1. Ahoj! Začal bych trochu netradičně a pozastavil bych se nad obaly Vašich desek. Vždy byly náměty osobité a bylo se nač dívat, obal k novince mi přijde trochu jednodušší, ale o to zmatenější, o to teď ale nejde... Zajímalo by mně co má představovat a jaký je ideologický cíl nové desky „The Well Of Light Has Finally Dried“?
Mají alba vždy koncepčního ducha?
Na posledních dvou albech jsme pracovali s italským umělcem Lorenzem Marianim, vždy stačilo mu jen nastínit, oč nám jde, a on už pak jen tvořil, co mu jde nejlépe – temná a zvrácená díla. Myslím, že nejlépe to popsal sám Lorenzo:
Helveteshymner - „U tohoto alba kapela požadovala něco ve stylu Theodora Kittelsena, norského umělce, který už spolupracoval např. s Burzum. Obal zobrazuje krvavou stopu vedoucí z kostela obklopeného přírodou.
The Well of Light has Finally Dried - „Při druhé spolupráci se švédskou kapelou jsme chtěli najít nějakou alternativu k obvyklým BM obalům. Vzhledem k tomu, že jde o koncepční album, grafika znázorňuje novou realitu, ve které světlo bylo zcela pohlceno, a se stvůrami zrozenými v jiné, temné dimenzi.
2. Zatím jsem neměl možnost slyšet desku celou, mohu tedy těžit pouze z ukázek... ale pokud bych prezentovanou hudbu porovnal s předchozím albem „Helveteshymner“, kde jste se prezentovali o mnoho agresivněji než například na „Ocularis Infernum“, došel bych k závěru, že novinka je opět někde jinde! Dýchá na mě takový lehký Darkthrone feeling, skladby mi přijdou pomalejší, ale nikoliv nepůsobí jako jednoduchá kopírka! Jak bys ty, jakožto tvůrce, popsal hudbu na „The Well Of Light Has Finally Dried“ a v čem vidíš největší rozdíly od předchozí tvorby?
Mezi posledními dvěma alby jsou zásadní rozdíly. Nové je mnohem syrovější než všechna předchozí a zvuk je mnohem víc oldschoolový. Měli jsme pro to několik důvodů a výběr studia byl ten hlavní. Na „Helveteshymner“ jsme vynaložili kolem 2500 Є v Soundlab Studios, zatímco na poslední nahrávku jsme měli jen něco okolo 700 Є. A protože smlouvu se Soundlab už z pochopitelných důvodů nemáme, rozhodli jsme se zkusit studio poblíž, v boudě uprostřed lesů. Byla to jejich první metalová nahrávka, ale mně se líbilo, jak se to nakonec vyvinulo.
3. Nad zvukem bych se ještě pozastavil... Jak to máte se studii? Natáčíte pokaždé někde jinde a stále hledáte optimální a autentický zvuk nebo rádi experimentujete?
V případě nového alba jsme plánovali opět nahrávání v Soundlab Studios, ale pár týdnů po dokončení „Helveteshymner“, Mieszco, který se studiem jednal, zemřel v asijském tsunami. Takže proto jsme se nevrátili, a na předešlých albech jsme spolupracovali se studii, která nám to nabídla. Například na „Ocularis Infernum“ nám náš tehdejší label Adipocere Records nabídl turné ve Francii a my to zkombinovali s nahráváním ve francouzském studiu, se kterým byli v kontaktu. Byla to zajímavá zkušenost, ale od té doby spíš upřednostňujeme studia, kde není takový problém s domluvou...
4. Jen taková vsuvka... Texty jsou v rodném jazyce, pokud se nemýlím, co Vás nutí k tomu nazvat desku anglicky? Dle mého by bylo příjemnější udržet vše pohromadě... Ale je pravdou, že jazyky dosti prolínáte a to není na škodu...
Píšeme hodně textů, některé švédsky, některé pak anglicky. Ale mnohé zní o dost lépe v naší rodné řeči než v angličtině, takže je necháme, jak jsme je napsali. Ničím se v naší tvorbě neomezujeme. Poslední nahrávka je povětšinou švédsky, ale když se podíváš např. na „Helveteshymner“, tam je zas většina anglicky, pokud si dobře pamatuji.
5. Trochu jste polevili i v počtu skladeb, čím to? Vyjádřili jste co jste chtěli a konec, nebo chyběla invence? Neříkám, že by šest 6 skladeb bylo málo, ale...
No, v tomto případě jde o nedorozumění... Když jsme mluvili s Miriquidi, řekli jsme, že máme dost materiálu na mini-CD. Takže když jsme vše nahráli, měli jsme za to, že je to na mini-CD dlouhé až dost. Nemám ponětí, proč bylo propagováno jako běžná alba. Určitě to nemá nic společného s nedostatkem nápadů. Šlo spíš o nedostatek peněz, který nám znemožnil další nahrávání ve studiu.
6. Po delší době došlo ke změně vydavatele. Jaký byl důvod a na jak dlouho jste upsáni Miriquidi Productions?
Ano, někteří pravděpodobně vědí, že Adipocere přestali vydávat. Takže při vystoupení, které nám zařídilo Miriquidi, jsme se dohodli, že u nich uděláme pár nahrávek. Máme poměrně volnou smlouvu. Takže teprve čas ukáže, jestli Miriquidi vydá i naše další album nebo to bude někdo jiný. Máme otevřené možnosti, takže pokud by nějaké vydavatelství mělo zájem, ať se klidně ozve se svou nabídkou.
7. Na kvalitě Blodsrit se bez debat projevuje i stabilita sestavy, která je opravdu velmi impozantní. Vypadá to, že jste velkými přáteli a nevrážíte si nůž do zad, jak začíná dnes být čím dál častější... Jak ty se na tohle sám díváš?
Máme stabilní sestavu již léta hlavně proto, že jsme se všichni znali dost dlouho předtím, než jsme začali hrát. Žijeme v poměrně malém městě, takže se tu všichni metalisté tak nějak znají a každý hraje v různých kapelách. Blodsrit byla dlouho záležitost jedince, dokud se nezačaly objevovat nabídky na živá vystoupení a další alba.
Jediný, kdo Blodsrit opustil, byl náš bývalý baskytarista, chtěl se zaměřit víc na pagan... Ale dodneška se často sejdeme na pivu, takže mezi sebou nemáme spory...
8. Od dob videoklipu ke skladbě „The Glorious Rise Of The Flames“ z alba „Ocularis Infernum“ již nějaký ten rok uběhl, přemýšlíte nad jeho mladším bratrem? Osobně se přiznám, že jak skladba tak klip mi velmi imponuje, i když si na podobné gothic serepetičky nepotrpím :-).
Video se točilo během našeho turné ve Francii roku 2002. Jeden chlápek se nás prostě zeptal, jestli by nám mohl natočit video zadarmo a my souhlasili. Nápad a tvorba je kompletně jeho práce, ale my jsme spokojeni s tím, co z toho vzniklo. Já bych jen možná raději trochu víc nahoty... Vypadala dobře... hehe
9. Hlavně z alba „Helveteshymner“ bylo jasně slyšitelné, že pocházíte ze severu. Švédská škola se nezapře... Chtěli jste takto směřovat nebo to bylo věcí přirozenou a spontánní? Dokázal bys odhadnout jakým směrem se budete hudebně pohybovat nadále? Jestli se navrátíte do melodičtějších vod „Ocularis Infernum“ nebo budete pokračovat v nastoleném „trendu“?
Vše, co tvoříme, tak nějak přirozeně vyplývá z nás. Nikdy jsme nepsali hudbu tak, aby bylo vidět, odkud pocházíme. Ale asi je pravda, že „Helvetshymner“ má takový „švédský“ zvuk, zatímco nové album zní trochu víc „norsky“, abych tak řekl... Skladby pro nové album, na kterých momentálně děláme, jsou různorodější a pravděpodobně budou tak na rozhraní posledních dvou alb. Alespoň to tak zatím vypadá, ale dokud nezačneme nahrávat, může se stát cokoliv, takže očekávejte neočekávatelné.
10. Mohl by jsi prosím, Naahzi, objasnit co vůbec znamená Blodsrit a jaká kapelu spojuje filozofie? Jste muzikanti, kteří mají podobné hudební cítění?
Slovo Blodsrit je z prastarého pohanského rituálu, kterému se říká „blot“. Do angličtiny by se to dalo přeložit jako „krvavý obřad“. Pokud by někoho zajímaly historické kořeny, http://www.ealdriht.org/blot.html by mohl být dobrý začátek... A v nápadech a hudebním cítění se shodujeme. Všichni jsme tak nebo tak magoři...
11. Poněvadž při vymýšlení interview poslouchám „Helveteshymner“ :-), nedá mi nezeptat se jestli se i na novince vyskytuje nějaká lehčí vsuvka v podobě čistého vokálu...? Přiznám se, že „Ildjarn“ patří společně s „Vanmankt“ dle mého k nejlepším písním na albu...
Souhlasím, že Illdjarn je impozantní. Je to vlastně Kribbova práce, hrál s námi několik koncertů na kytaru. Občas se pustíme do nějaké spolupráce. Účastnil jsem se nahrávání s jeho kapelou Portal a on s námi taky příležitostně hraje. Takže jsme mu nabídli podílet se na „Helveteshymner“ a Illdjarn je výsledek. Čisté vokály nazpíval on, ale jestli v něčem podobném budeme pokračovat, to prozatím nevíme. Máme jeden nejmenovaný společný projekt, několik skladeb a také vydavatelství, které nás podpoří s čímkoliv, co nahrajeme. Takže v budoucnu se pravděpodobně dočkáme nahrávky v duchu Illdjarn.
12. Když jsem se zaposlouchával do starších, či rovnou nejstarších nahrávek Blodsrit, přišlo mi, že jste se topili sami v sobě... Vše na mě působí ve smyslu jako by jste experimentovali či postrádali zkušenosti, které jste v oné době určitě měli... Jak se ty díváš na počátky Blodsrit?
Na počátku Blodsrit jsem stál já, sám, jak jsem si vybral. Myšlenky na vytvoření black metalové kapely jsem měl již mnohem dříve, když jsem ještě hrál v death metalové „Primitive Symphony“. Chtěl jsem vytvořit něco svého, něco mnohem jednoduššího než s onou kapelou, takže jsem se s kytarou sebral, odstěhoval a založil Blodsrit. Jediné, co jsem měl, byly nápady, o hraní jsem nevěděl nic, takže to jde na starších nahrávkách pochopitelně slyšet.
13. Otázka image... je pro kapelu vizuální stránka důležitá? Myslíš, že při živém vystupování a vlastně z celkového pohledu fanouška je důležité to co vidí, k tomu co mu prostřednictvím své hudby servírujete?
Jsme toho názoru, že black metalové kapely nemohou vystupovat pěkně učesaní v oblecích. Black metal je víc než jen hudba a proto také neustále používáme corpse-paint atd. Hrát naživo musí být pro oči i uši pořádná dávka blasfemie. Nic víc, nic míň...
14. Zaujala tě některá z nahrávek, která v tomto roce vyšla? Mě osobně například „Death Triumphant“ od Setherial...
Momentálně jsem se zasekl u „Ad Majorem Sathanas Gloriam“ od Gorgoroth. Mistrovské dílo, každá vteřina alba.Také Satyricon s „Now, Diabolical“ je pro mě jednou z nahrávek roku!
15. Co mě za poslední dobu velmi zarmoutilo byl fakt, že za jediný týden došlo ke ztrátě tří významných švédských black metalových osobností... Jedním byl Otto Wiklund (Lord Moloch), druhým Jon Nödtveidt a třetím Kvarforth (který je tedy zatím jen nezvěstný). Říká ti něco hudba In Battle (potažmo i Setherial), Dissection či Shining? Nebo zda-li jsi dokonce někoho z nich znal osobně?
Nemyslím si o tom celkem nic. Možná prostě došli do stádia, kdy už pro ně život na tomto světě neměl žádný další smysl. Lidé žijí a lidé umírají, není třeba se v tom šťourat. Někteří nás mohou nějak ovlivnit a tak si získají náš věčná respekt, pro to, co dokázali, a jejich dílo bude žít stále. Kéž nejdou, co hledají... My si na ně připijeme...
16. Rád bych ani tentokrát nevynechal sondu do znalostí zahraničních hudebníků o České Republice... Víš něco o naší historii, památkách (teď nemyslím pivo, hehe) či znáš nějaké místní kapely?
No, tak si vyřadil jedinou věc, kterou v ČR znám. Bohužel jsme tam nikdy nehráli, ale pokud budeme mít možnost, rozpoutáme u vás peklo, o tom nepochybuj.
17. Máš rád krásy, které se zrodily ve Švédsku? Ať již třeba sochaře Carla Millese, jehož sochy jsou na vysokých skalních útesech v Millesgarden, či přírodní úkazy v podobě nádherných uskupení jezer, kterých máte ve státě opravdu mnoho...? Přesto, je nějaké místo kam by jsi poslal člověka, který je ve Švédsku poprvé v životě?
To pochopitelně rád mám... Ale o Carlu Millesovi jsem vlastně nikdy neslyšel, dokud jsem si nepřečetl otázku. Asi nemám v kultuře moc velký přehled, jak bych měl mít... Hehe... Ale jak jsi říkal, určitě máme nejkrásnější přírodu na světě, tady na severu.
18. Toto je z mé strany vše. Mnoho úspěchu s novinkou, a věřím, že se někdy, třeba i v rámci turné podíváte za Námi...do České Republiky!
Jak jsem již říkal... Přijedeme, jak jen to bude možné, takže se uvidíme a české pivo poteče proudem...
Na zdraví a buďte připraveni na naši další dávku anti-human propagandy...
