1. Zdravím, Mikko. Na úvod, abychom se nezdržovali, se podíváme do budoucnosti tebe, kapely i labelu. Jaká překvapení chystáš?

Nepřipravuji žádná překvapení. Vše se odehrává jako obvykle a pokud se něco stane, tak stane. Když je čas, tak se vyskytnou nové skladby, nová alba. Momentálně nemá label žádné dlouhodobější cíle, kromě vydání všech alb "Diaboli" na vinylu. Zvládl jsem doby, kdy bylo přehršle nových alb, teď doufám, že se bude vydávat v pomalejším tempu.

2. Jak dlouho ti tak trvá než stvoříš myšlenku, koncept alba a vymyslíš hudbu? Snažíš se vždy vycházet z nějakého uceleného obrazu nebo skládáš hudbu jako střípky skla do mozaiky? Jak tento proces probíhal při „Church of Atrocity“?

O konceptu alba bylo rozhodnuto chvíli po vydání minulé desky, trvalo však 3 roky než jsem vše uskutečnil. Celý proces nahrávání byl úplně opačný než jako na minulých věcech. V minulosti jsem prvně vypracoval texty. A poté skládal hudbu, která by seděla k jejich významu. Většinou tak dvě písně složím během nahrávání. Nyní byly všechny nahrány několikrát. "Zkouškové" verze, kde jsem zkoušel různá tempa, způsoby bubnování, kombinace rifů tak, abych našel tu nejlepší formu. Když bylo album komplet nahráno, během jednoho dne jsem sepsal texty. V nich samotných bylo minimum odkazů, které jsem stejně vyhodil a nakonec lyrická vložka vznikla díky spontánním pocitům během poslechu alba. Proto můžete vidět v jednotlivých skladbách změny stylu textů, dokonce v předmětech o kterých pojednávají. Snažím se vše nahrávat na první či druhý pokus, ale míchání alba zabralo více času než kdy jindy kvůli problémům se selhávajícími zařízeními.

3. V které době jsi začal přemýšlet o tom, že by jsi mohl zrealizovat jakýsi projekt Clandestine Blaze? Když se nyní ohlédneš zpět, lišily se nějak tvé prvotní vize s tím, jak je dnes skutečnost?

1997. Existují nahrávky pořízené před demem z 1998. To byla ranná verze Clandestine Blaze, avšak jinak znějící. Jakmile jsem se do toho dal pořádně, vize se ustálila na formě, jaká funguje doteď. Změnilo se pouze soustředění na pár věcí, jinak je vše při starém.

4. „Church of Atrocity“ zdobí poměrně „kontroverzní“ a v podstatě nic neříkající (každý si pod ním může překvapit více věcí) obal. Věřím, že jde ruku v ruce s myšlenkou alba… Nuže, myslím, že má otázka je vcelku jasná…

Na obalu je stará malba anděla, upravena do negativu a vytisknuta na matném papíře, aby se stala prázdnou, slabě kontrastním šedým obrazem, připomínajícím sochu. Představuje stejnou myšlenku jako ostatní kresby v bookletu. Jsou založeny na tématech jako "Church of Atrocity“, "Frozen Angel", atd... Obal je vybírán, aby byl tím, co má představovat. Není udělán jednoduše a prázdně jen tak bezdůvodně. Odkaz všech symbolů je spjat s texty a hudbou.

5. V Clandestine Blaze si víceméně „odskakuješ“ od tvoření s dalšími hudebníky. Nelze si tedy stěžovat na to, že ten a ten udělal to a že hudba není tvým odrazem. Tato kapela je však jednou z nejvýznamnějších finských a řekl bych, že obskurní. Dokázal bys popsat Clandestine Blaze tak, aby to odráželo tebe samotného? Skloubit dva zdánlivě vzdálené rysy v jeden?

Clandestine Blaze jsou mnou a já jsem Clandestine Blaze. Všechna hudba, texty a covery existují, protože si myslím, že by existovat měly. Každá píseň a text může být chápána jako vyjádření mé vlastní osoby, s čím souhlasím. Nebo alespoň s čím jsem souhlasil (Nemohu brát plnou zodpovědnost za to, co jsem řekl například před 10 lety.). Minulých prací nelituji. Byly nutné pro mou vlastní cestu, stejně jako volba nespolupracovat s žádnými jinými hudebníky.


6. Texty na novince se dotýkají i osob… “her dead eyes“, „your face“, nepojednáváš tedy pouze obecně, ale snažíš se spíše i „vyprávět příběhy“. Psaní textů je dá se říci tvou osobní záležitostí, vkládáš do nich i jiné atributy než jen nenávist, opovržlivost, …? Snažíš se posluchače oslovit blíže?

Vyprávění příběhu není výmysl, ale spíše vyjádření něčeho ve formě "příkladu". Všechny tyto texty představují situace, hodnoty, víru, uctívání, vlastnictví, a tak dále. Nejsou psány jako nějaký zajímavý příběh (i když pochybuji, zda je lidi vůbec takto čtou), ale jako dnešní situace představující postavení vůči některým věcem. Mé texty jsou jen úlomky toho, co se odehrává v mé hlavě. Pro mě jsou vstupy, abych dostal věci tam, kde je chci mít.

7. Znovu ohledně textů; střídáš poměrně dlouhé statě s krátkými promluvami. Jsou tedy písně, kde chceš posluchačům sdělit více, zabýváš se hlubšími problémy nebo jen nepotřebuješ zbytečně rozvíjet?

Většina textů nepojednává o problémech, ale o síle, radosti a vítězství. Může to být těžko pochopitelné pro ty, kteří vidí black metal jako negativní a sebevražedný. Ti, kteří v sebelítosti pláčou nad nespravedlností světa. „Church of Atrocity“ je oslavou radosti a uspokojení. Není tam nic sebevražedného. Přál bych si vidět, aby se black metal vyvinul k oslavě toho co je dobrého a správného a ne těch špatných a zlých věcí. Předmět by samozřejmě zůstal stejný, ale od sebezrazování by se pohnul k úctě těchto věcí a nezobrazoval by je pořád jako v hororu.

8. Je skvělé slyšet, že se i v roce 2007 držíš zvuku a odkazu starších kapel a dob. Někteří Clandestine Blaze spojují s Darkthrone, já osobně bych se opíral o Judas Iscariot – hlavně co se zvuku týče. Tvorbu každého protínají určité vlivy, jaké jsou tedy u tebe? Inspirace? A opačně – myslíš, že Clandestine Blaze inspiruje?

Navzdory vyznění CB, kapely, které poslouchám a mám nejraději se zas tak moc CB nepodobají. Goatlord, Beherit, Unholy, Bathory, Immolation, Burzum, Ildjarn, Nuclear Death, Blasphemy, Veles, Graveland, Celtic Frost, Hellhammer, atd. + plno dalších starých a nových méně známých kapel. Samozřejmě, že Darthrone stojí na vrcholu tohoto žebříčku a jejich vliv je nezpochybnitelný. Judas Iscariot mám taky hodně rád, ale neříkal bych, že by byli tak velkým ovlivněním na to, co dělám. Jeho staré sólo věci se mi líbily mnohem více než ty s těmi tak talentovanými nájemnými bubeníky.
A Clandestine Blaze jako inspirace jiným kapelám? Možná. Sice ne v tak velkém měřítku jako u těch velkých kapel, ale v tom malém to možné je.

9. Četl jsem tvůj otevřený a dlouhý názor na čím dál „populárnější“ tématiku, která se do black metalu vkrádá – NSBM. V některých zemí prochází bez povšimnutí, jinde je situace více než ostrá. Ale hlavně – má to co dělat s black metalem? Mohl by jsi svůj názor přiblížit ostatním?

Můj názor na tuto věc se mění s tím, jak se vyvíjím a učím. Je možné, že některé NSBM mají velmi málo společného s old schoolovými black metalovými hodnotami, ale na druhou stranu je zde plno NSBM kapel, jenž nabízejí dobrý obsah, který se nepříčí pojetí black metalu, dokud je někdo nepřekroutí do něčeho o čem si on myslí, že to ta kapela musí představovat kvůli jeho pokryteckému postoji k politice. Je tak jednoduché si myslet o kapele s názvy písní jako "Kozlem sodomizovaná panna Marie", kdoví jak nejsou satanističtí a anti-lidští a odsoudit kapelu s reálnými postoji jako "milovníky života" a "socany". Vím, že jsem se tímto provinil sám, ale poučil jsem se. Hodnoty, které kapely ve svých pracích představují, nemusí 100% sedět s výstupy nacionálních vlád před 2. světovou válkou, ale ani s nynějšími vysoce profilujícími politickými organizacemi. Neexistuje žádná široce uznávaná definice pro fašismus, komunismus a podobné ideologie. Nemají ustálenou ideologii ani politickou formu a ani nikdy nefungovala ve své pravé podstatě, i když o to bylo pokoušeno. Velmi záleží na státě, podmínkách a době kdy se to někdo snaží uskutečnit. Nesouhlas s NSBM je většinou o politickém postoji lidí proti NS. Tolerovat toto by bylo příliš "láskyplné". Je přece mnohem snazší stát proti NSBM s tím, že to jsou srabi, než říct, že je vlastně špatné mít ve scéně něco s tak totalitními a rasistickými postoji, když si všichni lidé jsou ve své neschopnosti rovni, a podobné opravdu "láskyplné" kecy s kterými lidi přijdou.

10. Patříš k lidem, kteří se s věkem vyvíjí, rozšiřují obzory, a dokáží obměňovat své názory? Upřímně nesnáším tupce, kteří stojí stále za svým, roky, roky, i když vlastně neví za čím to stojí…

Kdybych 100% stagnoval od doby, kdy jsem zakládal CB, nevyrůstal moudřejším a neshromažďoval informace, kterými bych potvrdil (či pozměnil) své pohledy a názory, považoval bych to za totální selhání. Každý, který je ve 30´ stejný jako ve svých pubertálních letech, může být považován za selhání.


11. Ty, nejen jako člen Clandestine Blaze (a jiných), ale i jako majitel labelu Northern Heritage, si známý svojí zálibou ve skutečně ortodoxních undergroundových kapelách jako Ildjarn, Baptism, Deathspell Omega, S.Warmaster, Uncreation's Dawn... Vydáváš limitované edice vinylů, CD, i MC. Myslíš, že skutečný underground ještě v dnešní konzumní a značně komerční době ještě existuje? Novodobí blafl metalisté komunikují přes e-maily, na fórech, nekupují originály a stahují MP3. Ve střední Evropě se vinyly shání velmi těžko a kazety snad nikdo neposlouchá. Má ještě slovo „underground“ nějaké opodstatnění v této zkurvené době?

Underground existuje, ale podřídil se nové éře. Okolnosti se změnily v tak mnoha ohledech, že je pro "old school" fandy těžké se spojit s novými formami undergroundu. Ale v mnoha ohledech je zase Underground VÍCE "undergroundovatější" Zatímco plno metalových alb bylo vydáváno velkými labely a obchody, existovala čím dál tím více nezávislejší black metalová kultura. Už není třeba zveřejňovat reklamy v metalových časopisech. Není třeba distribuce hudebními firmami nebo velkými nahrávacími společnostmi. Nyní má mnoho "fanoušků" label či distro. Je to vše od black metalistů k black metalistům, bez obchodníka v samém středu, který hrabe prachy. Nové způsoby komunikace umožňují i těm nejmenším labelům propagovat své zájmy bez závislosti na jiných. Řekl bych, že se prodává více kazet než kdy jindy. A vůbec se prodává více všeho. Osobně neznám lidi, kteří stahují mp3 a vůbec nekupují originály atd. Tito lidé mě nezajímají. Je to ztráta pro ně, ne pro mě.

12. Zlé jazyky tvrdí, že lidé, kteří působí v UGBM kapelách nemají rádi jiné styly. Viděl jsem jeden článek vedený proti black metalu, kde se naráželo na kontroverzní prohlášení vůči jiným stylům skrze kapely jako Vlad Tepes, atd. Tvá osobnost toho ale není důkazem, jsi multiaktivní hudebník, působíš i v kapelách jiného stylu (Stabat Mater, Grunt, …). Co si myslíš o různých rozbojích mezi příznivci toho či onoho stylu? Neměli by metalisté spíše držet u sebe?

To je vlastní věc každého, co poslouchá. Old schoolový "jen 100% metal" přístup, taktéž jako "jen a jen black metal" přístup mi nevadí. Pokud někdo cítí, že z tohoto dostane vše, co chce, je důvod hledat dál? Když se takoví lidé považují za nadřazené, protože poslouchají pouze metal. Je to k smíchu. Existuje plno žánrů, které jdou ruku v ruce s black metalovými součástmi jako jsou obsah/estetika/texty/kultura atd. Pokud jsou tyto žánry zamítnuty, jen kvůli jinému vyznění, co to tedy o té osobě řekne? Radši si zmíněný předmět užívám jako celkem a ne jako zmetek s jiným vyzněním.

13. Zastáváš (nebo jsi zastával) názor, že do black metalu se nehodí ženské zpěvy, což ostatně legendárně hlásali i čeští Maniac Butcher. Dá se tedy říci, že žádnou takovou kapelu neuznáváš, nechceš uznávat a uznávat nebudeš?

Tento názor nezastávám (a ani si nepamatuji, že bych ho někdy zastával). Prostě si poslechni kapely jako Tymah (HUN), Nuclear Death (USA), Derketa (USA), Demonic Christ (USA) atd. Kapely jako Nuclear Death patří k pionýrům brutality jako například Blasphemy. Ale je pravdou, že pro ženy je v undergroundu velmi málo místa. Mnoho výjimek pořád potvrzuje pravidlo.

14. Děkuji za rozhovor, s kterým jsem tě takto netaktně otravoval, doufám, že se otázky líbily a jakýmkoli novinkám ohledně kapely jsou dveře do České republiky otevřené!

Díky za rozhovor. www.cfprod.com/nh