Pohledem Kovadliny
Strže, propasti, jámy a pukliny. Zareznutá děla obrostlá mechem a lišejníky. Uprostřed krajiny, kde by člověk těžko hledal živou duši. Polorozbořená pevnost, která objímá ve svém zdivu náboje z leteckých kulometů a děl, dává najevo, že ještě neřekla poslední slovo. Zvědavost jakožto přirozená lidská vlastnost mi nedala pokoj a neodolal jsem. S prvními tmavými mraky na obloze jsem si sbalil lana a vyrazil. Po úmorné hodině zdolávání hradeb, které se v tom dešti drolily pod rukama, jsem zůstal bez dechu stát. Našel jsem několik děl v zachovalém stavu. S údivem jsem si je prohlížel a odhadoval, jak daleko by asi mohla střílet. Chtěl jsem se trochu zahřát, vešel jsem nejspíš do tehdejší denní místnosti a pokoušel se najít něco, čím bych rozdělal oheň. Moc tu toho nebylo, ale posloužily staré hadry a trocha benzínu. Našel jsem starý deník, kde jeden voják popisoval cestu někde na jihu země za velkého horka. Řádky končí zraněním a zmínkou o nutnosti pokračovat…
Pohledem Hnáty
Kytary se drží osvědčených postupů posledních let vývoje kapely. Střídají se velmi striktní rychlé akordové riffy s jemnějšími pasážemi hraných nejčastěji po jednotlivých tónech. Basa příjemně sekunduje a v předposledním songu exceluje. Bubny taktéž nijak zásadně nevybočují ze zavedených standardů a plní velmi dobře svůj účel. Widigs je eso vytažené z rukávu kapely. Texty jsem neměl k dispozici, ale dle ucha pozoruji poměrně velký rozdíl, na který jsme nebyli zvyklí. Mimo klasická témata se zde objevuje také nadsázka a dokumentarismus. Tedy témata, která se reflektují v kapele za poslední roky. Těžko říct, na které vjemy přímo reagují. Otisk, který však po sobě nyní zanechaly, nese jiné indicie.
Pohledem Ostříže
DR 5, za poslední roky to bohužel ani nebylo lepší. Zvukově však několik změn nastává. V mixu výrazně prostoupila basa a bicí. Basa je dána lepší ekvalizací a bicí novým bubeníkem. Bubny jsou mnohem agresivnější a dravější. Udržují stálé napětí a lépe přemosťují jednotlivé pasáže. Zvuk virblu nesrovnatelně lepší než na jakémkoliv albu a tomy taktéž. Čistota úderů a disciplína Fredrika zpevnila každou sekundu alba. Činely daleko uvěřitelnější a průraznější. Osobně si myslím, že je agrese bicích trochu zaskočila a při mixu i masteringu jim odpadla hromada práce. Akorát ten Dynamic Range mohli trochu zvětšit, nemusí už podsamplovávat a komprimovat každý buben zvlášť do totálních extrémů. Zvuk kopáku je zde excelentní.
Splendor's tip
K „mainstreamovému“ albu velké BM kapely se musí přistupovat trochu s rezervou. Neznamená to však, že by naše očekávání měla být přehnaně nízká. Ani nějaký náznak zaujatosti bychom neměli jevit, protože to bude mít vždycky dopad jenom na nás samé. Album je plné zajímavých nápadů, které jsou velmi dobře seřazeny. Myslím si, že vypuštěné singly měly podobný efekt jako u nové desky Behemoth. Lidé z nich předjímaly závěry, které se v konceptu celého alba ukázaly jako nesprávné. Oproti dřívějším deskám je kladen větší důraz na melodie. Morgan se s nimi dostatečně dlouho zaobíral a používá své koření velmi pečlivě. Jedná se o podařené dílo a song „Thousand-Fold Death“ je vynikající tečka! Hodnocení mohlo být i o něco vyšší, ale za ten nízký dynamic range si víc nezaslouží, komfort poslechu totiž trpí.
Highlights: „The Blond Beast“, „Wartheland“, „Thousand-Fold Death“
