Ježíš řekl: Žádný, kdo učiní mocný čin v mém jménu, nemůže mi hned nato zlořečit. Kdo není proti nám, je pro nás. Proti podobným „řečím“ vede se v Belgii nesvatá válka… Síly zla vyvražďují křesťanskou havěť, obrací krucifixy, znesvěcují modlu židovského krále. Kde je slibovaný návrat pana Ježíše?
Namísto toho se v tuto dobu zjevují přízraky pekelné. Po tři léta kovaly obrovitými kladivy novou zbraň k potlačení „svatého“ slabošství. „Tetra Karcist“, dvojsloví při němž tuhne krev v žilách. Tímto názvem obdarovali svou novou desku raraši Enthroned. Už v dřívějších časech se kapela proslavila svými všudypřítomnými melodiemi, i dnes tomu nebude jinak…
Počátek desky je prostý, jak je již dobrým zvykem, i „Tetra Karcist“ má své intro. „Ingressus Regnum Spiritus“ se stala právě tímto „otvírákem“. Mohu však říci, že daná skladba má v sobě něco obrovského a tajemného. Už v prvních minutách desky je citelně znát, že na sobě Enthroned velice zapracovali. Hlavním pokrokem je výtečný zvuk. Chlapi dokazují, že nejsou jen pouhými melodiky, ukazují svůj um i v poněkud zběsilých tempech. Tempa se však na desce střídají dosti často a tento jev tak samovolně vytváří výbornou atmosféru. Člověk nedokáže odtrhnout uši od té devastující hudby, stále čeká a předvídá, co s sebou přinesou následující minuty. V této situaci je předvídání dosti obtížné a je prakticky nemožné se trefit. Rozličnost tedy „Tetra Karcist“ nechybí.
Zdá se mi, že Enthroned tentokrát vsadili své trumfy na zajímavý a na druhou stranu i příjemný heavy image. Celkově nahrávka působí neskutečně hutně a velice časté „heavy“ kytarová sóla to jen potvrzují. Obdobné „praktiky“ byly k slyšení také na posledním počinu švédských Naglfar. Oni i se Enthroned snaží jít ruku v ruce s dobou. Jejich black metal působí hodně moderním dojmem. Do své hudby pečlivě aranžují různé vsuvky, zvuky a prapodivné hlasy. Né každá kapela, která se snaží znít moderně, však musí docílit takovéhoto vítězství. Není jednoduché do hudby zakomponovat všechny prvky natolik dobře, aby tvořily s hudbou naprostou symbiózu. Kapely na tomto bodě často pohoří. Enthroned se to však povedlo na výbornou…
Určitě jsem nebyl jediný, kdo se tak trochu obával o post vokalisty po odchodu Lorda Sabathana. Ten měl totiž překrásně jedovatý hlas, vzpomeňme, dokonalá autentičnost… Kytarista Nornagest dotvářel u Enthroned vždy jen „backing vocals“, ale po odchodu Lorda Sabathana je tomu jinak. Nornagest se usadil za mikrofonem natrvalo. Jeho vokální umění na „Tetra Karcist“ je obdivuhodné. Dokáže se svým hlasem pracovat, jsem spokojený, zpěv nestagnuje. Vokály jsou tentokrát hodně silnou stránkou alba, vždyť se na nich podílel v menší míře také host. A to host s dobrými vokálními proporcemi; MkM, zpěvák francouzské úderky Antaeus.
Nemůžu si pomoct, zvuk s jakým Enthroned přišli, verva se kterou do nás pálí jednotlivé skladby... Sečteno podtrženo, Enthroned překonali naprosto vše, co dosud vytvořili. Přiřítili se silou tornáda. Chcete-li příchod bestiální moderny...berte všemi deseti! „Tetra Karcist“ je nejlepší volba.
