Je až neuvěřitelné jakým tempem vznikají ve světě nová seskupení v různých žánrových skupinách. Člověka to donutí k přemýšlení, zda-li je to dobře či špatně...? Na tuto „otázku“ si zkuste odpovědět pokud možno každý sám. Je to přirozený jev, každý se chce nějakým způsobem vyjádřit a hudba jako taková je velice dobrým způsobem jak vyjádřit své pocity, emoce, vztek nebo naopak radost.
Někteří lidé prostřednictvím svých písní vyjadřují lásku k spasiteli Ježíši, ale je také mnoho takových, kteří chtějí projevit úctu Bohu svému, Bohu, jemuž lidé dali mnoho jmen…Temný Bůh vyobrazován s kozlí hlavou, Bůh jehož jméno je Satan. Hledáte někoho, kdo chce hudbou vyjádřit své sympatie k Pánu pekel? Velice rád Vám poradím. Dámy a pánové, představuji Vám Neetzach, věrné služebníky temného Pána. Pocházejí z chladného Norska, země zasvěcené black metalu. Ač vzešli z hloubi pekel v roce 1993, mají za sebou pouze demo „Pinseltronen“ z roku 1995 a novinkový počin „True Servants of Satan“. Jedná se o opravdu obskurní nahrávku vysokých kvalit. Silný nádech staré školy s místy velice jednoduchou strukturou kompozic. Tři čtvrtě hodiny hutného black metalu, táhnoucího se jako puch z tlející zdechliny. Ostře vyznívající kytarové riffy zabřednou sem tam do thrashových vod, a vytváří dosti temnou atmosféru této prvotiny. Pomalé údery bicích působí dosti morbidním a pochmurným dojmem, připočtěme-li k tomu skřeky a chaotické árie všech tří zúčastněných pánů, budete zcela jistě uneseni. Nepřímo narážím na to, že citlivější posluchači mohou reagovat dosti otráveně, přeci jen, nejedná se o desku na jeden poslech. Satanismus vystupující z každého slova, výkřiku, míšený s lehkou perverzí a obscénností, tímto způsobem se představuje textová stránka alba. Napichování křesťanské havěti na obrovské obrácené krucifixy…zajímavá to myšlenka. Myslím, že mnoho lidí tahle téza urazí. Kapela neuráží křesťanstvo jen tak bezmyšlenkovitě, nabízí i zajímavé myšlenky. Zajímá vás, kdo za tou celou nesnášenlivostí a hudební genialitou stojí? Tři hudebníci oplývající neobyčejnými zkušenostmi, každý z nich působí v další kapele zvučného jména. Hlavní skřekvelmistr Gidim Xul má opravdu šikovný hlásek, hraje si s hlasivkami, vytvářejíce šílené hlasy. Další člen družiny nese jméno Vrangsinn, v tuto chvíli z židle vyskočí každý věrný fanda Carpathian Forest, i když si myslím, že 160 kilový drobeček ovládající jak kytaru tak basu, nosit tanga nemusí…U Carpathian Forest předvádí velice slušnou hru, ale i velice slušný cirkus od začátku až do konce. Poslední jméno Dirge Rep bude známo všem, jejichž sluchovodům byla v dřívějších dobách dopřávaná kvalitní porce black metalu ve formě Gorgoroth. Vynikající bubeník, který umí zahrát jak energické sypačky neuvěřitelného tempa, tak tempa pomalá ukazující na tvorbě Neetzach. Neetzach přímo dokazují, že i black metal nemusí být vždycky hrán v rychlém a zběsilém tempu, nýbrž zvolnění vytváří příjemné uvolnění a dopřává zcela jinou atmosféru.
Jedenáctiletá pauza kapely, nikoliv členů samotných, byla konečně ukončena a ledy byly prolomeny. Nikdo nečekal zázrak ani divy. Hudebníci měli dost práce ve svých mateřských kapelách, přípravy nových desek, světová turné atd. Naštěstí se pekelníci v pravou dobu sešli a dali dohromady dílo „True Servants of Satan“. Zbožňuji tuhle desku, staňte se „True Servants of Satan“!!!
