Současní VORTEX UNIT vznikli na troskách původní kapely The Crypt. Z dob fungování této kapely také pochází většina materiálu na debutovém EP „Nec Plus Ultra“. Na jaře roku 2011 se natáčely kytary a basa, což měl pod palcem tehdejší bubeník Feda. Zbytek materiálu se dotočil v českém studiu Shaark v červenci téhož roku a následně si VORTEX UNIT na podzim vzal pod svá křídla Gothoom Productions. Celá pouť byla nakonec v květnu letošního roku zakončena vydáním EP „Nec Plus Ultra“. Nutno podotknout, že současná sestava kapely nemá až na dvě výjimky nic společného s tou, která EP nahrála. Zůstal pouze kytarista Wigo Mortarius a zpěvačka Siren. Ostatní pozice v kapele obsadili noví členové.
Úvod desky mi hned zkraje se skladbou „Gnosis“ připomněl hudbu, jakou zprofanovali například dnes tak proklínaní Dimmu Borgir. A taky jsem po pár vteřinách dostal pořádnou facku, protože se hned objevil prvek, který pro mě dojem z celého projevu kapely poněkud sráží. Nemůžu říct, že by zde ženský zpěv byl falešný nebo nějak špatný. Bohužel pro mě však zde tvoří většinou především rušivý element, nezapadající úplně do konceptu skladeb. Možná je to ale jen tím, že nejsem bůhvíjakým příznivcem ženských vokálů obecně. Skladby mají jinak spád, mění se tempa, riffuje se a je tu i řádná hrst melodií. Byť to není zrovna styl black metalu, který bych doma nějak výrazně vyhledával, i tak lze slyšet, že skladby jsou složeny s citem.
Z kolekce pěti skladeb bych vyšvihnul především agresivní „Scorned Accuser“, které nechybí ani death metalová obhroublost a tah na branku. Zajímavější skladbou pro mě také byla „Starting Deep“, což je dost atmosférický kousek, hodně nasáklý dimmáčským stylem. Nejvíc mě však bavila finální bonusovka „Poser Non-Plus Ultra“, jež je zas napumpovaná dupající energií, evokující pozdnější tvorbu norských Satyricon. Materiál je ale v konečném výsledku vyrovnaný a úroveň nijak standardně neklesá.
Zvuk je krystalicky ošetřený, přestože byl z poloviny tvořený v domácích podmínkách. Vyniknou i aranžerské detaily, zdvojení kytar či vzájemné provázání zpěvů. Ani bicí nezůstávají v pozadí, chvílemi nekompromisně sypou, aby se vzápětí vrhly do technických fines. Pokud jsem správně pochopil, kytary jsou nahrávány v domácích podmínkách, a tak přestože nezní špatně, v určitých chvílích trochu zaostávají za zbytkem nahrávky a znějí dost nekonkrétně, ale dost možná to byl jednoduše záměr autorů.
Přestože muzika, jež VORTEX UNIT prezentují na svém EP, nepatří zrovna k věcem, ke které bych měl na piedestalu svých hudebních zájmů, i tak musím uznat, že ve svém stylu jde o celkem vyváženou záležitost, jejíž další směřování ukáže až dlouhohrající deska, kde se bude moci projevit současná sestava (EP je převážně dílem Bestiala, a to jak hudebně, tak textově). Vzhledem k dalším okolnostem, jako jsou smlouva s Gothoom productions a například jejich následující vystoupení na Gothoom festivalu, mají zjevně slušně našlápnuto.
