Tahle ukrajinská partička je sice ryzí UG, ale to jim vůbec nebrání v novátorských postupech. Celkově posunují svůj black metal zase do trochu jiných dimenzí než si Dead na začátku 90.tých let představoval právě pod pojmem UG. Na scéně působí od roku 1997 a za tu dobu stačili vydat 3 plnohodnotná alba, z nichž je tohle právě to poslední. Pak ještě loni vydali re-master dema a prvního cd na jednom nosiči.

Hudba Dub Buk by se dala charakterizovat jako hudební směsku thrashe a blacku, s podporou kláves a nezdráhám se říci i s podporou elektroniky. Zvuk kytar silně připomíná poslední EP Children Of Bodom, nicméně po hudební stránce jde o zcela něco jiného. Kytary jsou místy opravdu thrashové ale z hudby máte úplně jiný zážitek než například z thrash/blackerů Aura Noir a jim podobných. Klávesy a elektronika tu nejsou jen pro podpoření atmosféry, ale v mnoha skladbách tvoří i jejich podstatnou část a bez nich by hudba Dub Buk nebyla jistě tak šťavnatá. Skladby jako takové by se snad daly rozdělit na 3 části, jestli to lze tak říci.


Části, ve kterých je použito nejvíce thrashových postupů, části ve kterých je naopak použito nejvíce blackových postupů, a konečně části z kterých cítíte popř. jsou přímo avantgardou . Přesným příkladem je šestá Sloviyanskiy Shturm. Kde ze začátku klasickou bukovskou skladbu vystřídá asi 20vteřin čisté avantgardy pak si poslechnete pár přímo thrashových riffů a nakonec se zbytek skladby nese v klasické blackové atmosféře. Nicméně dohromady žádná část nevyzdvihuje nad ostatní a celý disk působí uceleně.Dub Buk jsou zase jedna kapela, která hraje něco originálního svého osobitého, co jsem ještě neslyšel. Málem bych zapoměl na klasická fakta.

8 skladeb vám při poslechu celého alba zabere bezmála 40 minut.Tohle album bych doporučil především lidem, kteří ve mnohdy a mnohde stojatých vodách black metalu hledají něco jiného, osobitého, prostě něco co se od jiných liší víc, než je na první pohled zdrávo, přesto však zůstává blackem. Nicméně téhle smečce to klape dokonale.