1. Vřele zdravíme. Na „Epocha“ vám intro i outro dělal Objekt 4. Čím si tento umělec vysloužil tvoji pozornost a jak se tomu stalo, že se střetly zájmy dark ambientu ze Švédska a black metalu z Čech?

Ahoj. Původně jsme chtěli více propojit jeho ambientně-industriální umění v naší tvorbě. Měl jsem to promyšleno tak, že dvě skladby budou zkomponovány s jeho hudební linkou, ale to nevyšlo. Nakonec jsme rádi, že pro nás vytvořil to intro/outro a mezihru. Moji pozornost si vysloužil již tím, že jsem s ním zhruba před dvěmi lety začal spolupracovat. Obdržel jsem od něho promo (tenkrát „Facility 77“) a to mě velmi zaujalo. Jeho tvorba mě oslovila svoji specifičností, zvláštním zvukem, minimalistickým a přitom hlubokým pojetím. Začali jsme si dopisovat (měl jsem tenkrát jisté zdravotní problémy a tak formou dopisu, což se dnes už jen tak nevidí! :-) ) a jeho životní pouť, přístup k Objekt4, mě velmi zaujaly. Anders (toť jeho jméno) sám osobě koketoval s black metalovým žánrem někdy v devadesátých letech, znal se i s Euronymem, či dokonce chvíli hostoval u Dissection atd., po čase ho to opustilo, žil si vlastním životem. Ve špatných chvílích jeho života, kdy neměl moc peněz na živobytí a nebyl nikým podporován, tam někde vidím počátek Objekt4. V té době pobýval na zvláštním místě. Byl to bývalý starý vězeňský komplex, který sloužil jako sociální bydlení (jen pro představu, asi něco jako u nás ubytovny - v horším). Nevím přesně kolik tam byl měsíců, ale za tu dobu všechny místa prozkoumal a nechal se tím místem unést. Byla tam i stará márnice atd… Před spánkem slyšel zvláštní monotónně-industriální zvuky a ta atmosféra ho pohltila, skřípění kovových dveří, kapání vody atd… Zde někde je počátek pro hudební ztvárnění s názvem Objekt4. Z předešlých řádků i vyplývá, jak se naše zájmy střetly. Anders mi souhlasně odpověděl na naši žádost spolupráce a výsledek je takový, jak ho můžete slyšet na albu „Epocha“.

2. Na novince se tvůj vokální projev otočil o 180°, plánoval jsi tyto hlasové diference přirozeně, šlo o jakýsi pokus, posun, nebo jsi částečně těžil i z reakcí posluchačů?

Já bych to neviděl zase tak radikálně. Ano, souhlasím, změna tam je a mohu ti potvrdit, že to byl záměr. Přestože reakce na předešlou tvorbu byly veskrze kladné, nijak se tím nenechávám při nahrávání ovlivnit. Vokál na albu „Epocha“ jsem natáčel asi ve třech verzích. Z toho vyšla pro kapelu nejlepší ta aktuální. I tak si můžeš všimnout, že vokál není na albu jednolitý. Kupříkladu, když srovnáš skladbu „Na památku věcí ztracených“ se skladbou „Matka nemoc“, musíš slyšet ten rozdíl. Některé písně jsou nahrány ve středních až basových a některé ve vyšších polohách (ale nejedná se o klasický „ječák“). V některých pasážích jsem dával důraz na procítěnost, jinde šlo o pocit naléhavosti (např. „Neodpustil“).
Teď už je jen na posluchačích, jak se s tím sžijí, či nikoliv. Každému se do vkusu netrefíš, ale zatím jsem se setkal s dobrou zpětnou vazbou.

3. Zajímalo by mě, čím se „Epocha“ liší od alba „Černý Kult“. Vyplynula určitá změna během skládání nebo jste předem věděli, že chcete znít opět jinak, pokročit určitým směrem?

To přece slyšíš:-) Ale detailněji; změn proběhlo hned několik. V osobní rovině šlo hlavně o personální přeskupení. Čili, že jsme přijali nového člena, kytaristu Ska-Gula a vzali zpět bubeníka Pestkrista. Tyto faktory ovlivnily práci na nových skladbách a přispěly k vývoji skladeb a jistému odklonu od předešlé tvorby. Každý člen z kapely do nových skladeb investoval co nejvíce mohl, ale i tak vidím největší přínos v nápadech od Ska-Gula.
Hned od začátku jsme věděli, že chceme znít a být jiní! Nikdy nebylo naším cílem stát na místě a drhnout to samé dokolečka. V celé diskografii Silva Nigra je patrný vývoj.

4. Sestava je vcelku odlišná, z té tedy mohou logicky pramenit jisté změny. Jak se vám nyní pracovalo? Vše šlo lehčeji nebo vznikaly rozpory, každý viděl a chtěl výsledek jinak...?

Pracovalo se nám dobře. Skládání mohl každý ovlivnit, už jenom tím, že řekne svůj názor „tohle tam nepasuje, bylo to lepší předtím“ atd…
A pokud přece jenom vznikl nějaký spor, tak se rozhodovalo většinovým způsobem.

5. Textová složka je poměrně "vymazlená", jak probíhá jejich tvůrčí proces? Je na ně kladen velký důraz. Očividně se snažíš budovat určitý myšlenkový základ – myslíš si, že máš co říci? Mohl bys několika málo slovy shrnout, co se Silva Nigra snaží hlásat? Myslíš, že tvé myšlenky dopadají na úrodnou půdu?

Fajn otázka. Má základní teze by se dala shrnout do jedné věty. „Snažím se do kapely investovat veškerý svůj um a tvořit hodnotné texty, které se zabývají neotřelými, ale zajímavými tématy.“ Netvrdím, že bych tvořil přímý a jednotný myšlenkový základ (od toho snad i ta škatulka filosofický BM*), ale spíše vyhledávám vhodné témata ke zpracování. Těší mě, když mohu od posluchače slyšet, že se nad tím musel zamyslet, případně prokousat :-).
Nemohu posoudit, jestli texty dopadají na úrodnou půdu, není to v mé moci. Znáš to, máš různé druhy posluchačů, od hospodských povalečů, až k internetovým všeználkům, přes sběratele a ortodoxní fandy, k radikálním bezvlasovcům. A každý se na tu lyriku dívá úplně z jiného úhlu. I tak si myslím, přestože texty nejsou přímočaré a jednoduché, že si v nich každý může najít to své. Tím, že občas ( a přiznám se rád) využívám metafor, dávám posluchači možnost jaksi „přelouskat si je po svém“, i když v nich může být zakomponována hlubší myšlenka.

*Filosofický ne v tom smyslu, že se zaobírá vyhraněně dejme tomu řeckou, nebo středověkou filosofií atd., i když i o to se mohu opřít! Ale filosofický v tom smyslu, že hledá nosné témata k úvaze, k rozboru určitých situací, nutí nás přemýšlet, zapojuje fantazii, úsudek, je provokativní, ...


6. ... jsou i poměrně poetické, označil by jsi i sám sebe za poetickou a romantickou duši?

Určitě. Nejsem moc romantický ve smyslu dnešního konzumního chápání romantiky, ale v určité touze podívat se zpět (podívat=nakouknout, ne žít!). Zajímá mě historie, tajemno, okultismus, fantastický realizmus…k těmto věcem mám vřelý vztah. Vím, že budu chtít cestovat, shlédnout, cítit, povznést se…je zde tolik, ale tolik zajímavých míst. Pamatuj „I dnes míjíme ta místa, aniž tušíme, že šlapeme po kalendářích věků!“.
Poetický zase až tak nejsem, k tomu mi není souzeno nadání. Z umění jsem měl vždy nejblíže k výtvarnému umění, které jsem v sobě asi už zabil.

7. Nezvyklý je i obal, který jsi sám kreslil. Co přesně má znázorňovat (přední i zadní strana)?

Jednoznačně dichotomie. Ten obal vystihuje přesně náladu celého alba, ale nejvíce se vztahuje k samotné skladbě „Epocha“. Ta byla koncipována a vycházela z Hörbigerovy teorie „Ohně a ledu“. V dnešním chápání lze ten obal specifikovat takto.
Vidíš zde imaginární osobu, která v jedné ruce drží přesýpací hodiny a druhou jaksi usměrňuje, odmítá zoufalé prosby lidí. Taktéž „vyrůstá“ z plamenů, které pohlcují vše kolem (symbolické - archetyp, ten je zde ve více případech). Přesýpací písek v hodinách dává jasně najevo, že vše jednou končí a začíná, v cyklických kruzích. Ty postavy cítí, že přijdou určité změny, ale už nejsou schopni pochopit jaké, nejsou schopni naslouchat hlasu země, vnímat přírodu a zemi. (aneb z textu “postav dítě před symboly starých a tak bezelstně začne hrát si, chápající vnitřní řád těch křivek a čar…..“, tak jako dnes dospělí ubijí dětskou přirozenost v rámci nežádoucího chování!) To jsem trochu odbočil, takže zpět. V pozadí vidíš onu dichotomii - příroda (počátek) vs. lidé (civilizace) a případný rozpor mezi tím. I tak lze chápat mé dnešní vidění světa (kultura jako náhrada přírody, kultura sama vytlačuje přírodu z našeho přirozeného sektoru). Kulatá planeta s rozervaným povrchem symbolizuje onen pomalý a propastný rozdíl a nevyhnutelnou pohromu.
Zadní obal je dohra. Lidé, na předním obalu žádají ochranu. Prosící a bědující, zde jsou rozdrceni. Ona imaginární osoba z obalu má plášť a kápi z toho důvodu, aby ji nebylo možné specifikovat. Co dělá člověk v absolutní nouzi, krizi, když mu jde o život!? Prosí boha, bohy… Proto jsem volil kápi, pod ní se může skrývat jak křesťanský bůh, tak Aláh, či Odin, Perun - kdokoliv z panteonu. Ruka drtí lidská těla v okamžiku, kdy se písek v přesýpacích přesypal. Pavouk je opět symbol. Síť sahá přes kontinenty. Zkáza pohltí všechny bez ohledu, zdali k zániku přispěli, či nikoliv.

8. Vím, že jsi chtěl na „Epocha“ prosadit do tvorby elektroniku. Nakonec se na album dostali pouze intra Objekt 4. Proč z toho nakonec sešlo a plánuje Silva Nigra využít elektroniky na dalších albech?

Důvod jsem trochu naznačil v první otázce. Prvně zde hráli roli časové důvody. Špatně jsme se pochopili a Anders si myslel, že ty ambientní vsuvky budeme potřebovat až v zimě na přelomu 2007/08, pak měl jisté problémy se svým hardwarem. Tím pádem neměl moc času vytvořil vhodné ambientní vsuvky, které by se daly zmixovat ve studiu s naší hudbou. Je to trochu škoda.

9. Kromě alb „Epocha“ a „Černý kult“ se u mě ve sbírce nachází ještě počin „Chlad noci“. Ten zvukový rozdíl je propastný. Čím to je? Nenastalo jisté procitnutí, díky kterému jste dospěli k názoru, že undergroundová hudba nemusí být nutně založena na „šíleném“ zvuku?

Debutní album. Přestože jsem se v té době už motal kolem kapely (i to album vydal), ještě jsem nebyl regulérním členem. Proto ti nejsem schopný říci přesné detaily nahrávání. Vím, že podmínky byly hodně „pionýrské“ a to se odrazilo na finální nahrávce. Mně to album nepřijde tak strašné. Zvuk kytar je dobrý, ale všechno kazí přehnaně hlasité kopáky od bicích. Neměli jsme nikdy názor, že undergroundová (co je dnes UG?) hudba musí mít „šílený“ či „garážový“ zvuk. Každý si udělá zvuk takový, jaký mu vyhovuje, nebo dle finančních prostředků. V některých případech se za zvuk schovává i neschopnost tvořit. V tomto případě bych to definoval slovy: „Špatné umění je dojemné, protože ukazuje lidskou neschopnost“.

10. Do dnešních dnů se vám podařilo, pokud se nemýlím, vydat „Chlad noci“, „Chrám nenávisti“, „Černý kult“ a novinku „Epocha“. Mohl bys zmínit nějakou zajímavost ke každému albu, popř. jak se měnilo dění kolem vaší kapely v jednotlivých obdobích?

Ještě musím vzpomenout demo „Armageddon“ a 7Ep „Unholy Black Metal“.
Ok. Jak se mi demo dostalo do ruky, hned se mi zalíbilo. Byl to klasický demáč ze zkušebny, ale i tak se to dalo poslouchat. Unholy black metal v Darkthrone duchu zde v Čechách nikdo nehrál a tenkrát jsem tyto Nory měl hodně v oblibě. Proběhly nějaké lokální koncerty (dokonce i první zahraniční v Bialsku-Biala v Polsku), byl nahrán a vydán „Chlad Noci“. Poté byl z kapely vyhozen Frost a já jsem přijal místo vedle něj. Šel jsem do toho s vervou :-) a snahou, že chci kapelu hodně podpořit a vytvořit ji dobré jméno na scéně. Vydal jsem trika, rozjel celosvětovou propagaci (však to je práce dobrého frontmana, ne?:-) ). Plánovali jsme, co dál. Zkoušelo se a někdy na přelomu roku 2002/2003 byl nahrán „Symbol Nenávisti“. Vyšel jako split s Blodarv, ale také jako samostatné album s dvěmi bonusy na LP v Německu. Splitko vyšlo pod naším Ravenheart ještě v době, kdy jsem ho spravoval s Pestkristem. Byly opět nějaké koncerty a byli jsme nuceni vyhodit Pestkrista z řad Silva Nigra. Po vzájemné dohodě se k nám přidal jako host bubeník Svarog. Ten s námi nazkoušel a natočil nový materiál na „Černý Kult“ a také odehrál pár koncertů. Poté regulérně odešel. Následovala doba odpočinku a pak jsme přijali bubeníka z jedné nadějné lokální thrashové kapely a zkoušelo se nezkoušelo. Tehdy pro nás situace nebyla moc vhodná, neustále problémy a během dlouhého časového období jsme měli málo zkoušek. Někdy na konci roku 2005 Skullthrone navrhl, abychom rozšířili naši členskou základnu o druhého kytaristu. Přes prvotní oťukávání jsme přijali Ska-Gula a zjistili jsme, že má vhodný potenciál pro naši tvorbu. Přesto neutichaly neustále problémy s bubenickým postem. A tak jsme po dvou letech a obnovené důvěře sáhli po osvědčené variantě, zakládajícím členovi kapely, Pestkristovi. S ním jsme taky nahráli naše poslední album „Epocha“ a je opět členem Silva Nigra.


11. Co Silva Nigra a sny? Jsou nějaké kapely, s kterými byste chtěli stát na jednom pódiu, či se již udály momenty, na které jste skutečně hrdí a které byste zpočátku existence kapely skutečně neočekávali?

Nemohu v tomto případě mluvit za celou kapelu. Každý má svoji vizi o tom, s kým by chtěl stát na pódiu. Hráli jsme s různými prestižními kapelami, ale nehodlám je tady narcisticky vypisovat. Pro mě osobně by byl vrchol roku, kdyby vyšel plánovaný koncert, který jsme měli zařízený na půlku června tohoto roku v Německu. Měli jsme hrát s Blodarv (o ty mi nejde), ale hlavně s Ordo R.Equilibrio (tuto kapelu bych velmi rád viděl na živo).

12. Zkus více vyobrazit budoucnost kapely ohledně studiové tvorby a vůbec dalšího počínání…

Nemáme načrtnutou a stranicky schválenou pětiletku. Měli jsme malou pauzu a nyní snad opět začínáme tvořit nový materiál. Jestli se dohodneme na split, nebo na album, to ti nyní nepovím.

13. Mohl bys zmínit kapely, které mají na Silva Nigru vliv a jsou jí určitou inspirací? Je nějaký zpěvák, jenž ti imponuje a jehož práci respektuješ?

Vznik kapely, někdy v roce 1996, 1997, byl určitě ovlivněný skandinávským black metalem. V tom jsem si jistý. Nyní už asi tak ovlivněni nejsme. I když ono se o tom lehce hovoří, ale často tě ovlivňují různé věci a ani si to neuvědomuješ. To samé platí i u hudby, co si budeme vykládat. Pokud ale ucítíš z naší tvorby (např. poslední desky) nějakou kapelu, kterou už jsi slyšel, tak nám o tom dej vědět. Budeme rádi za takový poznatek, přestože si myslím, že nehrajeme příliš „vykradačskou“ muziku.

Neimponuje mi žádný BM zpěvák. Já osobně se nepovažuji za zpěváka, protože jsem zpěv nikdy profesionálně netrénoval. Nechodil jsem do hudební výchovy a mé výkony taky nikdy nebudou „par excellence“. Můj oblíbený a dle mého vynikající zpěvák je Simone H. ze Spiritual Front, když už se mě na to ptáš.

14. V Silva Nigra se věnuješ pouze zpěvu, ovládáš i hru na nějaký nástroj? A pokud ne, nelákalo tě to někdy?

Možná bych rád, kdo ví, ale hlavně bych na to neměl čas! Jsem časově totálně vytížený (skoro totálně nasazený) člověk. Malý důkaz je tento opožděný rozhovor, ke kterému jsem se po dlouhé době dokopal.
Asi před 7- 8 lety, čili tak kolem 17-18ti jsem zkoušel hrát. Tenkrát jsem ještě bydlel u rodičů a tak jsme s mým dobrým kamarádem založili „pseudo kapelu“. Já měl kytaru (jakž takž mi to šlo) a onen kamarád basu. Neměli jsme bubeníka, takže jsme nebyli sladěni a po určitém čase to vše uvadlo. Aparáty se prodaly a bylo po nadějích :-).

15. Jedna "intimní" otázka: Každá kapela potřebuje jednou za čas zalézt do zkušebny, takže mi nedá a musím se zeptat: Jak vypadá vaše všední zkouška?

To jsi definoval vcelku trefně - „jednou za čas“. Vypadá následovně... Dáme si sraz v určitý den a hodinu. Pokud to na poslední chvíli někdo nezruší, tak se tam v onu inkriminovanou hodinu sejdeme (plus mínus půlhodina). Rozbalíme „vercajk“ a začne se zkoušet. Nevím, co dál bych ti k tomu mohl říct. Nejfrekventovanější zkoušky bývají, když připravujeme materiál na nové album. Za „mladých let“, tj. někdy mezi „Chlad noci“ a „Symbol…“, to bylo naše nejproduktivnější období, co se frekvencí zkoušek týče. (To byly třeba i dvakrát za týden.) Jenže dnes je kapela z pěti lidí a sladit se na pravidelných zkouškách není z různých důvodů možné.


16. Hudební uskupení, to je několik individualit najednou, jejichž názory se nemusí právě vždy shodovat. Co Silva Nigra a vnitřní konflikty? Máte o ně nouzi? A jak vzniklou situaci řešíte?

Konflikty u nás nejsou tak časté. Pokud ano, vzniknou většinou okolnostmi týkajícími se třeba zařizování koncertů, nesrovnalostmi, případně nesplněnou docházkou na zkoušku atd. Většinou řešíme vše společně (co se týká kapely) a vyvozujeme z toho důsledky, či ponaučení. A jedná-li se o osobní záležitosti mezi dvěma jedinci, tak to řeší nezávisle na ostatních.

17. Je známo, že zastáváš poměrně odmítavý postoj vůči internetu. V čem podle tebe spočívá jeho hlavní hrozba pro underground? Musím říct, že nastupující trend bezúčelného střádání hudby a její přepočítávání na pouhé gigabity mě poměrně děsí...

Jednoduše sis odpověděl na zadanou otázku. Problém (i když to není problém internetu, ale lidí) je stahování desítek alb týdně, hromadění muziky a jednoznačný KONZUM. Tak to vidím já. Osobně nemám zapotřebí si stahovat moc muziky, páč mám slušný příjem nahrávek, ale přiznám se, že občas si taky něco stáhnu. Jedná se spíše o těžce sehnatelné věci, nebo o žánr, který poslouchám a jenž se v ČR skoro nedistribuuje, nebo minimálně, tj. Neofolk, Ambient, Industrial, Neoklasika, Marital Industrial.
Internet jako takový popřel základní ideu Undergroundu. Spíše bych dnes scénu nazval „Overgroundem“. Jen tak pro informaci, my stále ještě nemáme internetové stránky, ani myspace profil (nepočítám-li ten hrozný pokus se starými web stránkami!) Takže jsme mimo dění, hehe… Snad se to brzy změní a nějaký web si stvoříme a to potom teprve budeme světoví! To budou všichni koukat :-), he he.

18. Ale přesto, když na tebe koukám jako člověka, je evidentní, že jsi za poslední rok, dva mírně slevil ze svých velice ortodoxních postojů směrem k internetovým fórům, chatům, a omladině v black metalu. Nemám pravdu?

Ano, slevil v tom, že jsem tolerantnější. To, ale neznamená, že to nějakým způsobem uznávám. Stále ve mně převládá pocit, že BM fora a chaty jsou negativním prvkem, ne přínosným. Pozitivum vidím v tom, že zde lidé vyjadřují své názory, mohou si sehnat informace. Negace jsou primitivní žvásty, internetové přebornictví, či debaty o ničem. A především „bulvarizace“ scény, která není o nic horší než laciné ženské časopisy.
Omladina v BM je naprosto přirozená záležitost a nikterak proti tomu nebrojím. Pravda, občas mě zaráží infantilnost některých jedinců (přemýšlením, vzezřením atd…ale „blbými“ roky si musí projít každý). Na druhou stranu, ještě horší shledávám, když se někdo ve dvaceti zastaví na určitém stupni vývoje a už je takový na pořád. (Tím myslím onu vyhraněnost, jednosměrný pohled a demagogické přesvědčení.)

19. Jde mi totiž o to, že tvrzení „mladí nepatří do black metalu, atd., atd.“, je vcelku pošetilé, protože nebýt mladých lidí, mladých kapel, točili by si posluchači v přehrávačích stále stejných 5 CD...

Díváš se na věc z jiného úhlu pohledu než já. Asi narážíš na ony „propírané“ letáky, které jsme dělaly s Adramelechem někdy před dvěmi/třemi lety. Tyto letáky měly jasně narážet na stávající situaci s rozvíjejícím se fenoménem jako fóra, chaty atd…, kde „náctiletí odborníci na všechno“ znali odpověď na veškeré otázky, svými jednoznačně pravdivými názory hodlali určovat co je tohle a co zase ono…V jednom okamžiku tě to prostě nasere a tak uděláš takové do očí bijící letáky. Pokud se to někoho dotklo a začal je (respektive nás) strašně odsuzovat, tak je to jenom dobře. Ono, znáš to přísloví „potrefená slepice se vždycky ozve“. V žádném případě to nemělo a ani neodsuzovalo mladé posluchače, nebo mladé začínající hráče!

20. Lyrika Silva Nigry je označována za filosofickou. Kdyby jsi měl sesumírovat svoji životní ideologii do pár vět, eventuelně motta, jak by zněly?

Ohledně lyriky a mnou označovaném stylu Filosofický černý kov jsem se rozepsal již dříve. Žádné konkrétní motto nemám. Můj přístup k životu se stále formuje. Vyvíjím se ruku v ruce s časem, tak jak stárnu. Mé názory se stále formují a upravují, proto kdybych zde napsal nějaké zásadní stanoviska, klidně by mohly být za pár let odlišné, což by zase mohlo vést k zbytečným debatám typu „on ale tenkrát řekl tohle a přitom dnes to dělá taky“ atd.

Ano, mohu ti za kapelu říci, že nejsme ani NS kapela, ani satanistická kapela… Ale provokace mi není cizí :-).

21. Co tvá filosofická inspirace? Máš oblíbené autory, popřípadě jaké? A čím tě jejich dané teze zaujaly?

Má filozofická inspirace není jen rozpracování známých historických jmen. Čerpám ze zdrojů, které mě zajímají a nenutím se do něčeho jen pro ten pocit „být moudrým“. Když mě zaujme nějaký pojem, tak se o něho zajímám, seženu si literaturu a obeznámím se s fakty, nebo teoriemi. Ale když chceš slyšet jména, dobře, zde jsou myslitelé o které jsem se „otřel“: Platón, Shopenhauer, Nietzsche, Hörbiger, Gobieneau, Blavatská. Je mnoho skvělých knih, např. „Jitro Kouzelníků“ od J.Bergiera a Louise Pawelse, či knihy od tuzemského autora Aleše Česala.


22. Vlastníš vydavatelství Ravenheart. Pověz čtenářům něco o něm. Jak vznikl nápad ho založit, jak dlouho funguje ...

Počátky labelu lze vystopovat někdy do roku 1999. Tehdy jsem s ním neměl ještě nic společného. Pestkrist vydal první číslo zinu Ravenheart (žádné další už pak nevyšlo) a vydal dvě kazety Nebelheim a Antichrist Terrorist. Po jistém čase, zhruba v době vydání dema „Armageddon“, mi Pestrkist navrhl, ať se k němu přidám. Šlo hlavně o to, aby se koncept vydavatelství rozrostl a začal se dělat opravdový label. Začátky pro mě nebyly vůbec jednoduché, protože jsem tenkrát končil průmyslovku a neměl jsem žádné investice, které bych mohl obětovat ku prospěchu věci. Tehdy byla situace naprosto odlišná, než je tomu dnes. Během posledních pár let vzniklo tolik vydavatelství a chtě nechtě trh bude za chvíli (nebo spíše už je) kapelami zasycen! Ale zpět. Vydali jsme společně „Chlad noci“ a „Symbol…“. Začal jsem kapelu šířit i do zahraničí a přicházeli první kladné ovace. Po určitém čase jsme se s Pestkristem ve zlém rozešli. Důvod byl ten, že jeho část přičinění nebyla adekvátní k mé práci, času a financím, které jsem labelu a distribuci obětoval. Taktéž lidský faktor, kdy nebyl schopen vyřizovat včas objednávky, atd…vedly k tomuto kroku. On měl tenkrát celkově špatné období, jinak si to nedovedu vysvětlit, protože jenom svým vlastním přičiněním ztratil kapelu i label. Po vzájemné dohodě jsem si nechal jméno Ravenheart, protože jsem jej dostal do širšího podvědomí. Pestkrist si založil nové vydavatelství s názvem Mayhemic soul.
Přes veškeré úsilí, které jsem do toho musel vložit, jsem se vypracoval na pozici, která mi vyhovuje. Prošel jsem si těžkými časy, hlavně, když jsem jej vedl i v době, kdy jsem měl civilní vojenskou službu. I nyní, kdy jsem ještě studoval na vysoké škole. Každopádně v tom je výhoda i nevýhoda. Výhoda je v tom, že nejsem vázaný na hlavní pracovní poměr, tzn. není to práce, která mě musí uživit i výhledově do budoucna. Jsem tak flexibilnější k mému vlastnímu přesvědčení - co podpořím a co ne. Jednoduše, nemusím hledět čistě na finanční hledisko, kdy mi onen produkt musí vydělat na další budoucnost a živobytí. Nevýhoda je v tom, že práci v labelu nemohu věnovat tolik času, kolik by bylo třeba. A to mě zdržuje.

23. Ať koukám, jak koukám, hodně alb v distribuci máš také na téměř mrtvém a těžce nedokonalém médiu MC. Kazety jsou médium, které bohužel zůstává (a logicky vůči dnešní době) v ústraní. Ale, kupují se stále alespoň trochu?

To by ses divil, ale o kazety je stále zájem. Samozřejmě, ne takový jako o CD. Kazeta a LP, to je jednoduše nostalgie. Já osobně už jsem kazety přestal vydávat. Poslední MC vydání bylo The Frost a A.E.P./Black Seas of Infinity, které vyšly někdy na podzim minulého roku. Stále budu kazety v mé distribuci nabízet, ale myslím, že tak do několika let vymizí. Důvod je ten, že je pro mě stále složitější vůbec kazety koupit. Začínají se totiž z trhu stahovat. Asi pak budu kazetové vydání nabízet jako vypálené CD-r s profi originál kazetovým obalem ze nějakou výhodnou cenu, třeba 40, 35 kč za kus, uvidíme.

24. Ravenheart Productions na rozdíl od jiných vydavatelství fungují jaksi velmi nárazově. Čím je to způsobeno? Hraje v tom určitou roli také čas, který můžeš či naopak nemůžeš pro Ravenheart ušetřit?

Přesně tak, opět sis sám odpověděl. Jde hlavně o čas, ten je mým neustálým soupeřem. Přestože funguji odlišně než většina vydavatelství (a teď nejde jen o tu nárazovost), myslím si, že jsem zvolil vhodnou formu. Aktualizace mého distribučního katalogu probíhají 3 - 4krát do roka, tzn. že zájemcům nabízím vždy kolem 200 novinek! Je to rozhodně lepší, než každý týden napsat na web 10 novinek s očekáváním, že mi za to fanoušci urvou ruce. Tohle cítím jako vnucování typu „dívej co mám nového, honem si to kup“.

25. „Nikdy Nepokřtěni“, stále ještě aktuální deska kapely Inferno jaksi rezignovala na pohanství a ideologickou a textovou částí se mílovými kroky přiblížila právě Silvě. S Adramelechem jsi jistě v úzkém spojení, pověz tedy, co v té náhlé změně má prsty? Nedá se třeba podobná změna očekávat i u Silvy Nigry (samozřejmě v jiných tématických okruzích)?

Rezignovala na pohanství…hm, ten zvrat je zřetelný, to ano. Já bych spíše řekl, že rezignovala (ustála) celá vlna, onen boom pohanských BM kapel a tím pádem i vyšuměl rychlý záchvěv pohanství v textech Inferna. (Co si budeme vykládat, také české zákony v jistých ohledech omezují svobodu projevu a tak zde tyhle kapely nemají „na růžích ustláno“.)
Ale necítím, že by se textová stránka přiblížila k Silva Nigra, to v žádném případě. Inferno spíše vždy využilo určité podobné momenty, prvky, které jsme třeba použili my, ale tohle jsou detaily. Možná je to právě tím, že jsme kapely z jedné oblasti a osobně se známe.
Zajímalo by mě, v čem vidíš textovou podobnost? Prostuduj si naše texty a texty od Inferna. Adramelech se vydal na anti-human dráhu v psaní lyriky a soustředí se na ni. Já mám každý text opředen jiným příběhem, obsahem, úvahou, či filozofií…a nalezneš v nich hloubku (pokud chceš, a jiné osobní okolnosti ti tomu nebrání).
U Adramelecha je velká výhoda ve specifickém hlasovém projevu, to je silná stránka Inferna. Z textové části už je to v mých očích na pováženou. Zmínil ses o albu „Nikdy nepokřtěni“, tak u něj zůstanu. Nemám ho sice před sebou, ale zhruba pamatuji, jak jsem si ho pročítal. Zkus si mezi skladbami prohodit jakékoliv odstavce mezi sebou…co se stane? Nic. Lyrika je koncipována tak, že je útočná, apokalyptická (můžeš zde slyšet mnoho vítězství, posledních tažení, hrdosti atd.), ale to vše na úkor obsahu. Lyrika se snaží tvářit uvědoměle, ale onu hloubku postrádá. Kdybys popřehazoval sloky dvou různých skladeb u Silva Nigra, absolutně vše by ztratilo smysl! Kdyby se mě u „Epocha“ někdo zeptal na ten či onen text, mohli by jsme tím začít hodnotnou debatu, která by měla smysl. Necháme se překvapit, jaká bude textová stránka u nového alba Inferna, které má vyjít v srpnu. Jinak s Adramelechem jsme v kontaktu, nechodíme sice spolu každý pátek na pivo, ale spolupráce mezi námi byla vždy a je vynikající. Taktéž co se zařizování koncertů týče, atd., spolehlivost na obou stranách.
U Silva Nigra určitě neucítíš žádný příklon k textům Inferno, ale ani cestu zpět (do dob Chlad noci, či Symbol..)! Ještě přesně nevím, jaké budou témata, kterými se budu zaobírat na dalším albu, ale čas ukáže.

26. Tak, z naší strany bylo vyřčeno vše, doufám, že tě otázky extrémně nenudily a věříme ve světlou (alespoň co se fanoušků týče) budoucnost...

Díky za rozhovor. Přestože jich už moc nedělám, slib jsem splnil a nad rozhovorem jsem strávil celé odpoledne. Otázky byly fajn, snad budou fanoušci spokojeni a dozví se něco nového. A budoucnost..no uvidíme.

S pozdravem,
Ulvberth