Pohledem Kovadliny
Po dlouhé roky jsme mrzačili vaše sluchovody nekompromisním materiálem. Dosáhli jsme všeho, co si jen mohla extrémní kapela přát. Od obsazení členů po nejhůř zcoverovatelné songy, které mají konstantní blastbeat v tempu 245bpm po dobu téměř 3 minut. Měli jsme nejhorší zvuk a mnoho lidí ho přirovnávalo k věcem, které by nás nikdy nenapadly. Vždycky jsme lpěli na kultu chaosu, na konstantní myšlence kytar, které podporovaly nekonečné blasty a bezedný řev. Naše ideje se nezměnily, jen vám chceme prezentovat chaos z jiné strany. Po předešlých chybách ohledně produkce jdeme na jistotu a volíme jemnější poměr přísad. V kotli jsme vařili dostatečně dlouho na to, abychom mohli výsledek prezentovat právě teď!
Pohledem Hnáty
Novinka nepřináší žádný zásadní zlom, jak by se antifandové „Revelations“ mohli obávat. Jedná se o krutě nathrashované album plné typických vánic a blastbeatů, které se ovšem nesnaží popírat volnější intermezza a propracované melodičtější pasáže. Lepší produkce dává prokouknout base a s jednoduchými beaty to šlape naprosto neskutečně. V jistých pasážích cítím totožné zlo jako z éry „Beyond“ nebo „Hellfire“. Co se týče tempa, je volené velmi rozvážně. Nemáme zde už „everblast“ songy o délce 6 minut a více. To však desce ani trochu neubírá na kráse, jen je trochu pracněji zabalené a člověk musí nějakou dobu naslouchat, analyzovat, dojít na to, jak proniknout dovnitř. Album je svěží a sálá z něj energie 80. let. Nostalgii vyvolávají hlavně geniální sóla s analogovým delayem, jako bych slyšel první alba Morbid Angel.
Pohledem Ostříže
DR 8+, po Demonoir s master limiterem na 6 je to jako příval čerstvého důlního vzduchu. Už když jsem viděl první fotky, kam jdou 1349 nahrávat, tak jsem se na to těšil. Zvuk je barevně velmi pestrý a vyvážený. Od začátku šlo kapele o jedno: maximální podíl analogových lampových komponent v řetězci a co nejnaturálnější bicí. Plán vyšel a máme se čím kochat. Bezesporu jeden z nejlepších kytarových zvuků za poslední dekádu extrémní hudby. Mix je příjemný a poměrně vzdušný, nejsou zde tak ostře vytaženy činely a nepůsobí to příliš agresivně a únavně pro uši. Saturace kytarových sól je okouzlující. Archaon je ten, kdo stojí za obrovským magnetismem této desky. Po delší době musím opět vyzvednout Seidemanna. Díky transparentnějšímu soundu máme možnost parádně slyšet, o čem jeho instrument hovoří, a zároveň nám opatrně odhaluje samotné útroby alba. Velmi decentní a středně nakreslený basový sound. Po novinkách Satyricon, Behemoth, Deus Mortem, Watain zde máme další desku obrovské kapely, která jasně ukazuje, že Loudness War není žádná výhra a pomalu se nám to celé posouvá k poslouchatelnějšímu a pestřejšímu soundu. Z mé strany obrovská radost a enormně ukojená audiofilní část mozkovny. Vokál se víc zapustil do zbytku kapely a poslech mi způsobuje doslova dětskou radost. Producent si za tohle album přivázal na opasek hodně cenný skalp, protože není denní chléb nahrávat takový extrém s takovou grácií, jako to spolu všichni zvládli.
Splendor's tip
Posun v tvorbě je naprosto evidentní, zprvu tě zarazí jistá experimentálnost, říkáš si… kurva, takhle 1349 nikdy nehráli, vždycky na to šli okamžitě z fleku, tady je to trochu jiné. Když se nad tím zamyslíš, tak ti musí být jasné, že mají songy propracované úplně na jiné úrovni než dřív, ale furt je to hrozné peklo!
Potom je tu neskutečně kvalitní zvuk, který nikdo nečekal u kapely, která kdysi vydala „Liberation“,..
1349 po letech destrukce dopřávají posluchačům vysoký komfort při přemostění agrese do jejich uší, hlav a myšlenek, poser se z toho!
Highlights: „Cauldron“, „Exorcism“, „Chained“, „Godslayer“ (prozatím nejtěžší vybírání highlights ze všech alb co jsem napsal, musel jsem uvést 4).
K recenzi poskytli: Indie Recordings
