Se skupinou z tak exotické země jakou je Kyrgyzstán se člověk nesetká každý den. Leckdo by Darkestrah zavrhl bez vyslechnutí jediného tónu. Aspektem, který by mohl leckoho „přemluvit“ k sehnání alba, je fakt, že se o vydání postarali No Colours Records - malá záruka kvality? Přesto, že tahle magická, pohanstvím až do morku kostí prosáklá čtveřice pochází odkud pochází, natáčelo se Embrace of Memory v sousedním Německu. Nesetkal jsem se dosud s ničím co tito válečníci vlastním umem ukovali, proto nemohu s ničím porovnávat, na nic odkazovat, musím se soustředit pouze na to, co nám Embrance of Memory nabízí...
Hudba Darkestrah se pyšní velmi osobitými momenty či prvky bez kterých by, troufám si říct, byla pouze fádní a nudnou black metalovou klepačkou... Ať se již jedná o vokál, cello!, výborné klávesy či lehce rozpoznatelný zvuk, který není nijak výrazný, ale jakmile uslyšíte jediný tón, budete vědět - tohle jsou Darkestrah! Kromě intra nás čeká ještě 6 skladeb, které si nedají pokoj, dokud se vám nevpíší do srdcí... Jednou z ukázek a takovým malým shrnutím toho, co Darkestrah produkuje, je skladba čtvrtá - Akyr Zaman. Pomalý rozjezd pomocí cella, který se postupně přelévá v ploužák, silně zapáchající černým kovem, aby se posléze vše zrychlilo, cello dokonale doplňovalo atmosféru a vyneslo každý nástroj do o stupeň rozměrnějších výšin. Akyr Zaman má 10 minut, není to zdlouhavé a zbytečné? Není! I těch dlouhých 10 minut dokáží Darkestrah až po okraj napěchovat těmi nejhutnějšími riffy ze kterých na vás doslova dýchá chlad bitevních polí společně s melancholií, která si vybírá svou nutnou daň...
Album To co nedokáží kytary či cello, tam v pravý čas udeří výborně, do pozadí, naprogramované klávesy. Opravdu, tohle je ztělesněné poslání... U mnoha kapel se můžeme notně setkávat s tuctovými, vycpávkovými momenty, které sice předcházejí mnoha dobrým, ale i ty krátké chvíle dokáží s výsledným efektem udělat mnoho. Darkestrah se tímhle naštěstí nepyšní.
Snad nebude recenze vypadat jak jedna velká óda na tvorbu pánů „Kyrgyzstánců“, ale možná, že pokud bude, tak to je jedině dobře. Jen by mě zajímalo, jak by se Darkestrah poprali s texty v jejich rodném jazyce, angličtina nijak dojem nekazí, ale síla spočívá v originalitě...:-) Někdy je ale přílišná na škodu. Náročný posluchač dnes od kvalitní hudby totiž očekává i kvalitní atmosféru a celkový feeling, takový člověk potom může Embrace of Memory ochutnat. Jistojistě se mu bude kombinace nekompromisnosti, promyšlenosti, romantiky - krásy, historie, líbit. Pokud ne, tak to pro něj bude jeden velký Primitive Dance!
