1. Ahoj! Jak se daří? Mohl by jsi nám prozradit jak se v posledních dnech v Kampfar věci mají?
Ahoj, zdravím! Daří se mi lépe než kdy jindy, díky za optání.
Musím říci, že zájem o Kampfar je ohromující. Takže zrovna teď… jde všechno výborně a já jsem úplně spokojen se situací.
Ano, máme na příští léto naplánováno několik festivalů a koncertů. A taky nejspíš budeme mít v únoru turné, ale kde, to zatím vážně nevím, protože není nic napevno domluvené. Ale poté začneme psát nové věci. Neumíme skládat zrovna moc rychle, abych tak řekl; takže je pro nás důležité se teď co nejvíc soustředit.
2. Po zhruba 7 leté pauze přicházíte s novým CD „Kvass“, jak probíhalo natáčení? Jak jste jako kapela spokojeni?
Album jsme natáčeli ve studiu Silvertone v Norsku a produkovali jsme jej my sami spolu s Rune Jørgensenem. Chtěli jsme, aby bylo spontánní. Dávali jsme do něj energii a všechny emoce a zažili jsme ve studiu pěkně intenzivní chvíle. Když jsme nahrávali, nebrali jsme zbytek hudební scény vůbec na vědomí, zaměřili jsme se jen na sebe a náš vlastní zvuk a myslím, že se nám to povedlo. Takže nic z toho nebyla žádná hračka, opravdu, byly to tři měsíce tvrdé práce. Taky musím říci, že nic jsme neudělali jen tak, bez úmyslu! Týká se to taky studia a zvuku!
Upřímně, jsme s tím albem velmi spokojeni, takže předpokládám, že další natočíme v Silvertone také.
3. Jak by jsi popsal hudbu podanou na „Kvass“? Je Kampfar pořád význačný svým typickým zvukem a atmosférou plnou krás přírody? Nebo je snad něco co posluchače na nahrávce výrazně překvapí? Vím, že jsi sám psal v rozhovoru, že se snažíte, aby každé album bylo něčím odlišné od předchozího i od ostatních kapel...
Každá skladba má teď své vlastní téma. Myslím, že každá stojí víc sama o sobě. “Kvass” v několika krátkých větách vykládá o pravé duši Kampfar. Chtěli jsme se zavrtat až k našim samým kořenům, aniž bychom pozbyli jakousi novost. Ale jinak myslím, že Kampfar jsou prostě pořád Kampfar a nemyslím si, že by se toto album nějak zásadně lišilo v myšlenkách a duši Kampfar než předchozí alba!
“Kvass” je podle mě taky nejráznější album ze všech, když uvážíme produkci spolu s texty a hudbou. Nikdy jsme nedali do nahrávání tolik energie jako nyní.
4. S ohledem zpět... Jaký vidíš rozdíl mezi „Fra Underverdenen“ a novinkou „Kvass“? Mohl bys prozradit jak bude vypadat booklet? Pokud budou texty v Norštině, najdeme i nějaké přeložené do Angličtiny? Odkud pochází úvodní cover na album?
Když porovnáš „Kvass" s našimi předchozími alby, řekl bys, že je mnohem ucelenější s rozmanitějšími tématy než „Fra Underverdenen“ kupříkladu. Protože tím vedla výrazná červená spojnice, skrze texty i hudbu. Bylo to spíš album, které vyprávělo příběh z určitého období tady na severu a nastavovalo mu zrcadlo. Tentokrát už je to jinak (přestože duše toho všeho se nemění), ale v jistém smyslu se vracíme k našim počátkům.
Obal k nám taky perfektně sedí, musím říct, že celé je to 100% Kampfar. Co se týče bookletu, je to práce Jona Lunduna. Ale co je na tom opravdu skvělé, je fakt že na všech těch fotografiích je náš domov, ukazuje to, odkud Kampfar skutečně pocházejí a kde jsou naše kořeny!
Pokud jde o člověka, co fotil přední část obalu, mohu jen doporučit celou jeho tvorbu, vše je na internetu. Protože je to doopravdy velký umělec (na našich stránkách je odkaz).
Jinak co se týče textů, chtěl bych nejdříve zdůraznit, že jsem Nor a proto se taky vyjadřuji v rodném jazyce. Vždy to bylo tak, že se mé texty týkaly hlavně Norska, norské přírody, mytologie a pověr souvisejících s naší přírodou a pohanskou vírou. Jsou to pro Kampfar důležité záležitosti a proto je, podle mě, nejlepší, vyjádřit je v norštině. Ale máme taky dvě skladby v angličtině, „Norse“ a „Ravenheart“. Chtěli jsme, aby i ti, co norsky neumí, věděli, o čem vlastně naše hudba a texty doopravdy jsou, takže jsme se pro ně rozhodli nahrát dvě věci anglicky.
Uff, kde bych měl začít s výkladem smyslu textů?
No, alespoň se o to mohu pokusit třeba u první skladby alba – „Lyktemenn“. Jde o věc, o které jsem chtěl psát již před spoustou let, ale neměli jsme hudební materiál, který by se k tomu hodil. Souvisí s nejstarší historií Norska a taky s pověstmi, které jsou pevně spojeny s naším lidem a zemí!
Hmm, neznám v angličtině to správné slovo, ale mohu Vám to alespoň ukázat na hollywoodské verzi výkladu. Protože Tolkien tuto věc ukradl z naší mytologie a vložil do svého Pána Prstenů! Je to i ve filmu.
Je to fenomén, který se může v přírodě zjevit i dnes a já sám s tím mám zkušenosti. Je to něco jako modré plameny v některých částech krajiny. Dlouho se o tom nikde nemluvilo, až do nedávných dob, protože křesťané se snažili, jak jen mohli, aby byl tento fenomén zapomenut. Protože Norové kdysi věřili, že jsou to duše jejich předků.
Přeloženo to bude něco jako „Ohniví lidé“ nebo „Lampoví lidé“ či něco obdobného. Doufám, že to něco o podstatě věci vypovídá.
Není to žádná posraná pohádka, je to čisté pohanství.
„Ravenheart“ je anglická skladba a jsou v ní opravdu, abych tak řekl, všechny esenciální prvky Kampfar, celé pohanské víry a pagan black metalu. Tím samozřejmě nechci říci, že jde o nějaká pravidla a organizace! K čertu s tím! Je to o svobodě a svobodných myslích s podobným směřováním! Ale žádné organizace či skupinky. Následujte havraní srdce!
5. Co bylo důvodem tak dlouhé odmlky? Menším popisem událostí zcela jistě vysvětlíš mnoho věcí, okolo minulosti Kampfar, pro ty, jenž nevědí co se s vámi dělo...
To je otázka, která asi trápí každého, jak se zdá. Ale bohužel na to odpovím jako vždycky. Po druhém albu jsme já i Thomas zažívali složité období, bylo třeba si spolu vyřešit spoustu osobních záležitostí, než jsme mohli znovu nahrávat. Bylo to dost těžké a museli jsme Kampfar na chvíli uložit k ledu. Měl bych ale zdůraznit, že jsme s Thomasem nikdy nebyli nepřátelé nebo tak, vždy jsme byli přátelé a taky jsme dobře věděli, že až bude vše dobré, Kampfar povstanou ještě mnohem silnější. Oba jsme prostě měli osobní problémy a bylo třeba je řešit, než jsme se rozhodli obnovit činnost kapely. Trvalo to skoro tři roky. A dostat zas celou naši skupinu do formy jako jeden celek zabralo další dva. Takže když to sečteme, bylo to skoro pět let, než jsme mohli začít znovu hrát. A tak jsme znovu tady. Zpět a připravenější než kdykoliv předtím. A to je pro mě momentálně nejdůležitější!
6. Chystají se k nové desce nějaké propagační materiály? Trika, nášivky či něco podobného?
Zrovna teď nic takového nemáme. Ale tiskneme je na každé nové turné. A na tom minulém měla trička a podobné artefakty dost úspěch. Dokonce jsme v Portugalsku museli nechat dotisknout další várku, abychom vůbec byli schopni dokončit turné s propagačními materiály, protože v půlce už bylo vše vyprodáno!
Zároveň se teď ale snažíme dostat do oběhu stará trička + natisknout nový design atd. Takže si myslím, že se to brzy zlepší.
7. Rovněž se chystáte na velké turné, těšíš se na zážitky (i nehudební) spojené s poznáváním nových klubů a lidí?
Zrovna jsme na jaře dokončili evropské turné. A bylo hodně povedené. Spousta báječných míst, skvělých koncertů a v neposlední řadě spousta skvělých lidí. Velmi vydařený návrat. Zcela určitě to není naše poslední turné Evropou, to je jisté! Obecně si všichni turné hodně užíváme. Hráli jsme na menších i větších koncertech, v městečkách i velkoměstech a každé místo mělo co nabídnout, dle mého názoru.
Nikdy jsme nebyli žádná z těch velkých „mainstreamových“ black metalových kapel z Norska. Nikdy jsme o to ani neusilovali. Naše hudba jde z hloubi našich srdcí a když tvoříme, nebereme prodejnost vůbec v úvahu, to je důležité; naše hudba je Kampfar a nemělo by se přistupovat na žádné kompromisy, jen aby se toho víc prodalo apod.
Jsem samozřejmě velmi spokojen s Kampfar a s tím, čeho jsme zatím dosáhli. Kampfar je celý můj život! A jsem neskonale pyšný na to, že můžeme koncertovat všude možně a potkávat lidi, kteří třeba urazili pěknou dálku, jen aby viděli naše vystoupení. To je pro mě mnohem opravdovější než prodejnost alb. To je to, proč dýchám a žiji, a jsem opravdu hrdý na to, co děláme.
Plánujeme taky hodně festivalů a možná nějaké menší turné příští rok, ale je dost brzy mluvit o tom v této chvíli! Ale mohu slíbit, že si v budoucnu ještě Kampfar naživo užijete dost. Na 100%!
8. S otázkou klubů bych spojil ještě jednu: jaké to je s kvalitou klubů v Norsku? Ať se to již týká kvality ozvučení či fanoušků?
Co se týče klubů, lidí atd., Norsko na tom není zrovna nejlépe, jak by sis asi mohl myslet. Ale samozřejmě máme některé dobré, například klub „Hydranten“ ve městě Hamar, ten stojí za to navštívit.
9. Zavítáte hned na vaší druhé zastávce k nám do České Republiky, byl jsi již někdy v našem státečku? Jaká země tě kdy učarovala nejvíce?
Samozřejmě, pokud budeme mít čas a nabídky. Byla by to pro nás čest. Takže doufejme!
Hmmm... která země se mi nejvíc líbila? No upřímně, je to pro mě nezodpověditelná otázka, protože, jak už jsem zmiňoval, každé místo má něco do sebe, něco speciálního, co nemůže být srovnáváno. Takže na to doopravdy neumím odpovědět, upřímně!
10. V Čechám máme největší spotřebu piva na světe. Ochutnal jsi již někdy české pivo a jak ti chutnalo? Holduješ rád alkoholickým radovánkám?
To vím, české pivo už jsem pil. Ale prosím, nechtějte po mně jména, protože na to si doopravdy nevzpomenu, hehe... Tahle otázka by byla lepší pro 1113 (bicí), protože to je odborník přes pivo v Kampfar. Já osobně raději whisky a s tou jsem si už několik alkoholických dýchánků i rvaček opravdu užil.
11. Jelikož jsem také muzikant, zajímá mě co používáte jako kapela za značky kytar, aparátu apod...
Thomas hraje na kytary značek ibanez a fender.
John používá baskytary bc-rich.
A taky už 12 let používáme bicí tama.
12. Co říkáš na Norskou a vůbec celosvětovou metalovou scénu? Řekni co ti vadí, co se změnilo a co tě těší…
Scéna v Norsku se od začátků 90. let trochu změnila, to bezpochyby. Ale norská metalová scéna nikdy nebyla zrovna otevřená a je mi špatně, když kdejaký zmrd pěje ódy na tohle období, přičemž ho většinou ani sám nezažil!
Nebylo v tom tehdy až tolik obrovské a úžasné bratrskosti, jak se mnozí chvástají. Někdy mi přijde, že to bylo dokonce úplně naopak. Někteří lidé se s tímhle obdobím rádi chlubí, mluví o „black circle“ atd... Dobře, taky si myslím, že v jistém smyslu byl ten základ black metalu tehdy mnohem opravdovější, ale na druhé straně tam bylo mnohem víc závisti a trendovosti, než je tomu dnes. Lidé, co něco říkali jen proto, že to bylo správné, protože to byl „zákon“, jestli mě chápeš.
Z tohoto hlediska mám raději dnešní scénu.
Ale je to, samozřejmě, zase dost pofidérní. Protože dnes je zas o dost mizernější a ubožejší, abych tak řekl. Takže, abych byl upřímný, nevím! Mě prostě jen unavují pitomci, co se skrz tehdejší scénu a skandály snaží dostat do medií. To je to, co mě vážně štve!
Mám víru v budoucnost... ale doopravdy nevím!
Jsou kapely, které se nad to všechno dokáží povznést a hodně z těchto kapel má můj naprostý respekt, přestože stalé méně a méně často mě dokáže něco ohromit, upřímně řečeno! Ale některé z kapel, co doopravdy obdivuji, jsou kupříkladu: Hades Almigty, Aeturnus, Immortal, Sarcoma a pár dalších.
13. Co si doma rád pouštíš za muziku? Spousta metalových hudebníků třeba metal doma neposlouchá. Jak jsi na tom tedy ty? „Ujíždíš“ na nějakém nemetalovém stylu?
Poslouchám cokoliv metalového, co stojí za to. Ale určitě i jiné věci. Hodně mě ovlivňují například staré klasické věci jako Bach, Grieg atd. Ale metal je jistojistě moje největší droga!
14. Jak nyní, s odstupem času, vzhlížíš na začátky Kampfar?
Myšlenky na Kampfar jsem měl ještě než jsem začal se svou starou kapelou Mock v roce 1991. Ale kvůli nedostatku času jsme začali hrát, až když se Mock rozpadli.
Mám zcela jasnou představu, jak by Kampfar měli vypadat, znít, i jací by měli být, už od samého počátku. Naší muziku jsem zařadil jako „norský pagan folk metal“ a od té doby mě nikdy nenapadlo žádné lepší nebo přesnější označení!
Ze začátku jsme měli dost problému kvůli onomu pálení kostelů a s obrovskou kritikou pagan/black metalu médii. Já sám jsem s tím měl potíže, policie mi kontrolovala a zadržovala poštu a já jsem měl plné zuby všech těch lidí okolo, celé společnosti... Stručně... život byl tehdy o něco těžší.
Když bych měl srovnávat, je to dnes jako procházka růžovou zahradou, oproti tehdejšku.
15. Viděl jsem video záznam živě zahrané písně „Norse“, máte natočeno víc takovýchto záznamů? Neplánujete někdy i živé album? Nebo snad klip k některé z písní? Byla by krása se podívat na to, co se vám zrodí v hlavách.
Už o tom docela dlouho vážně uvažujeme. Zatím máme asi tak 10 hodin záznamů, takže prostě uvidíme. Momentálně o tom nemohu nic víc říci, omlouvám se.
16. Máš nějakou oblíbenou literaturu, která ti hodně v životě dala či která tě inspiruje a odráží se v textech?
Samozřejmě, že čtu, ale musím říci, že nic z toho mě v psaní textů moc neinspiruje. Ale historické a fantasy knihy mám bezpochyby nejraději.
No a povědět něco o textech v několika větách, je taky dost těžké. Ale jak už jsem říkal, hlavními tématy v naší hudbě vždy byla příroda, pohanství, pověrčivost lidí, dějiny atd.
17. Při skládání textů se vždy řídíš muzikou nebo máš někdy namyšleno dopředu? Co je pro Vás, jako pro kapelu, nejdůležitější částí při procesu skládání písně?
Ano, vždy pracuji s texty s ohledem na hudbu samotnou. Mohu mít spoustu nápadu, ještě než něco nahrajeme, ale texty musí k hudbě dokonale sedět. Takže vždy píšu, až když máme 100% hotovou hudbu. Vezmi si například „Lyktemenn“. Je to nápad starý 10 let, ale nemohl jsem jej použít až do teď, protože nebyla vhodná chvíle.
Opravdu nevím, je to těžká otázka... Nedokážeme psát skladby rychle, to za prvé... A taky je pro nás dost důležité, zachovat si „kampfarský“ zvuk, abych tak řekl, držet se našich kořenů, to je asi nejpodstatnější.
18. Stává se ti, že si oblíbíš nějakou skladbu nebo moment z věcí, které jste nahráli? Jestli máš, povídej...
Ano, mám strašně rád některé momenty „Troll død og trolldom“, dokáže mě to roztřást! Úplně nejdokonalejší je to naživo. Jsem přesvědčen, že tahle skladba mě nikdy neomrzí!
19. Jestli se nemýlím, nechal sis vytetovat na břicho logo Kampfar, má pro tebe opravdu takovou váhu? Myslíš, že toho v budoucnu nebudeš litovat?
Vždy jsem říkával, že dvě věci si na tělo prostě nevytetuješ – jméno dívky a kapely. A pokud jde o mně, ještě stále jsem to neudělal. Protože pro mě jsou Kampfar mnohem víc. Není to jen má kapela, je to můj život, filozofie, Wotan nebo Odin... A v neposlední řadě jsem to 100% já a to je to nejdůležitější!
Ne, mohu ti zaručit, že toho nelituji a ani nebudu! Kampfar je můj život a vždy bude obrovská část mé duše!
20. To je z mé strany vše, díky ti za poskytnutí rozhovoru... Hodně úspěchů s „Kvass“ a hodně úspěchů i mimo hudební pole... Jestli máš zájem, můžeš něco vzkázat čtenářům do České Republiky...
Hmm... ne že bych chtěl kázat, ale jedna věc v dnešní společnosti mě dost trápí. Protože myslím, že lidé se příliš nestarají o duchovní podstatu věcí, vědění, sebeuvědomění, nemají sebeúctu a v neposlední řadě úctu k přírodě! Lidstvo je odsouzeno k záhubě svou vlastní vinou a hlavní důvod je ten, že se nedokážeme poučit z historie a chyb. Jak jsem řekl, nejsem kazatel a ani být nechci! Ale to je prostě tak očividné! Ale my se přesto řítíme vstříc absolutní zkáze!
Věřím síle přírody, ale nejsem idiot, abych věřil na trolly a víly poskakující někde v lesích.
Jinak... je skvělé být po sedmi letech ve stínu opět zpět. A mohu Vás ujistit, že další album nám sedm let určitě nezabere. Jsme v plné síle a tentokrát toho plně využijeme!
Tisíceré díky za podporu a nenechte uhasnout plamen české přírody! Doufejme, že se u vás brzy potkáme!
