recenzi poskytli: Sepulchral Voice Records
