Když se mi před časem doneslo, že Heiden chystají split album s Trollech, byl jsem nadšen. Skutečnost, že oba zúčastněné spolky patří mezi ty, o kterých je slyšet de facto neustále, mi ihned krásně korespondovala s možností srovnávat kapely, které před nějakými třemi lety vycházely z takřka stejného bodu. Trollech v roce 2003 vydali dosud svoji nejúspěšnější desku „V rachotu hromů“, Heiden naopak svůj debut nesoucí název „Potomkům pozemského soumraku“. Zde se také jejich cesty rozcházejí. První jmenovaná se dostala na svůj dosavadní hudební vrchol split albem s melodickými black/death metalisty Sorath hned v následujícím roce. A zatím co se od té doby víceméně trápila (ať již nepříliš dotaženým live albem „Svatoboj", či zajímavým, avšak nepovedeným masteringem zazděným „Skryti v mlze“), ta druhá se dokázala za stejnou dobu od svého „idolu“ nejdříve odpoutat skvělým „Tinne“ a v letošním roce pak ukázat své hudební schopnosti neotřelým „Era 2“. Cestička životem není procházkou po růžové zahradě a štěstí přeje každému jinak. Ovšem novinka pod záštitou Naga Productions je po letech opět svedla dohromady a lecos mění. A to jak z pohledu „západních“ Trollech, tak i „východních“ Heiden.
Co je psáno, to je dáno - praví staré moudro. Trollech opravdu od přelomového a hitového zářezu „V rachotu hromů“ udělali několik imaginárních kotrmelců. Asi tím největším bylo období kolem vydání zatím poslední řadovky „Skryti v mlze“, kdy se kromě nestálé personální situace v kapele a následujícího odchodu Johannese, mohli posluchači také dočkat několika nehotových verzí předčasně vypuštěných do chřtánu celosvětové internetové sítě. Tomu všemu nakonec zasadil definitivní K.O. historicky první pobyt ve studiu. A co tedy čekat od Asury, Morbivoda a Throllmase na aktuální nahrávce? Dozajista částěčný návrat k prověřenému úspěchu, klasicky rychlým „zeleným“ melodiím a celkové kompoziční stavbě. Nevím, do jaké míry se na čtyřech nových skladbách podílel právě nový kytarista Trollmas, nicméně z hudební produkce Trollech není znatelný jakýkoli odlišný rukopis.
Pokud se plzeňští snažili „vařit mlhu“ pomocí nových neotřelých postupů, odlišných kompozic, mírné epičnosti a celkově temnějšího vyznění, „Trollech vs. Heiden“ je z jejich stránky opět veselý lesní black metal tak, jak si ho všichni pamatují. Ten lesní black metal, který dokázal ke kapele přilákat tolik lačných posluchačů a který byl hlavním artiklem při vytváření tak charakteristického xichtu, kterým Trollech dojista oplývají. Během čtveřice skladeb lze vyposlouchat fakt, že ony nejsilnější momenty za celou osmiletou historii byly základním stavebním kamenem při přípravách a vytváření nového materiálu. Podtrženo a sečteno, první (a při poměru 4:3 také větší) polovina dnes recenzovaného alba je jakýmsi výběrem těch nejlepších a léty prověřených „lesních“ ingrediencí, zkomponovaných v nový, znatelně funkční a krásně poslouchatelný celek. Říše Trollech je zpět v takřka plné polní a je jen na ní, jak se popere s další dlouhorající nahrávkou „Jasmuz“. Protože ač jsem byl velmi příjemně a nečekaně překvapen, to prověřené a historicky nejlepší nemůže totiž jednoduše fungovat věčně.
Heiden zrají jako víno. Jak jinak shrnout vývoj kapely, která s každou další nahrávkou přichází s něčím novým? Výraz kapely se postupem času formuje a nediskutovatelným důkazem toho bylo přelomové album „Era 2“, kterým si kluci otevřeli cestu do nepoznaných krajin. Black či pagan / black metalové hranice byly prolomeny, a brněnští „mladíci“ začali koketovat s víceméně avantgardními infuencemi, rockovou šlapavostí a samply, dodávajícími jejich hudbě tak specifickou atmosféru. Co se týče aktuální trojice skladeb použitých pro účely „Trollech vs. Heiden“ není jiného východiska, než Heiden poklepat symbolicky po zádech za opět kvalitně odvedenou práci.
Dospěle odvedená činnost na „Era 2“ se stala pro kapelu výchozím bodem. Podařilo se ji obohatit zejména z hlediska složitější, promyšlenější a bohatší struktury jednotlivých kompozic, ve kterých se momentálně projevuje větší mnozství samplů, preciznější práce obou kytar a jejich vzájemné doplňování a splynutí. „Očerněná“ trojice dostává oproti svým předchůdkyním barvitější vyznění. Temnější a agresivnější „Koma“ na druhou stranu krásně koresponduje s melodičtější „Paralelní“ a nejprogresivnějšími a nejzajímavějšími „Hvězdopravci“. Kapela se opět trochu více přiblížila metalovým vodám a je možná jen škoda, že se presentuje tak „měkkým“ zvukem. Trocha tvrdšího ražení rytmické kytary ve spojení s jemnou linkou té „melodietvořící“ by jistě nebyla na škodu. Případem samo pro sebe je jednozačně vokální pojetí. Kverd se pohybuje na rozmezí mezi black metalovým krákáním, řvaným slovem a mluveným přednesem. Jeho vokál je navíc velmi často zdvojený a téměř nesutále prohnán skrz jakousi magickou skříňku. Nevím, jak se s tímto faktem pere na živých vystoupeních, nicméně studiová tvorba opředená zkresleným a zdvojeným hrdelním projevem nejenže prohlubuje atmosféru, ale také působí velmi efektně. Jednoduše čeří hladinu stojatých vod.
Srovnat obě kapely? Split album opravdu svedlo oba spolky po letech opět dohromady, nicméně každý z nich vychází ze souboje vítězně a po svém. Trollech dokázali to, že jsou opět schopni tvořit hudbu silnou a nápaditou s ohledem na fanoušky, u kterých si v poslední době jméno trochu pokazili. Heiden pak prozkoumali další neznámá místa objevená s zatím stále aktuální řadovou deskou. A pro posluchače jen radost poslechnout. Od začátku, do konce.
K recenzi poskytl: Naga Productions
