V roce 1998, kdy jsem ještě ani nevěděl co to je metal, vydali Falkenbach svoje druhé dlouhohrající album. Mělo název Magni Blandinn Ok Megintiri. Jednalo se o pagan/folk metal z Islandu, kde se střídaly blackové vokály s čistými. Jak už to ostatně bývá u pagan metalu zvykem. Falkenbach je vlastně one-man band. Jedinou osobou v jeho řadách je totiž Vratyas Vakyas. Jen na koncertní šŇůry si s sebou bere několik spřízněných duší, aby mu pomohli předvést jeho hudbu uším žíznivých fans.
Album Magni Blandinn Ok Megintiri obsahuje 6 skladeb o celkové délce lehce přes 41 minut. Zvuk této nahrávky je na vysoké úrovni a je radost ji poslouchat. Hlavní slovo v hudbě má flétna tvořící chytlavé melodie, jež je podbarvená nabroušenými kytarami. Hudba jako celek by se dala přirovnat k ruským NS paganistům Temnozor, jen není tak syrová... Texty jsou psané anglicky, čímž jsou myšlenkové pochody Falkenbach přistupné posluchačům i z jiných zemí než je Island.
První kousek na albu nese název When Gjallarhorn Will Sound. Je to výborný otvírák s velmi chytlavou flétnou. Jeden z nejlepších... Zajímavostí je text první skladby který je neúnosně dlouhý. Naučit se ho asi nebude žádný med. Když vezmeme v potaz, že skladba má půl deváté minuty... Mno je to pěkný záběr. Zvláště při živém hraní. Druhá věc nám ukazuje jací jsou Falkenbach v trochu syrovější podobě s potlačenými klávesami a flétnou. Mírně slabší skladba sic dlouhá sedm minut uteče jako voda aby předala štafetu záseku číslo tři. Tento song se valí v pomalém tempu, což mu ale nebrání v tom být druhou ze tří nejlepších skladeb. Další, osm minut dlouhá věc má podobný osud (z hlediska textového) jako prví otvírák. Opět neskutečně dlouhý text. Při pohledu na tolik slov v jednom songu se udělá špatně snad každému kdo si představí to zpívat na koncertě. A co by teprve povídal takový Big Boss, který je znám právě svojí sklerózou? Nicméně v téhle skladbě vyčnívají klávesy a flétna nad vším ostatní. Výborný song. Za zmínku stojí už jen snad poslední instrumentální vecička a je konec. Podle mého názoru výborné dílko, které nemá výrazně slabé místo. Trochu slabší je druhý song. Jinak klobouk dolů.
