Ne, dnes opravdu nepíši recenzi na horror, nýbrž na počin Fall of Seraphs od slovenské UG smečky Evil Dead. Mnohým z posluchačů se mohli naši „bratři“ dostat do podvědomí právě díky mini-festu Night of Unholy Flames, kde vystupovali. Od doby vzniku v roce 2001 se jedná o čtvrtou nahrávku, mimo Fall of Seraphs vydali letos také rehersal kompilaci „Sadistic Rehersals“, a podle slov samotné kapely se jedná doposud o nejvyspělejší materiál s nejlepším zvukem. Všech 9 skladeb je nahraných ve zkušebně, což poměrně hapruje s oním přízviskem „nejlepším zvukem“, ale kdo zná jakoukoliv nahrávku od Evil Dead, ví, že zvuk je hlavní překážkou... Je zde až moc přeundergroundováno...
Na Fall of Seraphs je slyšet zvukový pokrok, ale troufám si jistojistě říci, že kdyby byl materiál nahrán ve studiu s kvalitním zvukem a čitelností, tak by to byl black jak řemen ;). Celé demo mi tak připomíná živý záznam a ne regulérní nahrávku.
Stěžejním bodem pro Evil Dead je na Fall of Seraphs vokál (kanál), který posluchač buď odsoudí, nebo ho nadchne. Nic mezi tím není. Mě osobně poměrně vadí, kazí mě místy dojem z hudby, která již tak hapruje se zvukem jak to jen jde... A měl jsem co dělat, abych si občas neukroutil kolečko u bedýnek – jedna píseň nahlas, druha neslyšitelná, to není moc dobré... Vokál je taktéž hodně často až moc v pozadí a tím jaký je, tak občas připomíná motorovou pilu. Nezbývá než se nechat překvapit „čistější podobou“ projevu Evil Dead.
Zápory jsem ve stručnosti shrnul, takže nyní ke kladům. Vidím v nich velký příslib pro black metal. Serou na ostatní a brázdí si svoje vody špíny - undergroundové „čistoty“... V písních jsou skoro vždy silnější momenty a snaží se vydrat na povrch i přes nepříznivé podmínky zvuku. Párkrát se spojí s kvalitním frázováním a i bicí se více vystrčí – dojem je ihned o třídu lepší a chytlavější... Kombinování rychlejších pasáží s pomalými vybrnkávacími je dnes již opotřebovaná věc, ale zjevně působí, a i Evil Dead na ni vsadili v pár momentech. Konec alba v mých očích výrazně převyšuje začátek, nabízí více nápaditosti, techniky a i melodiky... Za příklad by posloužila instrumentální věc Corpus Christi, mísící spousty temp, přechodů a atmosfér. Hlavně už z toho není hutná zvuková koule jako při počátku, spousty vyhrávek jen dokreslují atmosféru.
I přes notnou dávku inspirace black metalovými kulty se Evil Dead pomalu odpoutávají a tvoří si osobité nápady, i když mi dnes ukažte nějaký osobitý nápad v black metalu, heh... Nehledejte v tom nic složitého, hledejte obyčejný black metal. Nemusí vás nadchnout, ale třeba pro vás bude příslibem. Stejně jako pro mě. Hodně štěstí pánové... U mě je to nyní tak 50 na 50...
