1. Zdravíčko, Jensi. Jak vidno, Švédsko v roce 2006 opravdu nezahálelo a vyvrhlo několik slibných alb. Jen tak na úvod, které desky tě v uplynulém roce zaujaly?
Moc nová alba nesleduji. Podle mě je tak 90% švédských nahrávek zcela průměrných a já prostě nemám dost času na to, abych se snažil vytřídit těch zbylých 10%. Ovšem kdybych měl jedno vybrat, bylo by to Thyrfing „Farsotstider“. Skvělé album se správnou atmosférou a velkými ambicemi. Určitě mi spousta dalších dobrých uniká a to je, samozřejmě, špatné ...ale s Profundi píšu hudbu jakou chci poslouchat a to mi v zásadě stačí. Má inspirace vychází ze mě samotného a Profundi je způsob, kterým se realizuji.
2. Ihned v roce založení Profundi jsi vydal debut. Mnoho fanoušků jistě „oplakalo“ tvůj odchod z Naglfar, ale jak vidno, dokázal jsi se vrátit silný, velmi silný. Předpokládám ale, že se nápady na založení Profundi formovaly již delší dobu...
No, na Profundi jsem pracoval už nějakou dobu předtím. Ale nechtěl jsem zveřejňovat žádné informace o albu nebo Profundi, dokud nebyl debut dokončen a připraven k vydání. To bude asi zčásti důvod, proč se věci zdály seběhnout tak rychle. Udělal jsem to tak záměrně, nechtěl jsem nic zbytečně uspěchat. Pro jednou jsem chtěl nahrát album svým vlastním tempem, zcela podle svých požadavků a podmínek. Nechtělo se mi odpovídat na maily typu „kdy už to album vyjde?“ a podobně, takže jsem místo toho mlčel, dokud nepřišel čas.
Tak vznikl zatím nejlepší materiál, co jsem kdy napsal, aspoň doufám. Nesnáším uzávěrky, kdy má vlastní kreativita a kvalita alba je až na druhém místě. A abych se tomu vyhnul, nechal jsem si, kolik času jsem potřeboval, než jsem vůbec zveřejnil Profundi jako svůj projekt.
3. Debut se jmenuje „The Omega Rising“, což zní lehce obskurně – je těžké si představit nějakou hlubší podstatu alba. Název alba, písní, ve mně to evokuje jakoby úpadek společnosti, nebo něco podobného...prohnilost světa. Nuže, myslím, že nemusím říkat co mě jako čtenáře bude u odpovědi na tuto otázku zajímat...
„The Omega Rising“ je zjednodušeně něco jako „nastává konec světa“, jen jinými slovy, samozřejmě.
Název udává jednotné téma celého alba a také atmosféru, což je v zásadě poklona pekelným silám, démonům z podzemí a pádu lidstva.
4. Z čeho jsi čerpal inspiraci? Jak dlouho trvaly přípravy desky? Je nějaký člověk, který ti opravdu výrazně pomohl při tvorbě a skládání?
Nevím přesně, kolik času jsem strávil nad každou skladbou, protože jsem většinu psal a nahrával zároveň. Od doby, co jsem se naučil zvládat celé nahrávání sám, mohl jsem také pracovat tempem, které mně samotnému nejvíc vyhovovalo. Takže pokud bych se zasekl uprostřed jedné skladby, zaměřil bych se prostě na nějakou dobu na další. Nad tím vším jsem dohromady strávil mnoho času a výsledkem toho se vše vyvinulo tak dobře, jak jsem si jen mohl přát.
Nemám žádné zvláštní zdroje inspirace. Myslím, že jsem dosáhl stádia, kdy veškeré mé nápady vycházejí jen a jen z mé vlastní mysli. Ne z tvorby ostatních kapel. Nahrávám hudbu, kterou chci sám poslouchat, kterou jsem stvořil z melodií a vizí ve své hlavě.
5. Všechny nástroje ovládáš přirozeně sám (jen bicí jsou naprogramované?), ukazuješ se tedy i v jiné podobě než-li jen té vokální. V kytaře máš dlouhou praxi? Rád bych se dozvěděl nějaké podrobnosti ohledně místa nahrávání „The Omega Rising“.
Ano, všechny nástroje jsem si obstaral sám, kromě bicích, které jsem naprogramované (což je podle mě umění samo o sobě).
Na kytaru a basu kytaru hraji už nějaký čas, takže to pro mě nebylo zas tak nové. Na druhou stranu jsem nikdy předtím nezkoušel hrát kytaru hlavní. Takže, než jsem začal nahrávat, cvičil jsem to tak dlouho, dokud výsledek nezněl tak, jak jsem si představoval... a tak to také na albu je.
Jak už jsem říkal, celé album jsem nahrával ve svém vlastním domácím studiu. O techniky nahrávání jsem se zajímal už předtím, vše potřebné jsem si obstaral. Tak jsem mohl strávit kolik času jsem chtěl na to, aby každá skladba zněla co možná nejlépe, což je v běžných studiích často nemožné, protože jsou prostě časově či peněžně limitována. Konečně jsem se tedy mohl zaměřit na všechny detaily u každé skladby, aby bylo vše, od první noty do poslední sekundy, naprosto dokonalé. Věděl jsem přesně, jakého zvuku chci dosáhnout, takže bylo mnohem výhodnější organizovat si vše sám, místo aby mě omezoval nějaký zasraný technik ve studiu, který by nejspíš ani nepochopil, jakého zvuku chci docílit.
6. Z výsledného produktu se dá (i když to možná nechceš slyšet) vycítit jistá podobnost s Naglfar, přirozeně ve vokálních linkách, ale i v „přitažlivé“ a proměnlivé melodice, a místy by Profundi jistě sneslo srovnání i se staršími Setherial (pokud bych hledal v krajanech). Neobáváš se toho, že tě spousta zatvrzelých fanoušků Naglfar odsoudí za plagiátorství, které si v hudbě Profundi rádi najdou? Škodit jeden druhému je dnes oblíbenou činností...
Tak především je mi úplně jedno, kdo si kde mele jaký sračky nebo pomluvy jakéhokoliv druhu. Tohle teenagerské chování je většinou vlastní neschopným lidem, kteří sami nejsou schopní nic dobrého stvořit, a místo toho jen kritizují práci ostatních. A jestli se někomu zdá, že Profundi připomíná zvukem Naglfar... to je mi taky fuk. Hrál jsem v té kapele deset let, byl jsem jeden ze zakládajících členů a jejich důležitá součást, dost jsem se podílel na tom, jak dnes znějí. Takže pokud si někdo myslí, že je zvláštní, že jsou jim Profundi něčím podobní, tak ať se raději zamyslí znovu.
Osobně jsem přesvědčen, že jsou i některé propastné rozdíly mezi Profundi a jakoukoliv kapelou nebo projektem, do kterého jsem se kdy vložil. Jak v hudbě, tak v celkové atmosféře Profundi... jako například všechny ty věci, co jsem si dělal sám.
7. Jak tedy vnímáš ohlasy okolí?
No, ty, co jsem zatím viděl, byly příznivé, což je výborné.
Jde ale o to, že mi nijak zvlášť nesejde, co si o „The Omega Rising“ kdokoliv myslí. Ani recenze ani počet prodaných alb... Dělám to celé sám pro sebe! Skládám hudbu, kterou chci poslouchat já, a to je to hlavní, co mě zajímá.
Samozřejmě, že pokud někdo napíše recenzi nebo si řekne o interview, oceňuji to. Oceňuji, že časopisy a fanziny chválí mou práci, ctím to, a proto odpovídám na všechny rozhovory.
Ale řekněme, že kdyby byla situace opačná, a album by se nikomu nelíbilo, bylo by mi to stejně fuk. Recenze je v zásadě jen názor jednoho nicotného bastarda, nic víc. A pro mě je „Omega Rising“ album roku, bez ohledu na to, jestli se to někomu líbí nebo ne.
8. Dal jsi se tedy na sólovou dráhu... Nepřemýšlíš o tom, že by jsi přibral do kapely dalšího člena? Pokud ano, máš už nějaké tipy?
Budu s Profundi pokračovat sám. Nejlépe se mi pracuje samotnému a zatahovat do toho někoho dalšího, by všechno jen posralo. Myslím, že všechny nástroje zvládám, veškeré výtvarné úpravy, testy, webové stránky, fotografie, nahrávání, mixování atd., takže nemám potřebu hledat si nějakého dalšího člena.
9. Otázka s minulou úzce související - Uvažuješ o koncertních aktivitách?
Ne, neplánuji žádná živá vystoupení. Jak jsem řekl, nechci do svého projektu zapojovat kohokoliv dalšího, takže hledat si nějakou sezónní výpomoc, je totální ztráta času. Už jsem odehrál všechny koncerty a festivaly, které jsem chtěl. Teď mám jiné cíle, kterých chci dosáhnout, a ty nemají s koncertováním nic společného.
10. Profound Lore Records se postaralo o vydání tvého debutu, bylo tak snadné najít vydavatele? Pokud s ním tedy nemáš něco společného ;-)...
„Profound Lore Records“ vydalo „The Omega Rising“ ve Spojených státech, tady v Evropě to byl německý label „Viva Hate Records“.
Najít si vydavatelství vlastně nebylo až tak úplně jednoduché. Několik o album sice stálo, ale nebylo to možné z několika důvodů... a pak byli i takoví, které jsem musel odmítnout, protože prostě nenabízeli spolupráci, jakou jsem já hledal.
Celá tahle záležitost byla poněkud složitá, protože jsem na každý label měl několik speciálních požadavků. Prvně mi museli nabídnout smlouvu, s jakou bych byl spokojený, ale to, samozřejmě, nebylo všechno. S Profundi jsem chtěl zase trochu ukročil zpět do undergroundové scény, k mým kořenům, k důvodům, proč vůbec jsem na metalové scéně.
Chtěl jsem label, který by pracoval a cítil stejně jako Profundi, a není mnoho takových, které bych do této kategorie zařadil. Se všemi labely, se kterými momentálně spolupracuji, jsem spokojen, mám dost svobody dělat si, co chci, a oni mě vždy podpoří. Takže i kdybych dostal nabídku od nějakého významného labelu, jsem si jist, že bych odmítl, protože takové pracují stylem, který bych mohl jen stěží přijmout, byznys, který nerespektuje podstatu věci... nebo spíš jen smlouva... zisk, prodejnost je pro ně vždy důležitější než kvalita hudby.
11. Co je zajímavé, tak „The Omega Rising“ vyšlo i v Japonsku. Určitě musíš být potěšen, že se Profundi tak rychle „roztahuje“ po světě... a třeba i mírně netrpělivý ;-)...
Ano, „The Omega Rising“ vlastně ze všeho nejdříve vyšlo v Japonsku. Samo sebou je příjemné, když se album dostane i do končin, jako je tahle, přestože je stále dost míst, pro která jsem zatím nebyl schopen najít vydavatele. Má vize je vydat album v Jižní Americe a Oceánii, na tom stále pracuji.
Taky se vždy snažím, aby album vždy vypadalo trochu jinak, když vyjde na tak odlišných místech světa, jako například jiný booklet. Tudíž každá verze je unikátní.
Už dříve jsem pracoval s evropským vydavatelstvím, které mi zajišťovalo smlouvy i v různých jiných částech světa, s tím jsem byl vždy velmi spokojen. Takže tentokrát jsem si nenechal ujít příležitost a kontaktoval jsem všechny ty světové labely sám. Takhle nad tím mám větší kontrolu, jak je s každým vydáním nakládáno, a umožňuje mi to i věci jako například jiné obaly a podobně. Zatím jsem s tímto rozhodnutím velmi spokojen.
12. Každá persona přistupuje jinak k skládání písní. Míváš texty vymyšlené dříve než hudbu? Koncept alba? Nebo vše dotváříš za chodu?
Vždy píšu první hudbu. Je pro mě velmi důležitá rytmická shoda s vokály, a toho je téměř nemožno dosáhnout, pokud bych nejdříve napsal texty.
Dnes už ale při skládání postupuji trochu jinak než kdysi. Mám vždy přesnou představu, jak by měla skladba nakonec vypadat, a vzhledem k tomu, že jsem tentokrát psal a nahrával vše najednou, mohl jsem si každou píseň naposlouchat do detailů a album jako ucelenou jednotku, což mi umožnilo odhalit a nahradit každičký slabší moment, dokud vše zcela neodpovídalo mé představě.
Tenhle způsob práce kombinován s faktem, že jsem měl opravdu času, kolik chtěl, abych zapracoval na všech podrobnostech nahrávání skrze celé album, se odrazil ve výsledku. Považuji to za nejlepší materiál, jaký jsem dosud stvořil.
13. Nedá mi, abych se nezeptal na tvou bývalou kapelu Naglfar (i když už to musí být provařené). Jaký byl důvod odchodu z kapely? Sleduješ vývoj kapely i po odchodu? Stýkáš se i nadále s bývalými "kolegy"?
Rozhodl jsem se koncentrovat na svá vlastní studia, což jsem mimochodem dělal v úplně jiné části Švédska. To byl hlavní důvod odchodu.
Myslím ale, že jim to beze mě jde skvěle.
14. Při tvém působení v Naglfar jste spolupracovali s Peterem Tägtrenem. Používali jste jeho nahrávací studio Abyss, znáš se s ním osobně, jste přátelé, jaký je člověk?
Ne, neznám ho osobně. Byl jsem ve studiu Abyss jen jednou v roce 1995, takže jsem ho už dost dlouho neviděl. Ale je to skvělý chlap a velmi schopný producent.
15. Co si myslíš o dění ve světe, jaká je nosná myšlenka tvé životní filozofie, jaký je tvůj „světonázor“? Vyskytuje se i v Profundi?
Především nemíchám svůj názor nebo politiku do Profundi. Kdybych chtěl změnit svět, nebyl bych muzikant, jasné?
Jinak je ale má životní filozofie momentálně pěkně sobecká. Ošidili mě všichni, kterým jsem věřil, a to mnohokrát. Už prostě dál nedovedu věřit lidem, a proto smýšlím naprosto sobecky.
16. Poslední dotaz bude směřovat na tvůj další projekt, který je již delší dobu nečinný - Dead Silent Slumber. Chystá se pokračování?
V této době se daleko více zaměřuji na zvuk a atmosféru Profundi. Ale pokud se někdy probudím s nějakými dobrými nápady pro album Dead Silent Slumber, rozhodně se do toho znovu pustím.
17. Na závěr ti děkuji, Jensi, za tento příjemný rozhovor a věřím, že si Profundi své místo ve světě najde...
Děkuji za podporu! Mrkněte na všechny novinky, zboží a podobně na www.profundi.com. Hlavně dál podporujte undergroundovou scénu!
