1. Odstartujeme rázně. Smrt Bohu, Satan, ať již jakkoli chápán, je náš spasitel. Není-liž pravda?
„Šelmou i spasitelem, tím, kdo zavírá i otvírá nám oči, tím kdo dává do rukou nám práci...“ Toť úryvek z jistého staršího textu Umbrtky od Pana Strastinena, trochu vystihuje onu podstatu chápání Páně. Bůh je entita obecně zarytá do lidí jako nejvyšší mocnost a jeho slepé uctívání mě vede k potřebě ho zabít, a hned velice rázným způsobem, to znamená tankem libovolné výroby a libovolné politické příslušnosti. Tento proces je možné dle nálady mnohokrát zopakovat. No a kdo jiný by měl být tím vojákem, který tank bude řídit, než-li sám Satan? To slovo tam opravdu dobře zní.
2. Satan je úzce spjat jak s War for War, tak i Stíny Plamenů. Přesto, že se jím oháníš téměř v každé skladbě, nesetkal jsem se s názorem považujícím tě za satanistu. Co pro tebe tedy znamená jeho implantát do tvých textů a čím pro tebe vlastně je?
Satanista skutečně nejsem, a abych řekl pravdu, není jím ve skutečnosti nikdo, to jsou přece všechno hlouposti. To slovo používám jako účelný zvukomalebný prvek, je to v podstatě určitý hudební postup. Zvuk toho slova je důležitější, než jeho téměř nulový obsah, který však pro důraznější vyznění neváhám také rozvíjet, takže je možné slyšet i další podobná slova.
3. S každým novým albem kteréhokoli z tvých projektů přijde naprosto odlišná textová stránka. Kanalizace, prachmatismus, příroda, válka. Oslovuje tě každé z témat po celou dobu tvého života, či se upneš vždy na jednu z těchto věcí? A která z nich tě zasáhla celkově nejvíce?
Krom války ta zbylá témata můj život skutečně prostupují, a v mnohých případech prostupuji také já jimi, jak ve snech, tak ve skutečnosti. Většina tvorby vzniká paralelně s ostatním, texty píši různě, nejčastěji pod dojmem výprav na příslušná místa. Když jsem uchvácen myšlenkami směřujícími například do boha (tzn. proti bohu), je to použitelné na Stíny, na Umbrtku i na War for War. Trollechovská lyrika je zase výrazně jiná a vzniká z jiných pocitů. Je zajímavé sledovat, jak občas lidé hledají v mé tvorbě rozpory, přitom se ani neodváží důkladně prozkoumat alespoň něco z toho. Ale chápu, v tomto případě je to těžké, mají strach, že by se dozvěděli o black metalu informace, které by jim mohly zle nabořit jejich specifický náhled, nebo spíše nevhled, bojí se podhled nahradit nadhledem.
Abych se tedy dostal k mému zaměření na válečné téma. Musím přiznat, že tato problematika mě zajímá jen krátkou dobu a spíše jsem se k tomu dostal oklikou přes Lídu Baarovou a kopírování Marduk. I tak považuji za dobré a smysluplné se o hrůzy minulosti zajímat a různě se v nich přehrabovat.
4. Zdá se mi, že jsi s tím vším trochu pozapomněl na Quercus…
Quercus teď trochu odpočívá, protože se Strastinenem pracujeme na skladbách na Umbrtku, ale rozhodně jsem nepozapomněl. Materiály nahrané zhruba před rokem stále čekají na oficiální vydání. CD „Postvorta“ vyjde u Japonské firmy Deserted Factory a split CD s projektem Mistress of the Death u Polské firmy Foreshadow prod. Další materiál zatím nepromýšlíme, na to je dost času.
5. Než se definitivně vydáme po stopách války, objasni všem, co bylo nastíněno na řádcích různých diskusních fór. „Odpadní galerie“, „Páně“, "Jasmuz", split s Heiden…
„Odpadní Galerie“ je název nového alba Stínů Plamenů. V tuto chvíli stále pracujeme na jeho finální podobě, mohu slíbit docela revoluční nahrávku co se týče produkce. Jsou to stále Stíny Plamenů se svoji typickou tématikou a atmosférou, v druhé části obohacenou o skladby popisující historii pražské kanalizace. Podstatným pokrokem budou živé bicí, které Lord Sheafraidh nahrál znamenitě, a jejich zvuk se mi podařilo vypiplat ku spokojenosti. O kytary i jejich dobrý zvuk se stará Lord Egon, hudbu jsem sice skládal já, ale on do toho vkládá svůj rukopis. Ve třech skladbách budou také stát za slyšení zajímavé vokální party, jež nazpívala Felis, tentokrát výhradně křišťálově čistým hlasem. Na Stíny ještě přijde čas, pořád nás čeká dost práce. „Páně“ říkám kdekomu, to je ale příliš osobní, tomu byste nerozuměli. (Nebo spíš nevím, co si k tomu mám vymyslet.) Každopádně na albu Umbrtky bude napsáno, že bylo nahráno ve studiích Páně. „Jasmuz“ je název budoucího koncepčního alba Trollech. V dohledné době na tom začneme pracovat, zatím je předběžné cokoli psát, určité představy sice máme, ale může se to i přirozeně vyvinout v něco trochu jiného. Jistě to bude dlouhodobý proces. Na split s Heiden máme už materiál hotov, jen budu ještě pracovat na zvuku, pořád to není ono. Jsou tam skladby s prozatímními názvy 1. Naturia, 2. Třikrát sto let, 3. Mýtiny hoří, 4. Podpozemský vír. Každá je jiná, přesto na mě působí materiál docela uceleně, není to vyloženě podobné naší typické tvorbě, ale není to ani příliš odlišné. Vydání obstará Naga productions, závisí to teď na tom, kdy Heiden dokončí a nahrajou svoji část, prý v květnu.
6. V rozhovoru pro Mortem jsi kdysi pravil, že War for War byl nejspíše jednorázový projekt a že takové vlivy budeš používat především ve Stínech Plamenů. Vše je jinak, Stíny Plamenů míří jiným směrem a „War is the Only Way“ (WITOW) je venku. Co ty na to?
To jsem sice pravil, ale když jsem shlédl koncert Dark Funeral ve Zlíně, rozhodl jsem se to popřít. Dostal jsem velkou chuť udělat hodně extrémní black metalový masakr, který trochu naváže na ono staré mini CD. Během půl roku, co jsem do toho byl více ponořen, bylo dost patřičných nápadů a výsledek pečlivě vykonstruovaného procesu přinesl toto CD.
O nápady na Stíny se nebojím, já i Egon jich budeme mít do budoucna dost, nesouhlasím s tím, že by SP šly jiným směrem, jdou stále stejným, jen více do hloubky podzemních nádrží.
7. Jak se tedy má situace dál? Řekl jsi novinkou vše, co tě vnitřně tížilo a další desky se dočkámě až při tvém dalším válečném rozpoložení, či máš v plánu udělat z War for War plnohodnotnou kapelu s pravidelným přídělem hudby fanouškům?
Netvrdím, že mě něco vnitřně tížilo, především jsem měl chuť stvořit charakteristické dílo, zaznamenat některé pocity, vyřádit se s vokály atd. Plnohodnotnou kapelu z toho v plánu dělat nemám, sice by to asi bylo dobré, ale na to není čas ani nejsou lidé. Plně mi postačují jako plnohodnotné kapely Stíny Plamenů a Trollech. Na pokračování v čistě studiovém nahrávání však myšlenky mám už teď, byť nemám vyhraněnou představu o přesném směřování. Každopádně bych byl rád za živé bicí. Kdyby se tempo jen nepatrně zpomalilo, bylo by to pro Lorda Sheafraidha reálné a extrému skladeb by to jen přidalo. Jen tak odhadem, za dva roky by mohlo něco dalšího být na světě, možná i dřív.
8. Je veřejně známo, že pro práce na „WITOW“ jsi zamířil pro inspiraci do Švédska. Inspirovali tě především Marduk, Siebenbürgen, Setherial. Jaké jsou tvé další švédské idoly?
Nepochybně dalšími jsou Dark Funeral, jejich poslední album mě velmi nadchlo, stejně jako všechna předchozí. Tihle pánové užívají slovo Satan z přibližně podobných důvodů jako já. Jejich hudba i celkový dojem z kapely mi dělá dobře. Pak obrovský náboj do mě vlévají Naglfar. Ono to švédsko je pojem sám o sobě, našla by se řada podobných kapel, zmínit mohu Dissection, The Legion, Thy Primordial, také mnoho death metalových v sobě nese ono nezaměnitelné.
9. „Válečná mračna“ jsou jakousi poklonou právě Siebenbürgen. Vím, že tě v poslední době mnoho a mnoho inspirovali ke skládání a že se snažíš navázat na jejich tvorbu. Přemýšlím jen, kde se projeví. Podle pracovní verze o tom zatím nejvíce vypovídá „Odpadní galerie“…
Siebenbürgen mě vzali za srdce už dávno, od ostatních zdrojů inspirace je to však kapela velmi odlišná. První, co jsem od nich slyšel, bylo právě neopakovatelné album „Grimjaur“, celé ve švédštině, podané tak skvostným způsobem, že se mi to zarylo skutečně hluboko. Mají svůj charakteristický styl kombinování rytmických a melodických postupů, který na mě blahodárně působí. Jejich tvorba se od prvního do posledního alba pozměnila, však charakteristické prvky a atmosféra přetrvaly. Velmi mě zamrzelo, že před nedávnem ohlásili ukončení existence, ale novou nadějí je kapela Grand Illusion , kterou dali dohromady hlavní skladatel a vokálista Siebenbürgen Marcus Ehlin a kytarista Richard Bryngelsson, pak nějací další dva. Slyšel jsem ukázky a jsem si jist, že mě to bude ještě hodně zajímat. Na adrese http://www.myspace.com/granderillusions mají profil a čtyři skladby ke stažení, vřele doporučuji.
Na Stínech Plamenů už inspirace byla možná patrná dříve, nyní se to snažím dovést ještě dál. V některých skladbách na Odpadní Galerii budou také postupy silně inspirované právě mým nejoblíbenějším albem „Grimjaur“ (konkrétně skladby „Dolů na zvadla“, „Po půlnoci“ a „Než začaly se v Praze stavět stoky…“), ale i dalšími. K podobné atmosféře přispívá také Felis, jejíž zpěvy jsou místy obdobné ženským zpěvům v Siebenbürgen. Kéž by Sedmihradsko vstalo ze spících… Zbláznil bych se…
10. Texty na albu jsi nepsal pouze ty, nýbrž i Well. Promlouvají ale skrz tebe. Promlouvají také, i když nejsou tvým výtvorem, z tvé duše?
Ano, promlouvají, s Wellem jsme si dost blízcí. Jsem mu velmi vděčný za výborné texty plné všech patřičných prvků dle zadání. Výborně se frázují i v nejvyšších tempech, obsahují myšlenky, nelze než chválit. Lord Well je poeta par excellence, dokonce ve více jazycích. Ještě musím poznamenat, že na textu titulní skladby se částečně podílel také můj přítel Lord Schultze.
11. Z obalů alba a textů je vidno, že WITOW je inspirováno druhou světovou válkou, texty ale dávají paradoxně najevo, že jde spíše o válku za satana proti křešťanství. Jak to tedy nakonec je?
Válka je plná paradoxů, tak i možná dojem z tohoto CD. Jednotlivé texty nejsou zaměřené všechny stejně. Skladba „Father of all beings“ je především protikřesťanská s hojnějším užitím satanistických termínů, „Messenger of War“ je píseň o jízdě v tanku, „Nálet“, „Panzer war“ a „Válečná mračna“ jsou hlavně válečné, ale netřeba je za každou cenu situovat do druhé světové, to platí jen o „Mračnech“. Bral bych válku spíše jako obecný fenomén. Propojení válečné tématiky s protikřesťanskou může být chápáno jako samoúčelné, v rámci panzer black metalu to má své nepostradatelné poslání. Prostě se musí tankem sestřelit kříž Krista Pána…
12. Kdy tě vůbec napadla prvotní myšlenka o vytvoření tehdy jakéhosi tributu „Panzer Division Marduk“, a kdy ses pak rozhodl přímo nepodpořit úvahy nastíněné v tehdejším „Mortemovském“ rozhovoru a začít pracovat na WITOW?
Tahle myšlenka mě napadla, když jsem Pancéřovou Divizi poslouchal pořád dokola a chtěl jsem, aby byla delší. Tak jsem dle tehdejších svých schopností něco takového nahrál. Hudebně se mi ta stará nahrávka jeví dobrá i dnes, kdyby to mělo lepší zvuk, texty a anglickou výslovnost, dalo by se to docela brát. K pokračování „black metalové války“ jsem dostal impuls od Dark Funeral ve Zlíně, uvědomil jsem si potřebu pokračovat. Měl jsem vizi, že udělám materiál podobný hlavně jim, ale nakonec se to vyvinulo trochu více směry. Nejpodobnější jim je asi skladba „The wolf spoke my name“.
13 Album zaštiťuje ještě rok 2006, což už je pár týdnů. Pověz, jaké dostáváš ty osobně ohlasy na novinku z „Morbivodovy továrny na black metalové sny“?
Možná bych to nazval spíše továrnou na Morbivodovy sny, ale ani jedno z toho úplně nesedí. O továrnách by se dalo mluvit v případě tvorby Umbrtky Páně, zde se jedná o záležitost jiného Páně. Ohlasů je zatím poskrovnu, zřejmě to ještě moc lidí nemá doma. Většina ohlasů je spíše pochvalného (či velmi pochvalného) charakteru, někteří opět hledají rozpory s mojí tvorbou v jiných kapelách, někteří očekávali něco jiného, tak jsou zaskočeni a poslouchají raději „Black Metal War“. Ohlasy, včetně kritických, pokud jsou alespoň trochu inteligentní, velice vítám a pomáhají mi do budoucna vyvarovávat se chyb. Očekávám ještě nějaké další recenze, jsem celkem zvědav, však nyní již mám myšlenky na jiné věci, na další práci. Nedám si pokoj, je třeba zlepšit hru na kytaru, zlepšit zvuk, zlepšit řadu věcí, hlavně je třeba znovu a znovu střílet na boha. Bude to tam slyšet.
14. Na Mortemu se objevily debaty o tom, zda jsou War for War hodné konkurence se švédskými spolky či nikoli. Tvůj názor?
Hlavní rozdíl je, že tam nejsou živé bicí a není to regulérní kapela schopná předvést totéž se vším všudy na koncertech. Kdybych vzal množství a charakter nápadů, nějakého srovnání s některými ze zmíněných kapel bych se sám nebál. Ale abych to tady nezaváděl bokem, mým cílem není dělat konkurenci švédským kapelám, to je samozřejmě nesmysl. Spíše se nabízí otázka, jestli nějaká česká kapela může konkurovat War for War. Určitě jsou u nás lidé, kteří by to zahráli, kdyby chtěli, snad i ty bicí, ale s vokální rasancí mi tady nikdo nekonkuruje (viz třeba titulní skladba), neskromně si uvědomuji už nějaký čas. I zde ale vím, co je třeba zlepšovat, takže držme se při zemi…
15. Již proběhla akce v Ponorce v Pardubicích, kde si měl pouze zpívat a zbytek hudby pouštět z playbacku. Jak akce nakonec dopadla a jak ty sám jsi s ní spokojený?
Myslím, že se to celkem vydařilo, pustilo se šest skladeb z alba, hulákal jsem do toho, co mi dech stačil, a v některých pasážích dokonce i víc, než stačil. Pomáhal mi při tom dýchat totiž sám Lord Satan - otec všeho bytí. Na jeho fyzickou i duchovní blízkost jen tak nezapomenu a možná přece jen zauvažuji o prohlášení se za satanistu. Bylo by to v rámci pravosti asi na místě. Občas mi, přestože jsem tam měl texty, vypadlo nějaké slovo, ale rychle jsem to zas chytil, řekl bych, že to asi nebylo ani znát. Skladby jsem krátce uváděl pár slovy k jejich lyrickému zaměření. U dvou z nich, jejichž texty psal Lord Well, jsem chybně uvedl autora, řekl jsem opakovaně, že je napsal Jan Boha. Při uvádění Válečných mračen jsem neopomenul zmínit herečku Lídu Baarovou, která má mnoho co do činění se mnou i snem, podle něhož jsem skladbu psal. Dle přihlížejících vystoupení působilo dobře a zvuk vokálu i playbacku byl čitelný. Jistý pán onu půlhodinu zaznamenával kinematografem, takže až to vyvolá, bude možné shlédnout pohyblivé obrázky z války. Několik fotografií lze dohledat na adrese http://morbivod.rajce.net.
16. Plánuješ do budoucna nějaké plnohodnotné koncerty War for War, či tohle byla jen osamocená akce?
Neplánuji, tohle byla jen taková specialita. Bylo by mi i hloupé provozovat nadále takové polokoncerty na playback. Už pravděpodobně ani Trollech nebude příliš k vidění s programovanými bicími, jen výjimečně, když by Sheafraidh z nějakého důvodu nemohl.
17. Poslední řádky patří jen tobě…
V případě chuti nebo jiného nutkání cokoliv z tohoto rozhovoru v budoucnu popřu nebo překroutím.
18. Přeji za celý Mortem hodně úspěchů do budoucna, hlavně pak s Trollech, aby se ti podařilo napravit si reputaci.
Já děkuji za polymorbivodní podporu. Nevím, na co přesně narážíš s tou reputací, každopádně cítím, že Trollech čeká plodné a šťavnaté období prosycené životem.
