1. Vždy, když vytvářím rozhovor, poslouchám dotyčnou kapelu, abych si co nejlépe vybavil věci, které by mě případně zajímaly a lépe si „představil“ tvořenou hudbu. Při poslechu Krohm mě nevím z jakého důvodu napadá přirovnání „temné vyprávění“… Jak bys ty sám vlastně definoval hudbu Krohm? Myslíš, že v ní je něco, co v jiných kapelách nelze najít?

Muzika Krohm je tragickou cestou k bezprostřední smrti. Každý jsme na své cestě a myslím, že Krohm je toho připomínkou.

2. Dalším aspektem, který mě při poslechu „A World Through Dead Eyes“ napadl, je jakási „rehabilitace“. Krohm mi připomíná cestu, kterou člověk musí absolvovat, aby došel jakési vnitřní očisty. Nevím, možná je to jen můj úhel pohledu, ale troufl bych si říci, že Krohm je logicky i tvůj „ventil“ k bolestným zkušenostem a útrapám…

Ano, to je...proces psaní hudby je pro mě ventilující zkušeností. Do práce vkládám plno mých myšlenek, hlavně když cítím, že začínám pronikat hluboko do usazených aspektů mysli. Vyznění Krohm se snaží sestupovat dolů po zmučené hudební stezce. A podobně to jde i při tvoření skladeb. Není to lehké ani příjemné.

3. Z toho by přirozeně plynulo, že při zpětném poslechu svých materiálů by ses dokázal vracet do dob, kdy byly natáčeny. Je to tak? Vzpomeneš si v jakém období tvého života jsi komponoval a nahrával „A World Through Dead Eyes“?

Dovedu. Byl to pro mě čas přeměny... Rozbití starých přátelství a cesta napříč obdobím samoty a přeskupováním. I jsem celkem rád, jak se muzika uchycuje sama na takovéto myšlenky.

4. Jaké máš z něj dnes, s odstupem času, pocity? Líbí se ti instrumentální i atmosférická stránka? Jedna z věcí, která mi imponuje, je „provazovitý“ zvuk, který příjemně prostupuje celým albem a skrze něj tak lze nechávat volný průchod myšlenkám. Jednoduše – album je pro mě jakýsi vzletný prvek, klidný, ale silný poslech.

Oceňuji tvé zamýšlivé prozkoumávání. Pořád jsem s "AWTD " velmi spokojen. Jak čas dál plyne, můžu tu nahrávku objektivně poslouchat co chvíli. Jenom je škoda, že nebylo míchání a masteringu věnováno více času, ale snažil jsem to udělat co nejlépe, jak mi čas a finance dovolily.

5. Hádám, že debut byl natáčen v domácích podmínkách? Jak se ti jako samotnému pracuje? Dokážeš si představit, že by Krohm byl někdy projekt více než jednoho člověka?

"AWTD" bylo jedinou nahrávkou, kterou jsem zhotovil v profesionálním studiu. Vše ostatní, co jsem kdy udělal nebo dělat budu, se uskuteční v mém vlastním domácím studiu. Krohm existuje pouze jako můj sólový projekt. Kdybych chtěl někdy spolupracovat s jinými muzikanty, bylo by to pod jiným jménem.


6. Konečně se dostáváme k chystanému albu! Pověz, prosím, veškeré podrobnosti, které se chystaného alba týkají, jsme netrpěliví… Nebude album obestírat nějaký koncept? Bude stejně chladné, emocionální?

Nové album bude vydáno prostřednictvím Debemur Morti v Evropě a licencováno v USA u Moribundcult. Evropské vydání bylo v červnu a U.S. 14. srpna. Jeho název je "The Haunting Presence" a obsahuje 7 zcela nových skladeb. Samotný koncept je velmi odrážen názvem alba. Muzika sama je mou velkou součástí poslední 3 roky a cítím, že z těch písní je přenášena esence. Také jsem experimentoval se zachycením všelijakých zvuků a ty můžete najít při pozorném poslechu alba.

7. Co texty a budoucnost? Budeš se držet pro tebe stálých témat? V dnešní době, kdy je v kurzu zpívat o druhé světové válce, pohanství či satanovi, je těžké najít vlastní a osobitou formu sebevyjádření… Jaký máš na toto názor?

Nikdy jsem se nestaral a nebudu starat o trendy co se textů týče. Neříkám, že budou vždy stejné, ale rozhodně je záměrně nepozměním, aby pasovaly do nějaké formy. Texty píšu jako básně předtím než je vložím do hudby. Takto se nemusím omezovat žádnou strukturou. Je to zřejmě má cesta jak dopravit své osobní aspekty do hudby. Největšího zadostiučinění se mi dostává schopností vyjádřit myšlenky či nápady, jenž jsou pro mě těžko slovně popsatelné, a dostat je až k posluchači.

8. Nedokážu si představit, že by jsi z Krohm odstranil klávesy. Dle mě tvoří s kytarami jakousi harmonii a ta je prostoupena vždy celým albem. Jsou pro tebe klávesy nejkreativnějším nástrojem? Nové album bude více kytarové či právě atmosférické?

Poslední dobou jsem tvořivější kytarově. Nové album je rozhodně více o kytarách než minulé. Stvořil jsem hodně skladeb s vymyšlenými kytarovými party, jež jsem posléze doplnil klávesami. Myslím, že na novém albu jsem zvládl s kytarou udělat podobné hudební obklady, které jsem jindy dělal s klávesami. Nechci tím říci, že z mé hudby kompletně klávesy zmizí, ale nikdy se nebudu nutit je tam vkládat pokud to nebude nutné.

9. V jakých momentech tě napadají ty nejzajímavější rify či klávesové motivy? Za dlouhých večerů, samoty, či jen náhodně?

Většinou se to stane, když improvizuji při hraní na kytaru nebo klávesy. Může to být kdykoli během dne, avšak užívám si to víc, jak mě nikdy neruší a jsem k večeru sám s dobrým alkoholem.


10. Amerika, a vlastně celá scéna v zámoří, je dle mého názoru zbytečně odsuzována – hlavně Evropany. Kapely jako Xasthur, Nachtmystium, Leviatan či Lurker of Chalice jsou jedny z vůbec celosvětově nejlepších. Moc nevidím do kontaktů mezi místními kapelami, zajímalo by mě tedy jaké vztahy panují mezi persónami, kdo se tobě osobně hudebně i osobně nejvíce zamlouvá a jaká alba tě oslovila nejvíce za poslední dobu? Za sebe musím říci, že jsem dlouho neslyšel méně vydařené album, než je novinka od Vrolok.

Co se týče U.S. kapel, už nějak 4-5 let jsem v kontaktu s Maleficem z Xasthur. Jeho muziku mám moc rád a v našich hudebních vizích je určitě jisté pouto. Více příkladu ti dát nemůžu, jelikož nejsem velkou součástí scény a i se od ní zdržuji. Alba, která mě poslední dobou zaujala, byla Xasthur „Subliminal Genocide” a split Leviathan se Sapthuran “The Blind Wound”. Mimo Ameriku mě zaujala diskografie italských Tenebrae in Perpetuum a také Beatrik. Jejich hudba je velmi rezonující a myslím, že jsou obrovsky podcenění.

11. Amerika je jakousi směsicí všech komunit světa, je plná konfliktů a historie jak dávná tak nedávná není zrovna lichotivou. Jste vedeni Georgem W. Busem, kterého nejeden člověk pronásleduje a nenávidí. Republikáni noří Ameriku do problémů, které by měly (rádoby) ukázat její nadvládu nad světem, ale jen si podkopávají nohy. Jak jsi ty spokojen se životem v Americe, s vládním systémem, atd…?

Ne. Samozřejmě, že nejsem spokojen, jak naše vláda protlačuje svou politiku doma a v zahraničí. Ale na druhou stranu mnoho aspektů žití v této zemi je pozitivních. Tím, že jsem z Itálie si všímám silných byrokratických nedostatků, které silně nestíhají ve srovnání s Itálií. Ale zato tu je možnost soběstačnosti a odpovědnosti za svůj socio-ekonomický status, jenž nezáleží na tvém původu. I když mám k mé rodné Itálii silné vazby (celá rodina tam žije), nehodlám USA opustit v nejbližší době.

12. Děkuji za zájem, který jsi projevil o rozhovor s naším zinem. Doufám, že novinka bude minimálně stejně dobrá jako „A World Through Dead Eyes“! Závěrečná slova jsou tvá…

Díky za netypické otázky a tvou podporu Krohm!